Cesty a památky

Kolínsko » Liblice » dům čp. 1 Zikmundovský grunt

dům čp. 1 Zikmundovský grunt

Liblice, Venkovské domy, Zděné stavby

Dům čp. 1 (Zikmundovský grunt), Liblice
Datace: 1870
Sloh: klasicismus s pozdně historizujícími úpravami
Autor: přestavba iniciovaná Čeňkem Kratochvílem
Materiál: zděné konstrukce, pálené cihly, kámen, omítka, tašková krytina
Majitel: soukromý vlastník

Dům čp. 1 stojí na místě jednoho z nejstarších hospodářských dvorů v Liblicích, známého jako Zikmundovský grunt. Jeho historie sahá do středověku, avšak v době berní ruly byl statek roku 1654 uváděn jako rozbořený a pustý se 65 strychy rolí. Obnova následovala poměrně brzy. Již roku 1660 je jako majitel doložen Václav Kapoun, roku 1671 Michal Misar, který grunt roku 1675 prodal Janu Synáčkovi. Po něm se roku 1694 uvádí jako držitel Vít Chvatlinský, otčím Synáčkova syna Matěje. Matěj Synáček získal otcův statek plnoprávně roku 1698, ale již roku 1703 jej prodal Vojtěchu Trávníčkovi. Dalšími majiteli byli mimo jiné Václav Ryva, Matěj Stehlík, Jan Jary a Matěj Stejskal. Grunt patřil po staletí k významným selským usedlostem obce. Dne 11. února 1867 jej ve veřejné dražbě koupil Čeněk Kratochvíl za 21 035 zlatých a právě s rodinou Kratochvílových je spojena dnešní podoba obytného domu. Původní zděný dům z počátku 19. století byl po roce 1870 Čeňkem Kratochvílem výrazně přestavěn a získal reprezentativní průčelí, které se dochovalo dodnes. V roce 1907 vlastnili dům Bohumil a Zdeňka Kratochvílovi, roku 1919 připadl celý objekt Zdence Kratochvílové. Později byl ve vlastnictví Zdeny Kutlvašrové, Jana a Marie Kvasničkových, od roku 1958 Marie Kvasničkové a následně dalších soukromých vlastníků. Po roce 2000 byl v zadní části pozemku vystavěn nový obytný dům.

Usedlost je situována při komunikaci v historickém jádru Liblic a představuje pozoruhodný příklad výstavnějšího venkovského domu druhé poloviny 19. století. Hlavní průčelí orientované do návsi má jednoduchou omítanou fasádu, jejíž dominantou je mimořádně vysoký štít. Centrální trojúhelný nástavec doplňují po stranách elegantně zvlněná volutová křídla, která propůjčují stavbě reprezentativní výraz. Štít je členěn pouze mělkými lizénovými pásy a dvojicí malých větracích otvorů, čímž vyniká jeho monumentální silueta. Přízemní obytná část má obdélný půdorys, hladké omítané stěny a pravidelně rozmístěná obdélná okna. Objekt je zastřešen sedlovou střechou s pálenou krytinou, jejíž hřeben probíhá kolmo k uličnímu průčelí. Architektonické řešení spojuje klasicistní střídmost s pozdně historizující snahou o reprezentativní selské sídlo a tvoří jeden z nejvýraznějších příkladů tradiční venkovské architektury v Liblicích.

Gruntovní zápis z roku 1800 umožňuje nahlédnout do uspořádání usedlosti, která se v té době sestávala ze světnice, síně, komory, klenuté komory, maštale, menších hospodářských místností, chlévů, ovčína, kolny a dalších hospodářských prostor. Nad komorou se nacházela sýpka a součástí hospodářství byl také dvůr se zahradou. Současný dům si přes pozdější úpravy pravděpodobně zachoval základní dispoziční schéma tradičního venkovského obydlí, přizpůsobené postupně moderním požadavkům bydlení.

Zikmundovský grunt představuje jednu z nejvýznamnějších historických usedlostí Liblic a mimořádně cenný doklad kontinuity hospodářského osídlení od středověku až do současnosti. Jeho hodnota nespočívá pouze ve stáří lokality a bohatě doložené posloupnosti majitelů, ale také v dochované architektonické podobě domu, která připomíná období hospodářského rozkvětu venkovských statků v 19. století. Výrazný štít domu tvoří nepřehlédnutelnou dominantu historické zástavby a patří k nejcharakterističtějším prvkům starých Liblic. Objekt je zároveň cenným pramenem pro poznání sociálních, majetkových a stavebních dějin obce, neboť jeho vývoj lze sledovat nepřetržitě od období po třicetileté válce až do dnešních dnů.