Cesty a památky

Kolínsko » Kolín » Východní škola (bývalá)

Východní škola (bývalá)

Kolín, Ostatní stavby, Školy

Východní škola (bývalá), Kolín
Druh památky: školní budova
Datace: 1903–1904
Autor: Čeněk Křička
Materiál: zděná stavba, omítané fasády s plastickou štukovou výzdobou

Východní škola, označovaná původně jako škola východního školního obvodu (viz též západní škola), byla postavena v letech 1903–1904 podle návrhu kolínského architekta Čeňka Křičky a slavnostně otevřena 5. října 1904. Její vznik souvisel s rozvojem nové reprezentativní čtvrti budované na východním okraji města mezi historickým centrem a nádražím, kde na dosud nezastavěných pozemcích vyrůstala vilová zástavba. Křička navrhl na trojúhelníkové parcele rozlehlou trojkřídlou budovu, která měla svým hlavním průčelím tvořit pohledovou dominantu vznikající čtvrti. Již ve své době však šlo o velmi kontroverzní stavbu, která byla veřejností i odborníky ostře odmítána a kritizována mimo jiné pro nevyvážené proporce, pro něž byla přirovnávána k „ptáku s přeraženými křídly“. Dobový tisk označoval školu za mimořádně nepovedenou stavbu a kritizoval zejména zalomené průčelí a asymetrické řešení hmot. Rozporuplné přijetí souviselo především s Křičkovým odklonem od dosud obvyklé novorenesanční podoby kolínských školních budov. Zatímco jeho starší školské projekty i většina vzdělávacích staveb konce 19. století vycházely z přehledné novorenesanční kompozice, zde poprvé ve větším rozsahu použil moderní secesní dekor a pokusil se spojit prvky barokního klasicismu s nastupující secesí. Výsledná kombinace působila na současníky rozpačitě, přesto představuje zajímavý doklad architektonického hledání na počátku 20. století.

Od roku 1945 nesla škola název Národní škola Kolín – východní obvod. Roku 1953 byla spojena s nedalekou Měšťanskou chlapeckou školou v Kutnohorské ulici, čímž vznikla 1. osmiletá střední škola v Kolíně; v této budově byly umístěny nižší ročníky do 5. třídy. Od školního roku 1962/63 zde fungovala zvláštní škola pro žáky se specifickými potřebami, která v objektu setrvala až do roku 1994, kdy se přestěhovala do sousední budovy Základní, mateřské a praktické školy. Následně zde sídlila soukromá Střední technická škola chemická (do roku 2000). Poté byla budova prázdná, dnes je využívána pouze částečně, zejména jako ubytovna.

Objekt tvoří rozlehlá trojkřídlá stavba s výrazně zdůrazněným středním traktem a nižšími postranními křídly, přičemž na východní straně původně navazoval přízemní byt ředitele školy. Kompozice budovy působí nevyváženě, což bylo již v době vzniku předmětem ostré kritiky. Výrazné nároží bylo inspirováno barokní architekturou a připomíná například průčelí nového konventu benediktinského kláštera v Kladrubech z roku 1729. Hlavní průčelí je členěno vysokými okny ve třech podlažích a bohatě plasticky dekorováno. Ve výzdobě fasády jsou kombinovány secesní prvky s geometrizující modernou, přičemž celý dekor je zasazen do základní novorenesanční tektoniky. Meziokenní pilastry jsou zdůrazněny vertikálními rýhami a zakončeny stylizovanými hlavicemi s kruhovými a listovými motivy. V podokenních parapetech i v pásu pod druhým patrem se objevují dekorativní kruhové a liniové prvky typické pro přechod od secese k moderně. Střední rizalit je zakončen bohatě tvarovaným štítem doplněným drobnými nárožními nástavci a stylizovanými vázami. Na štítech jsou dodnes čitelné štukové nápisy PRO CHLAPCE a PRO DÍVKY, dokládající původní určení jednotlivých částí budovy. Významným prvkem průčelí je také monumentální nika s bustou Jana Amose Komenského umístěná mezi okny přízemí. Určitou zvláštností stavby je také její urbanistické osazení, neboť hlavní průčelí není natočeno přímo do pohledové osy Komenského ulice směřující ke kostelu sv. Jana Křtitele, ale je od ní mírně vychýleno, což ještě umocňuje nezvyklý dojem z celé kompozice. Celkový výraz fasády dnes umocňuje silně degradovaný stav omítek, popraskané štukové prvky a dožívající okenní výplně.

Východní škola v Kolíně představuje mimořádně zajímavý a ve své době velmi diskutovaný příklad školní architektury počátku 20. století. Přestože byla po svém dokončení ostře kritizována a stala se jednou z nejrozporuplněji přijímaných staveb svého autora, dnes je cenným dokladem snahy propojit tradiční historizující architekturu s novými secesními a modernistickými podněty. Současně dokumentuje urbanistický rozvoj východní části Kolína i proměny školství během 20. století a zachovává řadu pozoruhodných architektonických detailů a kvalitní sochařskou výzdobu.