Když se v roce 1564 dělili synové Smila Myšky ze Žlunic o otcovský majetek, připadly (Polní) Mančice Zdislavovi Myškovi ze Žlunic († před 1589), který si v areálu místního dvora postavil tvrz, na které žil se svou rodinou. Poprvé je písemně tvrz doložená v kupní smlouvě z 2. července 1590, kdy zadlužené mančické zboží prodal poručník nezletilých dětí Jindřicha a Alžběty (bližší informace o nich nemáme) Zdislavův bratr Petr Myška ze Žlunic jejich společnému bratrovi Jindřichu Myškovi, majiteli panství Červený Hrádek.
Majitelé mančické tvrze se potom rychle střídali, až ji v roce 1610 od Viktora Hradeckého z Bukovna koupil Jan Kryštof Myška, který přikoupil několik dalších vsí a vzniklo tak malé panství. Přestože Jan Kryštof zemřel v průběhu stavovského odboje v letech 1618—20, byl v roce 1622 jeho dědicům majetek zkonfiskován. V roce 1623 koupil konfiskát Václav Vchynský z Vchynic a připojil Mančice znovu k červenohrádeckému panství.
Tvrz byla nadále udržována a stála ještě v roce 1661, kdy tehdejší majitel Červeného Hrádku, Blažej Evžen Salazar de Monte Albano prodal Mančice rytíři Maxmiliánu Rudolfu Rašínovi z Rýzmburka a jeho manželce Aleně Ludmile Myškové ze Žlunic, majitelům tvrze a dvora v sousedních Horních Chvatlinách. Noví majitelé ale pouhé tři roky na to prodali 29. října 1664 veškerý svůj majetek za částku 4 000 zlatých městu Kutná Hora, které ho připojilo ke svému panství Lošany. Správa dvorů v Horních Chvatlinách a v Mančicích se ovšem pro kutnohorskou obec záhy ukázala jako prodělečná, a tak je v roce 1678 prodali hraběti Adolfu Vratislavovi ze Šternberka, který je trvale připojil k zásmuckému panství.
Tvrz přestala již v roce 1661 sloužit jako sídlo vrchnosti, za městské vlády přestala být udržována a po roce 1665 se již více nepřipomíná.
Šimek T. a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; Východní Čechy. Praha, nakladatelství Svoboda, 1989.
Mrvík V. J.: Rytířský rod Myšků ze Žlunic – příspěvek k poznání pauperizace raně novověké nižší šlechty ve středních Čechách, Středočeský sborník historický 2/2023, Ročník 49, str. 19. Státní oblastní archiv v Praze 2024.
Z tvrze se nic nezachovalo a nelze ani určit, kde stála.
GPS: 49°58'58.740"N, 15°5'38.280"E