První písemná zmínka o tvrzi v Horních Chvatlinách pochází z roku 1572, kdy ji jako své hlavní sídlo uváděl Smil Václav Myška ze Žlunic († 1597), který ji obýval se svou manželkou Magdalénou Kordulovou ze Sloupna. Za nejasných okolností prodal později část svého majetku včetně Horních Chvatlin svému bratrovi Zikmundovi († 1576–1577) a ten ji přenechal svému synovi Jaroslavu Myškovi ze Žlunic († 1628). Za blíže nespecifikovanou aktivitu během stavovského povstání ale byl Jaroslav Myška konfiskační komisí odsouzen 23. května 1623 k propadnutí svého majetku do manství, tedy podmínečné držby, vázané na lenní přísahu každému novému českému králi. Lenní přísahu císaři Ferdinandovi II. vcelku překvapivě složil až o čtyři roky později, 10. listopadu 1627, kdy už se své statky chystal prodat. Při dělení otcovského majetku získal Horní Chvatliny syn Karel Častovec Myška ze Žlunic, který zde žil až do své smrti kolem roku 1650.
Správy majetku se po jeho smrti ujala jeho vdova Anna Myšková ze Svárova (provdaná záhy po manželově smrti za blíže neznámého příslušníka rytířského rodu Artstetterů z Artstettu), což dokládá zápis v Berní rule z roku 1654. Podle něj tvořila obec velmi malé panství, které tvořil svobodný dvůr, jehož součástí bylo i obytné stavení označované jako tvrz, ke kterému patřilo 125 strychů polí (tj. cca 36 ha), dále jedna poddanská chalupa se šesti strychy polí (tj. cca 1,7 ha) a druhá chalupa bez polností, která se pronajímala podruhům. Z manželství Karla Častovce a Anny ze Svárova se narodila pouze jediná dcera, Alena Ludmila Myšková ze Žlunic, která se po smrti matky stala jedinou dědičkou dvora a tvrze v Horních Chvatlinách. Ta se provdala za rytíře Maxmiliána Rudolfa Rašína z Rýzmburka (* 1632) a oba se spolu usadili na tvrzi v Horních Chvatlinách. Svůj majetek také výrazně rozšířili, když 10. března 1661 přikoupili sousední ves Mančice s tvrzí, dvorem, pivovarem, ovčínem, pustým masným krámem a výsadní krčmou a dále tvrz a dvůr v Rašovicích na Kutnohorsku. Pouhé tři roky na to ovšem 29. října 1664 veškerý svůj majetek prodali za částku 4 000 zlatých městu Kutná Hora, které ho připojilo ke svému panství Lošany.
Správa dvorů v Horních Chvatlinách a v Mančicích se ovšem pro kutnohorskou obec záhy ukázala jako velmi prodělečná, a tak je v roce 1678 prodala majiteli zásmuckého panství hraběti Adolfu Vratislavovi ze Šternberka. Tímto způsobem byl k zásmuckému dominiu připojen poslední díl pozemkového majetku, který byl původně v majetku šlechtického rodu Myšků ze Žlunic. Objekty bývalého svobodného dvora s tvrzí v Horních Chvatlinách i obou chalup, které k němu patřily, neproměnili Šternberkové v další vrchnostenský dvůr, jak bývalo obvyklé, ale transformovali je do obyčejných poddanských usedlostí, tedy do tzv. rustikálu.
Po roce 1700 se již v písemných pramenech žádná zmínka o dvoře nebo tvrzi v Horních Chvatlinách neobjevuje.
Šimek T. a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; Východní Čechy, str. 123. Praha, nakladatelství Svoboda, 1989.
Mrvík V. J.: Rytířský rod Myšků ze Žlunic – příspěvek k poznání pauperizace raně novověké nižší šlechty ve středních Čechách, Středočeský sborník historický 2/2023, Ročník 49, str. 19. Státní oblastní archiv v Praze 2024.
Tvrz zcela zanikla a dnes nelze ani určit místo, kde stávala.
GPS: 49°58'29.690"N, 15°3'31.330"E