Cesty a památky
tvrz (zaniklá)
Liblice, Tvrze, Tvrze zaniklé
Tvrz v Liblicích vystavělo město Český Brod, které si obec přivlastnilo na počátku husitských válek. Její stavbou si tak chtělo zabezpečit ochranu přístupu k vlastním hradbám od východu. Poprvé se tvrz připomíná v roce 1454, kdy ji král Ladislav zastavil Janu Sádlovi ze Smilkova, který na ní sídlil do roku 1461. Tehdy se majestátem krále Jiřího z Poděbrad dostala tvrz se vsí do společného držení Jana Parduse z Vrátkova (bývalého husitského vojevůdce), Jana z Trojanovic a Šimona ze Strážnice na Štítarech. Na konci roku 1472 postoupili liblickou tvrz a zdejší vesnici Janovi ze Strážnice a ten je držel ještě v roce 1496, kdy u ní rybníkář Jan dostavěl místní rybník. Nedlouho před rokem 1500 se dostala tvrz do držení Janovy sestry Anny Bohnické ze Strážnice, manželky Jana Bohnického z Bohnic, a Petra Pašinky z Trojanovic, za nichž byla opravena. V roce 1507 ji Anna ze Strážnice přenechala bratrům Zikmundovi a Petrovi z Trojanovic a ti ještě téhož roku postoupili svá práva na Liblicích bratrům Václavovi a Janovi Bradáčům z Toušeně; po dělení majetku mezi oba bratry se stal Václav v roce 1508 jediným zástavním držitelem liblické tvrze. Za něho dostavěl v roce 1510 rybníkář Václav Písecký další rybník nad Liblicemi. Po Václavovi Bradáčovi z Toušeně přešlo zdejší zboží na jeho neteř Annu z Toušeně, která postoupila v roce 1527 Liblice svému manželovi Jiříku Vachtlovi z Pantenova. Ti nechali kolem roku 1530 liblickou tvrz opravil. Po smrti Jiříka Vachtla z Pantenova, majitele nedalekých Kounic, Lysé nad Labem a od roku 1539 hejtmana Pražského hradu, připadly Liblice synům Zdeňkovi a Jáchymovi a po dalším dělení celé Jáchymovi, který je pak na určitý čas zastavil Jiříkovi staršímu Otovi z Losu. Po Jáchymovi Vachtlovi z Pantenova se stal dědicem jeho nemovitého majetku syn Jan Vachtl, který liblickou tvrz v roce 1579 postoupil svému zeti Petru Šturmovi z Hyršfeldu. Nový majitel prodal roce 1583 Liblice městu Český Brod a po této transakci byl areál tvrze změněn na hospodářský dvůr, obytná budova se využívala pouze k sušení obilí. Podle Urbáře černokosteleckého panství, stál ještě v roce 1677 u vrat dvora klenutý objekt se síní a dvěma sklepy, poslední zbytek liblické tvrze, později upravený na obytnou budovu panského dvora. Ten v r. 1920 koupilo Ministerstvo zemědělství a zřídilo zde Výzkumnou stanici, která byla v roce 1949 přičleněna jako Šlechtitelská stanice k Československým státní statkům. V roce 1959 byl dvůr převzat pro Školní statek Střední zemědělské technické školy v Liblicích a po roce 1993 byl statek zrušen.
Až do roku 2000 se v areálu statku dochovaly zbytky tvrze a bývalého panského dvora, ten byl ovšem zcela zbořen a pozemek rozprodán pro stavbu rodinných domů. Z bývalé vrze se tak do dnešních dnů nedochovaly žádné pozůstatky.
Fotogalerie
Mapa
Poloha
Statek stával naproti budově školy.
GPS: 50°4'35.245"N, 14°52'48.045"E
