Cesty a památky
archeologické nálezy
Nebovidy, Archeologická naleziště, Hradiště a sídliště, Ostatní archeologické nálezy
Území dnešních Nebovid patří k archeologicky nejvýznamnějším lokalitám na jižním Kolínsku. Poloha na okraji úrodné polabské oblasti, v údolí Nebovidského potoka a v bezprostředním zázemí významného sídelního prostoru kolem Kolína, vytvářela příznivé podmínky pro osídlení již od pravěku. Dosud doložené nálezy zachycují lidskou přítomnost od mladší doby kamenné přes starší dobu železnou až po dobu římskou, přičemž některé objevy přesahují svým významem regionální rámec. Mimořádnou hodnotu má především proslulá neolitická ženská plastika známá jako Nebovidská venuše a rozsáhlé nálezy z germánského osídlení doby římské, které dokládají zapojení zdejšího sídelního prostoru do dálkových kontaktů se světem římských provincií. Archeologické poznatky tak významně doplňují obraz nejstarších dějin obce a potvrzují dlouhodobou atraktivitu tohoto místa pro osídlení.
1. Nálezy z mladší doby kamenné (kultura s lineární keramikou)
Nejstarší doklady lidské přítomnosti na území Nebovid pocházejí z mladší doby kamenné, konkrétně z období kultury s lineární keramikou, datovaného přibližně do let 5700–5000 př. n. l. Kolem roku 1920 objevil kolínský archeolog a sběratel František Dvořák mimořádně cenný artefakt, který vstoupil do odborné literatury jako Nebovidská venuše***. Jedná se o hliněné torzo ženské postavy zdobené rytými spirálovitými motivy. Ženské plastiky z nejstaršího zemědělského období jsou v českém prostředí mimořádně vzácné a z Čech jsou známy pouze jednotlivé srovnatelné exempláře. Nebovidský nález je přitom považován za jeden z nejkvalitnějších a nejlépe zpracovaných. Po určitou dobu byla plastika pokládána za ztracenou, avšak na konci 20. století byla znovu objevena a zařazena do sbírek Regionálního muzea v Kolíně. Díky své výjimečnosti byla opakovaně prezentována na domácích i zahraničních archeologických výstavách a stala se jedním z ikonických předmětů české neolitické archeologie. Nález současně dokládá existenci raně zemědělského osídlení v prostoru Nebovid již v nejstarších fázích neolitické kolonizace středního Polabí.
2. Nálezy ze starší doby železné (doba halštatská)
Významnou kapitolu pravěkého osídlení představují nálezy ze starší doby železné. V roce 1917 provedl František Dvořák archeologický výzkum v poloze Nad Pilou, kde odkryl osm zahloubených objektů obdélného a lichoběžníkového půdorysu datovaných do 6.–5. století př. n. l. Některé z nich byly interpretovány jako pozůstatky obytných staveb. Výzkum přinesl důležité doklady existence menší sídelní aglomerace halštatského období, která využívala příznivé polohy v blízkosti vodního toku a zemědělsky využitelných ploch. Na tento výzkum navázaly další objevy v roce 1926 v poloze Zádušní pole, kde František Dvořák odkryl další objekty náležející ke stejné osadě. Soubor nálezů zahrnuje především keramický materiál a kovové předměty, mezi nimiž vyniká opasková spona. Veškeré získané artefakty jsou dnes uloženy v archeologických sbírkách Regionálního muzea v Kolíně. Výzkumy v Nebovidech patří k nejstarším systematicky dokumentovaným dokladům halštatského osídlení na Kolínsku a přispěly k poznání charakteru venkovského osídlení této části středních Čech v době počínajícího rozvoje železářství.
3. Nálezy germánského osídlení (doba římská)
Nejrozsáhlejší a nejvýznamnější archeologické soubory pocházejí z doby římské. Při výzkumu Františka Dvořáka v roce 1917 v poloze Nad Pilou byla prozkoumána rozsáhlá germánská osada, jejíž hlavní etapa spadá do 2. století n. l. Bylo zde zdokumentováno několik zahloubených chat a hospodářských jam, mezi nimiž se nacházely také zbytky kamenné konstrukce orientované ve směru západ–východ. Výzkum však prokázal, že lokalita byla využívána po delší období a její počátky sahají již do nejstarší fáze doby římské, respektive do závěru pozdní doby laténské okolo přelomu letopočtu. Z této etapy pocházejí bronzové a železné spony s prohnutým lučíkem a černě hlazená polokulovitá mísa s fasetovaným okrajem.
V poloze Zádušní pole (zhruba 400 m na severovýchod od současného hřbitova) prozkoumal v letech 1906 – 07 a 1917 František Dvořák 10 žárových hrobů. Milodary tvořily hliněné popelnice, zlomky bronzových pánví, různé druhy bronzových a železných spon, kování opasků, skleněné a jantarové korálky, hrot kopí a nože. Na tomto pohřebišti se pohřbívalo po celou dobu římskou až do konce 2. století. Nálezy z pohřebiště jsou deponovány v Regionálním muzeu Kolín.
Mimořádnou pozornost vzbudily další nálezy ze starší doby římské datované přibližně do období 1.–2. století n. l., které dokládají intenzivní kontakty místních germánských obyvatel s římským světem. Byly zde nalezeny importované silně profilované spony augustovského období, další spony pocházející z oblasti Panonie, součásti opaskového kování, kování picího rohu, různé šperky včetně jehlic s bohatě profilovanou hlavicí a křížových jehlic severského původu. K nejpozoruhodnějším nálezům patří bronzová rukojeť pánvičky zakončená kachní hlavičkou, části výzbroje představované puklicemi a držadly štítů a zejména unikátní svazek bronzových klíčů spojených řetízkem. Tento mimořádný předmět bývá považován za doklad vyššího společenského postavení svého někdejšího majitele a svědčí o nadprůměrném významu zdejšího sídla.
Další cenný objev byl učiněn v roce 1930, kdy byla na poli za vsí nalezena římská mince, označovaná v literatuře jako mince Thoria Balba. Přestože se nejedná o běžný sídlištní nález, představuje další doklad dálkových kontaktů mezi germánským prostředím středního Polabí a oblastí římského impéria.
Mladší doba římská, přibližně mezi lety 150 a 300 n. l., je zastoupena především souborem kovových spon. Zcela výjimečné postavení mezi nimi zaujímá velmi vzácná ramínková vojenská spona s cibulovitými knoflíky, patřící k prestižním předmětům tehdejšího barbarika. Dále byly nalezeny zlomky keramických nádob a trojvrstvý kostěný hřeben s obloukovitou rukojetí. Z pozdní doby římské, datované přibližně do první poloviny 4. století n. l., jsou známy pouze ojedinělé nálezy několika kostěných hřebenů a trnu bronzové přezky, které dokládají pokračování osídlení i v závěrečných fázích římského období.
Soubor nálezů z Nebovid patří k nejvýznamnějším dokladům germánského osídlení na Kolínsku. Kombinace domácích i importovaných předmětů svědčí o existenci prosperujícího sídliště zapojeného do rozsáhlé sítě obchodních a kulturních kontaktů mezi středním Polabím, římskými provinciemi a severní Evropou. Většina získaných artefaktů je dnes uložena v archeologických sbírkách Regionálního muzea v Kolíně, kde představují důležitý pramen k poznání pravěkých dějin regionu.
4. pohřebiště z období raného středověku
Na ostrožně Nebovidského potoka na severním okraji obce prozkoumal v roce 1937 František Dvořák pohřebiště s 11 plochými žárovými hroby ze 7. – 8. století. Hrobové jámy obsahovaly urny se spálenými kostmi, ve většině hrobů však byly kosti bez schrány, a byly překryty plochými kameny a v jednom případě tvořily ploché kameny jakousi schránku - hrob byl dlážděn, obložen i překryt kamennými deskami. Z nálezů lze uvést železné nůžky, nůž a vlastní žároviště (kremační hranice). Pohřebiště v Nebovidech představuje vzácný doklad urnového pohřebiště v raně středověkých Čechách, podobný nález byl v okolí učiněn v nedalekých Hořanech a jeden pohřeb byl učiněn i v Předhradí. Nálezy z pohřebiště jsou deponovány v Regionálním muzeu Kolín.
Zdroj informací
Lutovský M.: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, str. 207. Vydalo nakladatelství Libri 2001.
Droberjar E.: Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě. Praha 2002.
Droberjar E.: Věk barbarů. České země a stěhování národů z pohledu archeologie. Praha 2005.
Beneš Z., Horník P., Kašpárek F.: Rozrušený soubor z pohřebiště a sídliště z Nebovid, okr. Kolín, Archeologie Barbarů, Olomouc 2011.
Odkaz
Mapa
Poloha
GPS: 49°59'27.319"N, 15°13'0.990"E
Fotogalerie
