Cesty a památky

Kolínsko » Plaňany » kostel Zvěstování Panny Marie

kostel Zvěstování Panny Marie
***

Plaňany, Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely románské

Nejstarší kamenný kostel byl na tomto místě postaven již v průběhu 10. století v podobě rotundy. Tato 1. stavební fáze byla zachycena archeologickým výzkumem pod podlahou současné stavby v roce 1937. Dnešní kostel byl vystavěn v několika etapách (zřejmě po dobu pěti let) v období let 1160-80, na což lze usuzovat na základě s podobností s datovanými stavbami kostelů ve Svojšíně u Stříbra (1159) a Jakubu u Kutné Hory (1165). Poprvé je tento kostel připomínán písemně až v roce 1352 v registrech papežských desátků, v roce 1359 jsou jako patroni zdejšího kostela doloženi Čeněk z Lípy a Hron z Kostelce, po nich pak Pavel z Jenštejna, otec pozdějšího pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna. Do jenštejnského období (70. – 80. léta 14. století) spadá 2. stavební fáze, v rámci které byla provedena gotická přestavba kostela, v rámci které byla ubourána románská apsida a k lodi byl přistavěn vzdušný a bohatě prosvětlený presbytář, provedená arrasovsky orientovanou dvorskou hutí. Ve 3. stavební fázi byl kostel renesančně upraven v roce 1591 za Mírků ze Solopysk, sídlících na místní tvrzi. V této době byl kostel až do roku 1620 zasvěcen sv. Petrovi, kdy byl přesvěcen na Zvěstování Panny Marie. Jelikož byl kostel v roce 1716 poškozen požárem, v roce 1749 byla realizována 4. stavební fáze, v rámci které byl z nadace kněžny Marie Terezie Savojské barokně upraven, zejména v interiéru. Tehdy byla nově sklenuta loď a postavena hudební kruchta na místě původní románské tribuny. V roce 1793 se následkem zmíněného požáru a podceněné údržby sesunula vrchní část věže, která byla při následné opravě snížena o jedno patro. Tato oprava věže je zajímavá v tom, že tehdejší stavitel přistopupil k rekonstrukci velmi citlivě - v duchu v této podobě neznámého barokního historismu. Kolem roku 1800 byla v pozdně barokních až klasicistních formách rozšířena kruchta a byly prolomeny nové okenní otvory v lodi. Drobné opravy v 19. století, kdy byla v roce 1862 nově zastřešena věž, v 1868 na ní umístěny hodiny od poděbradského hodináře Janaty, nebo v roce 1880 celková oprava interiéru, neměly na výslednou podobu kostela zásadní vliv. Ten nastal až v rámci 5. stavební fáze po roce 1892, kdy byly při puristické obnově exteriéru odstraněny některé pozdější stavební prvky. Tuto etapu, v rámci které dominovala především snaha za každou cenu obnovit co nejvíce románský vzhled kostela, dnes historici umění posuzují jako nesprávnou a příliž bezohlednou k historii stavby. Od roku 1910, kdy byl v sousedství postaven nový kostel sv. Jana Křtitele, byl kostel Zvěstování Panny Marie využíván již jen jako hřbitovní a postupně chátral a ačkoliv to na první pohled nevypadá, jedná se o jednu z nejvíce ohrožených památek Kolínska (ve velmi špatném stavu je statika kostela a dřevěné části jsou napadeny červotočem). V roce 2016 byla naštěstí zahájena oprava z programu záchrany architektonického dědictví.

Jednolodní obdélný kostel z tesaných kvádrů v pásech střídavě z bílého a červeného pískovce, s nižším, pětiboce uzavřeným presbytářem a hranolovou věží před západním průčelím. Loď je 12,2 metru dlouhá a 6,5 metru široká, v její jižní stěně jsou dvě románská okna, fragment původního vstupního románského portálu a pozdější široká okna. Pod střechou je loď zdobena římsou s obloučkovým vlysem (24 obloučků na každé straně) a zubořezem. Věž je čtvercová, vysoká 38,5 metru, v patře je jedno románské okno, nad ním dvě sdružená románská okénka na středním sloupku a pod střechou je zdobena římsou se zubořezem a obloučkovým vlysem. Polygonální presbytář je prolomen gotickými lomenými okny s kružbou a opatřen zevně opěráky.

Presbytář je sklenut dvěma poli žebrových kleneb. Klenební žebra, neobyčejně štíhlého hruškovitého profilu, se protínají ve dvou různě velkých kruhových svornících s jemným reliéfem růžic a na rozhraní klenebních polí spočívají na polygonálních konzolách s římsovitou profilací. Šest ostatních koutových konzol má podobu jednoduchých drobných jehlanců, jedna konzola ve východní stěně (za oltářem) je doplněna reliéfem lidské polopostavy. Presbytář původně osvětlovalo sedm hrotitých oken, rozmístěných v bocích polygonu a ve dvojici na severní i jižní stěně (východní okna byla později zazděna). V presbytáři se zachoval pozůstatek sanktuáře v severovýchodním boku polygonu, který tvoří obdélný výklenek se zbytkem dolní části ostění s výžlabkovou profilací. Presbytář se do lodi, která je sklenuta třemi poli valené klenby s výsečemi, otevírá hrotitým triumfálním obloukem. Západní část lodi zabírá trojramenná kruchta, sklenuta na dva sloupy, vybudovaná na místě původní románské pavlačové empory, která původně zabírala celou jednu čtvrtinu lodi (hloubka cca 3,3 metru).

Pozdně barokní až rokokový mobiliář* kostela je celkově velmi zajímavý, vyniká z něho zejména hlavní rokokový oltář z roku 1794 od českobrodského řezbáře Jana Mezdřického, doplněný sochami sv. Jeremiáše a sv. Izaiáše a zdobený zlacenými rokajovými motivy. Dále pak boční oltáře z roku 1766 od M. Másla a oltář* sv. Jana Nepomuckého z roku 1800 nebo kazatelna z let 1775-1800, zdobená zlacenými rokajovými kartušemi, na čelní stěně poprsnice je v kartuši český nápis: BLAHOSLAVENI KTEŘÍŽ SLYŠÍ SLOVO BOŽÍ A OSTŘÍHAJÍ HO. LUKÁŠ. Pod kruchtou je zavěšen obraz Poslední večeře od neznámého autora, přenesený sem ze zrušeného kláštera v Českém Brodě. V západní stěně podvěží je druhotně zazděna renesanční pískovcová deska z roku 1587 s erbem Mírků ze Solopysk (ozbrojená ruka protínající oklestek) a českým memoriálním nápisem gotickou minuskulí o stavbě zvonice: LETHA 1587 TATO ZWONICZE GEST NAKLADEM VROZENEHO PANA SYMEONA MIRKA SOLOPISK WYSTAWENA.  V severní stěně podveží jsou druhotně od opravy v roce 1886 zazděny tři renesanční náhrobníky (od leva):

  • náhrobník Anny Cukrové z Támfeldu a Ludmily Mírkové ze Solopysk (obě † 1. 10. 1572) z červeného mramoru, v dolní části je reliefní erb Cukrů z Támfeldu (pokosená koruna) a Mírků ze Solopysk, v horní části je jedenáctiřádkový český nápis gotickou minuskulí: LETA PANE 1582 W PONDELIJ PO SWATEM MICHALU ARCHANDIELU PO SSESTE HODINJE NA AUTERY VMRZELA GEST VROZENA PANNJ ANA CUKROWA Z TAMFFELDU A NA PLANIASECH / TEHOZ LETA A DNE VMRELA GEST VROZENA PANA LIDMILA MIRKOWNA Z SOLOPISK  A TUTO OBE SPOLU POCHOWANY GSAU [---] BUOH RAC GE W MRETWOLECH SW[---]A DU[---],
  • náhrobník Adama Mírka ze Solopysk († 10. 12. 1572) je z červeného mramoru, opatřený v dolní polovině reliéfním erbem Mírků ze Solopysk orámovaným vavřínovým věncem a v horní polovině českým sedmiřádkovým nápisem gotickou minuskulí: LETA PANE MVCLXXII W STREDU PO SWATÝM NIKULASSI VMRZEL VROZENY WLADYKA PAN ADAM MIREK Z SOLOPISK A NA HOSTICYCH A TUTO ODPOCZIWA W OCZEKAWAGE W KRYSTU PANU WZKRISSENIJ K ZIWOTU WĚČZNEMV,
  • náhrobník Barbory Dobřichovské z Lomné († 30. 8. 1581) z červeného mramoru, v zahloubeném poli s vyobrazením ženské postavy v dlouhých nepřepásaných šatech, v levé dolní části je erb Bedřichovských (lilie), a jednořádkovým českým nápisem gotickou minuskulou obíhajícím okolo: LETA 1581 W STŘEDU DEN SWATEHO JANA STIETJ VMRELA GEST VROZENA PANA BARBORA BEDŘICHOWSKA z LONE A NA RATWORZI A TUTO POCHOWANA GEST [---]M BUOH [---] MILOSTIW BYTI.

Na kruchtě jsou umístěny varhany z roku 1893 od pražské varhanářské firmy Rejna & Černý.

Kostel je od 1. ledna 2005 filiální, spravován Římskokatolickou farností Pečky Kolínského vikariátu. Bohoslužby se v kostele nekonají.

Prohlášení za památku

Kostel Zvěstování Panny Marie byl 5. května 1958  zapsán spolu se zvonicí a ohradní zdí do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 31028/2–831.

Fotogalerie

Plaňany - kostel Zvěstování Panny Marie od východu (2009)Plaňany - kostel Zvěstování Panny Marie od jihovýchodu (2009)Plaňany - kostel Zvěstování Panny Marie, severní stěna (2006)Plaňany - kostel Zvěstování Panny Marie, jižní stěna (2009)Plaňany - kostel Zvěstování Panny Marie, detail obloučkového vlysu na lodi a věži (2009)Plaňany - kostel Zvěstování Panny Marie, věž (2006)Plaňany - kostel Zvěstování Panny Marie, jižní vstupní románský portál (2009)Plaňany - kostel Zvěstování Panny Marie, zazděné románské okno v jižní stěně lodi (2009)Plaňany - kostel Zvěstování Panny Marie, zazděné románské okno ve věži (2009)Plaňany - kostel Zvěstování Panny Marie, detail výzdoby ve východní stěně (2009)Plaňany - kostel Zvěstování Panny Marie, obloučkový vlys na jižní stěně (2009)Plaňany - kostel Zvěstování Panny Marie, zazděná románská okna ve věži (2009)Plaňany - kostel Zvěstování Panny Marie, gotická okna v presbytáři (2009)Plaňany - kostel Zvěstování Panny Marie, klenba presbytáře (2009)Plaňany - kostel Zvěstování Panny Marie, figurální konzola v presbytáři (25. 2. 2012)Plaňany - kostel Zvěstování Panny Marie, pohled do lodi kostela z podkruchtí (2009)Plaňany - kostel Zvěstování Panny Marie, hlavní oltář (2009)Plaňany - kostel Zvěstování Panny Marie, barokní klenba lodi (2009)Plaňany - kostel Zvěstování Panny Marie, pohled ke kruchtě (2009)Plaňany - kostel Zvěstování Panny Marie, oltář sv. Jana Nepomuckého (2009)Plaňany - kostel Zvěstování Panny Marie, náhrobky Mírků ze Solopysk v podvěží (2009)Plaňany - kostel Zvěstování Panny Marie, půdorys kostela s vyznačením románské a gotické fáze stavby

Zdroj informací

Bernau B.: Plaňany s okolím. Vydala knihtiskárna F. B. Batovce v Praze, 1896.

Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 3. Praha. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia, 1980.

Falta M.: Stavební vývoj kostela Zvěstování Panny Marie v Plaňanech, Dějiny staveb, 2009.

Kutil J.: Nápisy okresu Kolín, diplomová práce, str. 113, 131, 133 a 139. Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická. 2012.

TOULAVÁ KAMERA / CESTOPISY / VIDEA

Mapa

Poloha

Kostel stojí v dolní jižní části obce, východně od jejího středu.

GPS: 50°3'1.690"N, 15°1'56.760"E

Přístupnost

Přístupné po dohodě, probíhá oprava

V tomto městysi ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK