Cesty a památky

Kolínsko » Kolín » památník osvobození

památník osvobození

Kolín, Pomníky, Památníky obětem světových válek

Památník osvobození, Kolín
Datace: 1948-1949
Sloh: moderní monumentální realismus s inspirací francouzským sochařstvím 19. a 20. století
Autor: Jan Vladimír Hnízdo (1914–1978)
Materiál: bronz, leštěná žula, beton
Majitel: město Kolín

Památník osvobození patří k nejvýznamnějším dílům českého monumentálního sochařství vzniklým po druhé světové válce a zároveň k vrcholným realizacím Jana Vladimíra Hnízda. Sochař návrh vytvořil v roce 1948 a slavnostní odhalení proběhlo 30. října 1949. Dílo vzniklo v období, kdy se české poválečné umění snažilo nalézt nový výraz pro ztvárnění nedávné okupace, odboje a osvobození země, přičemž Hnízdo zvolil mimořádně osobní a výtvarně vytříbené řešení. Na rozdíl od tehdy obvyklých pomníků oslavujících vítězství armád nebo konkrétní vojenské události vytvořil symbolicky mnohovrstevnatou kompozici spojující motivy utrpení, oběti, odporu a konečného osvobození. Umístění před budovou dnes již bývalého vojenského velitelství nebylo náhodné. Právě zde sídlil za okupace oberlandrát a gestapo a budova se stala jedním ze symbolů nacistické moci ve městě. Hnízdo znal osudy řady obětí okupace osobně prostřednictvím svého okruhu přátel a spolužáků, mezi nimiž byli i fotograf Jaromír Funke a Jaroslav Janík. Památník tak získal nejen obecný, ale i silně lokální význam. V roce 2022 prošlo dílo komplexním restaurátorským zásahem, který provedla společnost eNecont s. r. o. z Chrudimi za finanční podpory Ministerstva obrany České republiky.

Památník je komponován jako monumentální bronzový reliéf o délce několika metrů, zasazený do architektonického rámce z leštěných šedých žulových desek. Celá stavba stojí na nízkém betonovém soklu a tvoří ji horizontální bronzová plocha sevřená mezi mohutnými kamennými pilíři a překladem. Pravá strana vrcholí výrazně modelovaným komolým sloupem nesoucím zlacený letopočet 1939–1945. Architektonické řešení zřetelně navazuje na modernistické pojetí náhrobku Karla IV. od Kamila Roškota v Chrámu sv. Víta, přičemž střídání přísných geometrických forem a živého figurálního reliéfu vytváří mimořádně působivý kontrast. V levé části bronzové kompozice spočívá alegorická Matka vlast s frygickou čapkou, ikonograficky vycházející ze slavné Marseillaisy Françoise Rudeho na pařížském Vítězném oblouku. Hnízdo však původně bojovnou postavu proměnil v klidnou ochránkyni, jejíž tvář postrádá expresivní výkřik a místo toho vyjadřuje důstojné odhodlání a bolest. V náručí podpírá padlého syna, jehož bezvládné tělo diagonálně protíná celou kompozici. Postava padlého vojáka stále pevně svírá zástavu, symbol pokračování národního zápasu navzdory smrti jednotlivce. Protikladem oběti je pravá část reliéfu s figurou bojovníka, kterou Hnízdo inspiroval Bourdellovým Lučištníkem. Svalnaté tělo je zachyceno ve vypjatém pohybu, hlava se rozhodně otáčí vpřed a soustředěný pohled směřuje mimo obrazovou plochu k imaginární budoucnosti. V pravé ruce drží samopal PPŠ-41 Špagin, jeden z charakteristických symbolů východní fronty a osvobození Československa, zatímco v druhé svírá ukořistěnou německou pancéřovou pěst Panzerfaust. Výjimečně kvalitní modelace postav dokládá Hnízdovu dokonalou znalost anatomie. Hluboký reliéf pracuje s prudkými světelnými kontrasty, které zvýrazňují napětí svalů, bohatě řasenou drapérii i psychologické vyznění jednotlivých figur. Celek působí jako jediný dramatický výjev, jehož děj se odehrává v několika časových rovinách současně, probíhajících mezi smrtí, zápasem a vítězstvím.

Památník osvobození představuje mimořádně cenné umělecké dílo, které významně přesahuje regionální rámec Kolína. Patří k nejosobitějším českým památníkům druhé světové války a současně k nejlepším ukázkám poválečné monumentální plastiky v České republice. Hnízdovi se podařilo propojit domácí historickou zkušenost s inspiracemi francouzského sochařství a vytvořit kompozici, která se vyhýbá dobové propagandě i prvoplánovému patosu. Místo jednoduchého oslavného monumentu vzniklo hluboce humanistické vyjádření české válečné zkušenosti, v němž vedle odvahy a vítězství zaujímají stejně důležité místo smrt, utrpení a osobní oběť. Dílo je zároveň významnou součástí urbanistického obrazu Kolína a jedním z nejhodnotnějších veřejných uměleckých děl ve městě. Díky vysoké výtvarné kvalitě, promyšlené ikonografii i vazbě na konkrétní historické události zůstává Památník osvobození dodnes nejen pietním místem, ale také jedním z vrcholů českého monumentálního sochařství druhé poloviny 20. století.