Cesty a památky

pivovar
**

Kostelec nad Černými lesy, Industriál, Muzea a galerie, Pivovary

V roce 1489 byl za Jindřicha ze Smržova Černý Kostelec povýšen na město a mezi získané výsady patřilo i právo várečné. Roku 1558, kdy zdejší panství koupili Smiřičtí, již v Kostelci fungoval panský pivovar, sladovna a v blízkosti i chmelnice. Dějiny tohoto panského pivovaru jsou pak po celé období úzce spojeny s majiteli černokosteleckého panství, kterým patřil. Třicetiletou válku přežil pivovar, na rozdíl od města, téměř bez úhon. Ale rozsáhlý požár v roce 1657 zasáhl velkou část Kostelce i s pivovarem. Výroba piva však byla brzy obnovena a rekonstrukce pivovaru po požáru dokonce pomohla ke jejímu dalšímu zvyšování. Za doby vlády Marie Terezie Savojské v letech 1712-72 panství prosperovalo a došlo i k přestavbě pivovaru. Zároveň, jak stoupala poptávka po pivu, přestával pivovar pokrývat poptávku i při plném provozu a situaci nevyřešilo ani zřízení dalšího sladového humna v zahloubeném přízemí v sýpce pod hospodářským dvorem. Další ničivý požár postihl pivovar v roce 1836, kdy mu podlehla také velká část hospodářského dvora a vinopalna.

Pivovarský provoz při dvoře již nebyl obnoven a na současném místě byl v letech 1836-37 postaven zcela nový pivovar, který byl svou kapacitou navržen jako největší v tehdejším Kouřimském kraji. Pivovarský areál tvoří tři bloky budov ve tvaru písmene U, otevřeného do dvora k oktagonálnímu mlatu**, ve kterém byl instalován horizontální žentour. V čelním průjezdném křídle byly situovány bytové jednotky a správní oddělení, část suterénních humen, které navazovaly na spilku. Na pravé straně průčelí tvoři dominantu hvozd, ke kterému přiléhá sladovnické křídlo s humny, valečkou a půdami. V pozdější době byly k tomuto křídlu přistavěny provozy bednárny a stáčírny. Na čelní křídlo z levé strany navazuje provoz varny s kotelnou a komínem, který tvoří dominantu levé části čelního křídla. Za vanou navazuje prostor dvojice chladících štoků v podstřešním prostoru, pod nimi spilka a v suterénu ležácké sklepy. Závěr křídla tvoří rozměrná lednice, ze které byly zásobovány ledem i hostince.

V 80. letech 19. století měl pivovar v nájmu Jindřich Österreicher a od roku 1883 zde sládkoval Václav Budil. Za jejich éry přesahoval pivovar roční výstav 20 000 hektolitrů a ke konci 19. století dosáhl své maximální kapacity. V letech 1896-98 prošel pivovar velkou rekonstrukcí, kdy byl instalován parní stroj a parostrojní zařízení, varna zvýšila kapacitu na 72 hektolitrů a před 1. světovou válkou dosahoval výstav 25 000 hektolitrů. Válečná léta znamenala citelné snížení výroby a nedostatek surovin, takže rekonstrukcí dosažená maximální kapacita 30 000 hl byla využívána často pouze z 5 %, ale pivo se vařit nepřestalo. V roce 1924 prodali Lichtensteinové pivovar nově ustanovené akciové společnosti Hostinský pivovar a sladovna v Kostelci nad Černými lesy, jejímiž akcionáři byli vesměs hostinští z okolí, čímž měl pivovar zajištěn odbyt. Výstav brzy dosáhl předválečné úrovně a za provozu byl postupně modernizován. V letech 1931-32 proběhla kompletní rekonstrukce varny, která pak sloužila až do ukončení provozu.

Druhá světová válka způsobila nedostatkem výrobních surovin zastavení provozu v roce 1945 a po válce se akciová společnost Hostinský pivovar a sladovna dostala pod státní správu. Dne 1. ledna 1949 byl pivovar zestátněn a o rok později z něj byl vytvořen komunální podnik Pivovar města Kostelce nad Černými lesy. Od roku 1951 pivovar patřil pod národní podnik Středočeské pivovary a o dva roky později pod národní podnik Polabské pivovary. Rokem 1958 se stal pivovar opět součástí Středočeských pivovarů, národního podniku se sídlem ve Velkých Popovicích.

V roce 1951 převzal sládkování v Kostelci nad Černými lesy František Bílek, který se ve zdejším pivovaře vyučil a za války získal praxi jako totálně nasazený v německých pivovarech. Díky jeho schopnostem a novým technologickým zařízením, jako umělé chlazení spilek a ležáckých sklepů, se kvalita černokosteleckého piva stala vyhlášenou v celém kraji. Vrůstající výstav v roce 1968 přesáhl 50 000 hektoli­trovou hranici. Ještě v roce 1968 se černokostelecký pivovar stal samostatným závodem a proběhla rozsáhlá investice do modernizace výroby. Došlo k výměně dřevěných ležáckých sudů za ocelové tanky, byla nainstalována myčka sudů a proběhla výměna dřevěných transportních sudů za hliníkové. Přestože pivovar prošel touto modernizací a o pivo, zejména lahvové, byl velký zájem, byl provoz shledán – pravděpodobně účelově – prodělečným a jeho výroba měla být postupně utlumována. Byla zrušena stáčírna, ale pivovar vařil dál.

V polovině 70. let 20. století nestačily pivovary v českých zemích pokrývat poptávku. Černokostelecké pivo se ze sklepů převáželo do Velkých Popovic, kde se filtrovalo, stáčelo a expedovalo. I přes složitý převoz piva z Kostelce, kdy se vařilo pouze světlé osmistupňové a desetistupňové pivo, byl v roce 1977 zaznamenán nejvyšší výstav, který činil 62 650 hektolitrů. V roce 1986 z důvodů velké poruchovosti varny byl její provoz postupně odstavován. Aby bylo využito volné kapacity spilky a sklepů, byla zde dovážena velkopopovická mladina.

3. června 1987 byla v Kostelci nad Černými lesy svařena poslední várka, spilka a sklepy sloužily pro potřeby velkopopovického pivovaru do konce roku 1992. Roku 1994 ukončila provoz i sladovna a jediným fungujícím provozem byla prodejna piva a pivovarských suvenýrů.

Pivovarské objekty se sladovnou převzalo město, ale nevyužívané objekty začaly chátrat. V roce 2001 dostal tradiční pivovarský pozdrav „Dej Bůh štěstí“ nový význam. Přesně tak se jmenuje společnost s ručením omezeným, která se rozhodla vrátit Kostelec nad Černými lesy na mapu pivovarů České republiky. V pivovaru vzniká rozsáhlé pivovarské muzeum s původním strojním vybavením. Mezi nejzajímavější exponáty patří například měděná dvojitá varní garnitura s transmisním pohonem, chladící štoky, funkční parní stroj, funkční chladící čpavkové kompresory a stovky dalších strojů a exponátů. Celková výstavní plocha je asi 4000 m2. Další neméně důležitou součástí expozice je komplexní zmapování pivovarské a sladovnické výroby v České republice a rozsáhlá databáze těchto údajů. Na konci exkurze na návštěvníky čeká pivovarská restaurace ve stylu první republiky. Samotná výroba piva by se měla rozběhnout do konce roku 2008.

Pivovarské muzeum otevřeno každou sobotu od 14.00. Exkurze trvá cca 60 minut, minimální počet návštěvníků je 5 a vstupné je 70 Kč. Mimo uvedenou dobu lze prohlídku domluvit individuálně na: e-mailu: spravce@pivovarkostelec.cz

Prohlášení za památku

Oktagonální mlat pivovaru byl zapsán 23. listopadu 1987 do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 27144/2–3444 a ke dni 21. 2018 byla památková ochrana rozšířena na celý areál pivovaru včetně technického vybavení.

Fotogalerie

Kostelec nad Černými lesy - pivovar, celkový pohled (2007)Kostelec nad Černými lesy - pivovar (2019)Kostelec nad Černými lesy - pivovar, dvůr (2019)Kostelec nad Černými lesy - pivovar (2019)Kostelec nad Černými lesy - pivovar, mlat (2019)Kostelec nad Černými lesy - pivovar, mlat (2019)Kostelec nad Černými lesy - pivovar, krov mlatu (2010)Kostelec nad Černými lesy - pivovar, etiketa

Mapa

Poloha

Pivovar čp. 17 stojí v severní části vsi při silnici do Českého Brodu.

GPS: 49°59'52.492"N, 14°51'53.754"E

Přístupnost

Přístupné/vstupné

V tomto městě ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK