Cesty a památky

Kolínsko » Liblice » tvrz (zaniklá)

tvrz (zaniklá)

Liblice, Tvrze, Tvrze zaniklé

Tvrz (zaniklá), Liblice
Datace: před rokem 1454
Sloh: pozdní gotika

Liblická tvrz vznikla patrně v první polovině 15. století z iniciativy města Český Brod, které si obec přivlastnilo v období husitských válek. Její výstavbou si měšťané zajišťovali kontrolu a ochranu východního přístupu k brodským hradbám a současně správní centrum nově získaného majetku. První písemná zmínka o tvrzi pochází z roku 1454, kdy ji král Ladislav Pohrobek zastavil Janu Sádlovi ze Smilkova. Ten zde sídlil až do roku 1461, kdy se tvrz i ves majestátem krále Jiřího z Poděbrad dostaly do společného držení Jana Parduse z Vrátkova, bývalého husitského vojevůdce, Jana z Trojanovic a Šimona ze Strážnice na Štítarech. Na konci roku 1472 přešly tvrz i ves na Jana ze Strážnice, který je držel ještě roku 1496, kdy rybníkář Jan dokončil stavbu místního rybníka. Nedlouho před rokem 1500 se majetek dostal do rukou Janovy sestry Anny Bohnické ze Strážnice, manželky Jana Bohnického z Bohnic, a Petra Pašinky z Trojanovic. Právě za jejich držby byla tvrz opravena. Roku 1507 přenechala Anna ze Strážnice Liblice bratrům Zikmundovi a Petrovi z Trojanovic, kteří ještě téhož roku postoupili svá práva Václavovi a Janovi Bradáčům z Toušeně. Po majetkovém vypořádání se v roce 1508 stal jediným držitelem tvrze Václav Bradáč z Toušeně, za něhož vybudoval rybníkář Václav Písecký roku 1510 další rybník nad Liblicemi. Po Václavově smrti přešlo zboží na jeho neteř Annu z Toušeně, která je roku 1527 postoupila svému manželovi Jiříku Vachtlovi z Pantenova, známému rovněž jako majiteli Kounic, Lysé nad Labem a od roku 1539 hejtmanovi Pražského hradu. Manželé nechali kolem roku 1530 tvrz znovu opravit. Po Jiříkově smrti zdědili Liblice jeho synové Zdeněk a Jáchym, později celé panství připadlo Jáchymovi, jenž je na čas zastavil Jiříkovi staršímu Otovi z Losu. Posledním šlechtickým držitelem tvrze byl Jan Vachtl z Pantenova, který ji roku 1579 postoupil svému zeti Petru Šturmovi z Hyršfeldu. Ten však již roku 1583 prodal Liblice městu Český Brod. Tím skončila rezidenční funkce tvrze, která byla přeměněna na hospodářský dvůr a její obytné prostory sloužily už jen k hospodářským účelům, zejména k sušení obilí.

Původní tvrz stála v areálu pozdějšího panského dvora a tvořila jádro hospodářského centra obce. Její přesná podoba není známa, lze však předpokládat menší feudální sídlo navázané na hospodářský dvůr a soustavu rybníků, které byly budovány a rozšiřovány v průběhu 15. a počátku 16. století. Opakované opravy kolem roku 1500 a kolem roku 1530 svědčí o snaze udržovat sídlo v obyvatelném stavu i v době, kdy již nepatřilo mezi významnější šlechtické rezidence regionu. Po prodeji městu Český Brod ztrácela tvrz svůj původní význam a postupně byla začleněna do provozu hospodářského dvora. Podle Zlaté knihy stál ještě roku 1677 při vratech dvora klenutý objekt se síní a dvěma sklepy, který představoval poslední zřetelný pozůstatek původní tvrze. Tato stavba byla později upravena na obytnou budovu panského dvora a stala se součástí zemědělského hospodářského areálu. Panský dvůr přetrval až do novověku. Roku 1920 jej koupilo Ministerstvo zemědělství a zřídilo zde Výzkumnou stanici, která byla roku 1949 začleněna jako šlechtitelská stanice do Československých státních statků. V roce 1959 převzal areál Školní statek Střední zemědělské technické školy v Liblicích. Po roce 1993 byl provoz statku ukončen. Až do roku 2000 se zde dochovaly zbytky bývalého panského dvora i poslední relikty někdejší tvrze, poté však byl celý areál zbořen a rozparcelován pro výstavbu rodinných domů. Z původní tvrze se tak nedochovaly žádné nadzemní pozůstatky.

Přestože liblická tvrz zcela zanikla, představuje významnou součást historické paměti obce. Byla symbolem období, kdy Liblice plnily důležitou úlohu v zázemí města Český Brod a tvořily opěrný bod jeho hospodářské i obranné soustavy. Po více než čtyři století následně ovlivňovala podobu zdejšího hospodářského dvora, který patřil k nejvýznamnějším areálům v obci. Dnes její existenci připomínají především historické prameny a majetkové dějiny Liblic, v nichž se odrážejí osudy řady významných osobností pozdního středověku a raného novověku. I bez dochovaných stavebních pozůstatků zůstává místo bývalé tvrze důležitým svědkem vývoje sídla a proměn krajiny Českobrodska od husitské doby až po současnost.