Cesty a památky

Kolínsko » Kolín » tepelná elektrárna

tepelná elektrárna
**

Kolín, Industriál, Továrny

První elektrické lampy (Křižíkovy obloukovky) se v Kolíně objevily v roce 1888 shodou okolností na dvoře Horského cukrovaru na Zálabí, na jehož místě dnes tepelná elektrárna stojí. Napájeny tehdy byly pomocí malé závodní elektrárničky. První parní elektrárnu v Kolíně pak postavil František Křižík v letech 1911–12 v prostoru mezi ulicemi Pod Hroby a Zengrova u železničního nádraží, která se stala jednou z nejstarších elektráren v Čechách. Kolín se také stal prvním městem u nás s veřejným elektrickým osvětlením. Na Křižíkovu kolínskou elektrárnu bylo v roce 1914 napojeno celkem 37 obcí (Chlumec nad Cidlinou, Čáslav, Sadská, Kouřim atd.) a v roce 1916 měřila rozvodná síť již 270 kilometrů. V roce 1916 prodal František Křížík elektrárnu společnosti ESSO (Elektrárenský svaz středolabských okresů), která ji nechala v letech 1916–18 zmodernizovat, a začala prodávat v Kolíně i první elektrické spotřebiče – lustry, ledničky, vysoušeče vlasů, žehličky, vařiče a sporáky. Vzhledem k tomu, že poptávka po elektrické energii rychle rostla, na konci 20. let 20. století již mělo k elektřině přístup 70 % obyvatel republiky, stará kolínská Křižíkova elektrárna dosloužila.

V letech 1930–32 proto byla společností ESSO postavena na břehu Labe (na místě v té době již zrušeného Horského cukrovaru) nová moderní elektrárna ve funkcionalistickém stylu podle návrhu architekta Jaroslava Fragnera, který vzešel jako vítězný v architektonické soutěži v roce 1929. Architekt navrhl i 120 metrů vysoký a 5 metrů široký zděný komín, který byl tehdy nejvyšším komínem ve střední Evropě. Zednické i stavební práce provedla kolínská firma Josefa Záruby, vnitřní rozvody dodala firma Kolben-Daněk. Administrativní budova byla dokončena až v letech 1937-42, práce provedla rovněž Zárubova stavební firma.

V 60. letech 20. století byla elektrárna pro výrobu elektrické energie odstavena a začala sloužit výhradně jako výtopna. Když v roce 1992 vznikla akciová společnost Elektrárna Kolín, bylo rozhodnuto o návratu k výrobě elektřiny, s kterou se znovu započalo v roce 1994. V roce 2003 byl do provozu uveden nový hlavní zdroj – kotel K8 na hnědé uhlí. V roce 2007 elektrárnu odkoupila francouzská společnost Dalkia a v roce 2009 byla přejmenována na Dalkia Kolín. Dnes kromě elektrické energie zásobuje párou a teplou vodou průmyslové podniky v Kolíně a více než 7000 domácností.

Elektrárna Kolín je jednou z nejvýznamnějších meziválečných staveb, které se nesmazatelně zapsaly nejen do dějin české moderní architektury, ale avantgardy vůbec. Již v době svého vzniku byla považována za manifest moderní architektury a estetiky a elektrárenské haly, fascinující svými čistými, nekompromisně geometrickými bílými tvary a ocelovými mostními konstrukcemi, neunikly pozornosti objektivům předních avantgardních fotografů, zejména kolínským mistrům nové fotografie Eugenu Wiškovskému, Josefu Sudkovi a Jaromíru Funkemu, jejichž diagonálně komponované pohledy na budovy kotelny a strojovny jsou považovány za vrcholná díla avantgardní fotografie meziválečného období.

Jedná se o rozsáhlý průmyslový areál, jehož součástí nebyla jen samotná elektrárna s dvojicí kotlů, ale i velká správní budova a obytná zástavba pro vedoucí pracovníky. V roce 2010 byl elegantní Fragnerův komín znehodnocen malůvkami motýlů, které mají dle názoru stávajícího majitele navozovat pozitivní vztah elektrárny k životnímu prostředí. Přes nevhodné stavební zásahy v uplynulých letech si areál zachoval podstatné prvky původního vzhledu českého industriálního funkcionalismu a jedná se tedy o významnou technickou památku.

Prohlášení za památku

Tepelná elektrárna v Kolíně bohužel není památkově chráněna, takže může docházet k jejímu dalšímu znehodnocování.

Fotogalerie

Kolín - tepelná elektrárna (2018)Kolín - tepelná elektrárna od jihozápada (2018)Kolín - tepelná elektrárna s novým mostem (2018)Kolín - tepelná elektrárna od jihu (2018)Kolín - tepelná elektrárna se silničním a železničním mostem (2018)Kolín - tepelná elektrárna z ptačí perspektivy (2018)Kolín - tepelná elektrárna od východu s Labem (2014)Kolín - tepelná elektrárna od východu (2014)Kolín - tepelná elektrárna a věž kostela sv. Víta (2014)Kolín - tepelná elektrárna od Starých lázní (2006)Kolín - tepelná elektrárna z trati Kolín - Nymburk (2006)Kolín - elektrárna (30. léta 20. století)Kolín - tepelná elektrárna, Jaromír Funke (SOkA Kolín, 1932)Kolín - tepelná elektrárna, v době výstavby (SOkA Kolín, 1931)Kolín - tepelná elektrárna v době výstavby (SOkA Kolín, 1931)Kolín - elektrárna, návrh od Jaroslava Fragnera (1930)

Mapa

Poloha

Elektrárna stojí na pravém břehu Labe na Zálabí.

GPS: 50°1'47.970"N, 15°12'33.480"E

Přístupnost

Nepřístupné

V tomto městě ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK