Cesty a památky

Kolínsko » Kouřim » muzeum lidových staveb (skanzen)

muzeum lidových staveb (skanzen)
***

Kouřim, Muzea a galerie, Skanzen

Historie Muzea lidových staveb v Kouřimi se začíná psát na přelomu 60. a 70. let 20. století, kdy byl v souvislosti s výstavbou vodárenské nádrže Švihov na řece Želivce řešen problém záchrany některých lidových staveb z obcí, které měly být zatopeny vodou. Bylo zvažováno několik variant řešení, například využití v té době již fungujícího skanzenu v Přerově nad Labem, nakonec však zvítězila myšlenka zřízení zcela nového skanzenu v Kouřimi, pro které byla vybrána lokalita o výměře téměř 5 ha jihozápadně od města. První koncepce uvažovala se zřízením záchranného skanzenu stavebních památek lidové architektury z Posázaví, středního Povltaví a Podblanicka.

V roce 1970 byly do areálu přeneseny první trámy stodoly z Durdic (která je tak nejstarší nejen historicky, ale také jako exponát ve skanzenu) a v roce 1976 byl skanzen otevřen veřejnosti. Krátce po otevření byl přepracován původní záměr záchranného skanzenu na megalomanskou expozici s daleko širším záběrem (která se nakonec ukázala být nereálná) jako „Muzeum české vesnice“ s expozicí, podávající přehled lidových stavitelských technik v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Hlavním cílem měla být přímá konfrontace různých regionálních typů lidové architektury z období od 17. do 19. století. V letech 1976–90 byly postaveny první objekty, skanzen byl oplocen a menší investice směřovaly i do vylepšení jeho technické základny a do údržby stávajících staveb a volných ploch. Ačkoliv počátkem 90. let 20. století došlo k další dílčí úpravě koncepce na výběrový skanzen základních regionálních typů lidové architektury, k žádnému rozšíření nebo změnám nedošlo, neboť jeho další rozvoj byl v letech 1992 – 2012 paralyzován 20 let trvajícím restitučním sporem o většinu pozemků muzea. Jako náhradní řešení, které mělo eliminovat nemožnost jakéhokoliv stavebního rozvoje po dobu restitučního sporu, bylo zvoleno pořádání četných národopisně zaměřených doprovodných programů, které v 90. letech 20. století získaly u veřejnosti značnou oblibu. V roce 2012 se konečně podařilo ukončit spor mezi Středočeským krajem a rodinou Lonských o pozemky v muzejním areálu (pozemky sice byly vydány restituentům, ale byla uzavřena smlouva pro jejich využívání pro potřebu skanzenu na celou dobu jeho existence).

Díky tomu bylo možno zahájit nový rozvoj muzea, přičemž byla přepracována původní koncepce "Muzea české vesnice" tak, že se nově bude skanzen orientovat na památky lidové architektury z oblasti středních, východních a severních Čech. Autorem odborného a koncepčního řešení a hybným motorem celé dostvby byl ředitel Regionálního muzea v Kolíně Vladimír Rišlink a autorkou celkového architektonického konceptu přestavby architektka Irena Hrabincová. V rámci nové koncepce jsou nově prezentovány dějiny českého venkova od raného novověku do počátku 20. století z nejrůznějších úhlů pohledu, včetně jejich sociálních a regionálních specifik. Památky lidové architektury byly nově uskupeny (stávající v několika případech přemístěny na nové místo) do logických celků usedlostí ze jmenovaných regionů se snahou vytvořit co nejvěrohodnější prostředí, v němž se nacházely na svém původním místě. V rámci první etapy dostavby muzea v letech 2014-15 bylo vybudováno několik nových objektů, stávající oběkty byly postupně restaurovány do podoby, která více odpovídá jejich původnímu vzhledu, přičemž byly odstraňovány nevhodné stavební úpravy z minulosti. Asfaltové komunikace byly v roce 2016 nahrazeny sítí nově vedených cest, zhotovených tradičními technologiemi, užívanými na venkově do počátku 20. století.

Ve skanzenu se dnes nachází čtrnáct velkých staveb a stovky dalších exponátů, mezi kterými zaujímají výjimečné postavení dvě unikátní a jedny z nejstarších dochovaných hospodářských staveb z Čech – stodola z Durdic a stodola ze Želejova. Nejpočetnějším souborem jsou pak obytné domy z celé zájmové oblasti skanzenu, a to chalupa s roubeným špýcharem z Budče, statek z Týřovic, rychta z Bradlecké Lhoty, dům z Jílového u Děčínausedlost "Šperkovna" ze Strašic a usedlost ze středního Polabí. Doplňky tvoří drobné stavby hospodářského charakteru, a to špýchar z Hrádku, špýchar z Budče, špýchar z Kornatic, kovárna ze Starého Bydžova, rumpálová studna z Kozojed u Ratají nad Sázavou, dřevěná pístová pumpa ze Zalán u Rožmitálu pod Třemšínem a včelín z Veletova. Celý areál je doplněn drobnými památkami sakrálního charakteru, kterými jsou boží muka sv. Prokopa z Kostelce nad Černými lesy, obecní zvonička z Býchorsocha sv. Donáta ze Svatbína, mariánský sloup z Konárovic a volná kopie dřevěného kříže s plechovým Kristovým tělem z Němčic.

K realizaci je přiúraveno dalších třináct staveb v rámci dostavby skanzenu: kostel sv. Jana Křtitele z Dolních Kralovic, vodní mlýn z Tismic, brána z Tismic, sousoší sv. Jana Nepomuckého z Tismic, hospodářská budova z Kosmonos, dům vrchnostenské zprávy "Laubovna" z Amalína, špýchar z Martinic u Votic, zvonice z Mečeříže, rychta z Kamenice, dům ze Starostína, větrný mlýn z Borovnice, kaplička P. Marie ze Svobody nad Úpou a Chalupa z Nové Starosti.

Muzeum lidových staveb v Kouřimi je součástí Regionálního muzea v Kolíně, zřizovaného Středočeským krajem, a je členem Českého svazu muzeí v přírodě.

Otevírací doba skanzenu:

duben: pátek – neděle: 10.00–16.00 hodin,

květen: úterý – neděle: 10.00–17.00 hodin,

červen - srpen: úterý–neděle: 10.00–18.00 hodin,

září: úterý–neděle: 10.00–17.00 hodin,

říjen: pátek–neděle: 10.00–16.00 hodin.

Kromě této základní otevírací doby je otevřeno po dobu konání národopisných akcí a tématických výstav i v dalších obdobích roku. Bližší informace na stránkách skanzenu.

Prohlášení za památku

Muzeum lidových staveb bylo zapsáno do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR 7. května 1996 pod číslem 11280/2-4334.

Fotogalerie

Kouřim - skanzen, náves (2017)Kouřim - skanzen, usedlost ze středného Polabí (2017)Kouřim - skanzen, statek z Týřovic (2017)Kouřim - skanzen, spodní část návsi se zvoničkou (2017)Kouřim - skanzen, náves (2017)Kouřim - skanzen, východní část areálu s domem z Jílového (2017)Kouřim - skanzen, pohled od domu z Jílového (2017)Kouřim - skanzen, roubené stodoly ve východní části areálu (2017)Kouřim - skanzen z dronu (2017)Kouřim - skanzen z dronu, v pozadí město (2017)Kouřim - skanzen, socha sv. Donáta (2014)Kouřim - skanzen, národopisné akce (2014)Kouřim - skanzen (2014)Kouřim - skanzen (2014)Kouřim - skanzen, zimní akce (2010)Kouřim - skanzen, tajuplné postavy, Ambrož (2010)Kouřim - skanzen, tajuplné postavy, Perchta (2010)Kouřim - skanzen, tajuplné postavy, Lucie (2010)Kouřim - skanzen, tajuplné postavy, Lucie (2010)Kouřim - skanzen, vánoční akce (2010)Kouřim - skanzen, vánoční akce (2010)Kouřim - skanzen, vánoční akce (2010)Kouřim - skanzen, Tříkrálové obchůzky (2012)Kouřim - skanzen, Tříkrálové obchůzky (2012)Kouřim - skanzen, okno (2009)Kouřim - skaznen, expozice Regionálního muzea Kolín

Odkaz

www.skanzenkourim.cz

TOULAVÁ KAMERA / CESTOPISY / VIDEA

Mapa

Poloha

Muzeum lidových staveb leží 1 kilometr jihozápadně z centra města v údolí potoka Střebovka.

GPS: 49°59'44.387"N, 14°58'18.038"E

Přístupnost

Přístupné/vstupné

V tomto městě ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK