Cesty a památky

Kolínsko » Kolín » tepelná elektrárna

tepelná elektrárna
**

Kolín, Industriál, Továrny

První elektrické lampy (Křižíkovy obloukovky) se v Kolíně objevily v roce 1888 shodou okolností na dvoře Horského cukrovaru na Zálabí, na jehož místě dnes stojí elektrárna. Napájeny tehdy byly pomocí malé závodní elektrárničky. První parní elektrárnu v Kolíně pak postavil František Křižík v letech 1911–12 v prostoru mezi ulicemi Pod Hroby a Zengrova u železničního nádraží, která se stala jednou z nejstarších elektráren v České republice. Kolín se také stal prvním městem v Čechách s veřejným elektrickým osvětlením a na Křižíkovu kolínskou elektrárnu bylo v roce 1914 napojeno již 37 obcí (Chlumec nad Cidlinou, Čáslav, Sadská, Kouřim …) a v roce 1916 měřila rozvodná síť 270 kilometrů. V roce 1916 prodal František Křížík elektrárnu společnosti ESSO (Elektrárenský svaz středolabských okresů), která ji nechala v letech 1916–18 zmodernizovat, a začala prodávat v Kolíně i první elektrické spotřebiče – lustry, ledničky, vysoušeče vlasů, žehličky, vařiče a sporáky. Vzhledem k tomu, že poptávka po elektrické energii rychle rostla, na konci 20. let již mělo k elektřině přístup 70 % obyvatel republiky, stará Křižíkova elektrárna dosloužila.

V letech 1930–32 proto byla společností ESSO postavena na břehu Labe (na místě zrušeného Horského cukrovaru) nová moderní elektrárna ve funkcionalistickém stylu podle návrhu architekta Jaroslava Fragnera. Architekt také navrhl 120 metrů vysoký a 5 metrů široký zděný komín, který byl tehdy nejvyšším komínem ve střední Evropě. Vnitřní rozvody dodala firma Kolben-Daněk a zednické i stavební práce provedla kolínská firma Josefa Záruby.

V 60. letech 20. století byla elektrárna pro výrobu elektrické energie odstavena a přešla výhradně na výtopenský provoz. Když v roce 1992 vznikla akciová společnost Elektrárna Kolín, bylo rozhodnuto o návratu k výrobě elektřiny, s kterou se započalo v roce 1994. V roce 2003 byl do provozu uveden nový hlavní zdroj energie – kotel K8 na hnědé uhlí. V roce 2007 elektrárnu odkoupila francouzská společnost Dalkia a v roce 2009 byla přejmenována na Dalkia Kolín. Dnes kromě elektrické energie zásobuje párou a teplou vodou průmyslové podniky v Kolíně a více než 7000 domácností.

Elektrárna Kolín byla v době svého vzniku považována za manifest moderní architektury a estetiky a stala se objektem častého zájmu předních osobností meziválečné fotografické avantgardy, jakými byli např. Jaromír Funke a Josef Sudek. Dnes je stále významnou technickou památkou, která si i přes nevhodné stavební zásahy v uplynulých letech zachovala podstatné prvky původního vzhledu českého industriálního funkcionalismu. V roce 2010 byl elegantní Fragnerův komín znehodnocen malůvkami motýlů, které mají dle názoru stávajícího majitele navozovat pozitivní vztah elektrárny k životnímu prostředí.

Prohlášení za památku

Tepelná elektrárna v Kolíně není památkově chráněna.

Fotogalerie

Kolín - tepelná elektrárna (2018)Kolín - tepelná elektrárna od jihozápada (2018)Kolín - tepelná elektrárna s novým mostem (2018)Kolín - tepelná elektrárna od jihu (2018)Kolín - tepelná elektrárna se silničním a železničním mostem (2018)Kolín - tepelná elektrárna z ptačí perspektivy (2018)Kolín - tepelná elektrárna od východu s Labem (2014)Kolín - tepelná elektrárna od východu (2014)Kolín - tepelná elektrárna a věž kostela sv. Víta (2014)Kolín - tepelná elektrárna od Starých lázní (2006)Kolín - tepelná elektrárna z trati Kolín - Nymburk (2006)Kolín - elektrárna (30. léta 20. století)Kolín - tepelná elektrárna, Jaromír Funke (SOkA Kolín, 1932)Kolín - tepelná elektrárna, v době výstavby (SOkA Kolín, 1931)Kolín - tepelná elektrárna v době výstavby (SOkA Kolín, 1931)Kolín - elektrárna, návrh od Jaroslava Fragnera (1930)

Mapa

Poloha

Elektrárna stojí na pravém břehu Labe na Zálabí.

GPS: 50°1'47.970"N, 15°12'33.480"E

Přístupnost

Nepřístupné

V tomto městě ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK