Cesty a památky

Kolínsko » Kolín » památník padlým v 1. světové válce

památník padlým v 1. světové válce

Kolín, Pomníky, Památníky obětem světových válek

Památník padlým v 1. světové válce, Kolín
Datace: 1921–1923
Sloh: monumentální meziválečný realismus s prvky symbolismus
Autor: Václav Drobník a Jan Drobník
Materiál: pískovec
Majitel: město Kolín

Monumentální památník padlým v první světové válce vznikl v letech 1921–1923 z iniciativy Jednoty československé obce legionářské a Družiny válečných poškozenců v Kolíně. Myšlenka na jeho vybudování se zrodila již roku 1921, kdy se uvažovalo o pomníku připomínajícím pouze padlé legionáře. Brzy však převážil názor, že pietní monument má být věnován všem obyvatelům Kolínska, kteří zahynuli během světového konfliktu, a již v září 1921 byl schválen návrh kolínských sochařů Václava Drobníka a Jana Drobníka. Na jaře roku 1923 připravil kolínský stavitel Kubík základní kámen a vlastní realizace byla dokončena v krátké době před slavnostním odhalením. To se uskutečnilo v dopoledních hodinách v neděli 3. června 1923 za účasti početných delegací legionářských, sokolských, vojenských i občanských spolků. Hlavní proslov pronesl generál armádní zdravotní služby a legionář MUDr. Rudolf Raše, dále vystoupil zástupce Družiny válečných poškozenců p. Neimeister a starosta města Bohumil Záligr, který převzal památník do městské péče. Následující den tento krok stvrdila svým usnesením městská rada. Při příležitosti desátého výročí vzniku Československé republiky byl 5. srpna 1928 na východní straně podstavce pod nápisem vytvořen zvláštní otvor, do něhož byla uložena prsť z legionářských bojišť u Zborova a Doss Alta. Po uložení uren promluvil poslanec Jan Koudelka a tehdejší předseda ČSOL Vladimír Štolovský, který v závěru slavnosti předal tuto relikvii do ochrany starostovi města Juliu Komersovi. Památník byl obnoven nákladem města v roce 2001 a rozsáhlým restaurátorským zásahem prošel také v roce 2014.

Památník je tvořen vysokým stupňovitým podstavcem nesoucím mohutný komolý jehlancový sokl s mírně šikmými stěnami, jejichž hladké plochy zdůrazňují monumentální působení celé kompozice. Na čelní straně je vytesán nápis: „Bojovníkům za svobodu padlým ve světové válce 1914–1920“, pod nímž se nachází schrána s prstí ze slavného bojiště u Zborova a z vrchu Doss Alto. Vrchol památníku zaujímá rozměrné sousoší vytesaná z pískovce, jehož kompozice je soustředěna kolem lehkého polního děla s výrazně vysunutou lafetou a kolem praporu symbolicky propojujícího jednotlivé postavy. V popředí sedí na kole děla umírající voják s anatomicky propracovanou postavou. Jeho tělo ochabuje, hlava klesá na hruď a ochromená ruka postupně ztrácí sílu. Za jeho zády stojí alegorická ženská postava Vlasti oděná do bohatě řaseného roucha, jehož hluboké záhyby kontrastují s hladce modelovanými mužskými těly. S mírným smutkem ve tváři se sklání nad padlým bojovníkem a podpírá jej v okamžiku posledního životního vzepětí. Pravou stranu kompozice uzavírá vzpřímená postava mladého vojáka v přilbě, jehož atleticky modelované tělo a pevný postoj vyjadřují sílu, odhodlání a pokračování národního zápasu. Umírající muž mu předává prapor, který stojící bojovník pevně svírá, čímž vzniká hlavní výrazová osa celé kompozice. Drobníkovi zde vytvořili dílo s mimořádně promyšlenou symbolikou, v níž se prolíná motiv smrti, oběti a znovuzrození národa. Sochařské zpracování vyniká realistickou modelací lidské anatomie, citlivým zachycením drapérií i dynamickým střídáním klidných a vypjatých linií, zatímco masivní geometrický podstavec dodává sousoší potřebnou monumentalitu a architektonickou pevnost.

Památník představuje jednu z nejvýraznějších veřejných plastik Kolína a zároveň jednu z nejdůležitějších připomínek událostí první světové války na Kolínsku. Jeho hodnota spočívá nejen ve vysoké výtvarné úrovni díla Václava a Jana Drobníkových, ale také v silném ideovém programu, který propojuje oběť jednotlivce se vznikem samostatného československého státu. Na rozdíl od mnoha dobových pomníků nepracuje pouze s motivem pietní vzpomínky, ale vyjadřuje i naději, kontinuitu a odpovědnost dalších generací. Díky své poloze v městském prostoru tvoří významnou urbanistickou dominantu a již více než sto let slouží jako místo vzpomínkových shromáždění, legionářských slavností a pietních aktů. Monument tak zůstává důležitým symbolem historické paměti města i připomínkou lidských obětí, z nichž se zrodila československá státnost.