Cesty a památky

Kolínsko » Plaňany » Mírkovská tvrz (sýpka)

Mírkovská tvrz (sýpka)
*

Plaňany, Tvrze, Tvrze dochované

První zpráva o tvrzi pochází až z roku 1539, kdy Beneš Mírek dokončil v Plaňanech stavbu rodového sídla. Jednalo se o jednopatrovou budovu v jihovýchodním rohu poplužního dvora a podle dochovaných popisů byla tvrz začleněna do celého komplexu dvora, s nímž tvořila uzavřenou stavební jednotku. Na severní straně byl pivovar a ratejna, východní křídlo tvořily chlévy a stáje, nad nimiž byly dvě kuchyně, síň a komora šafáře. Vlastní tvrz měla v patře obytného paláce dva pokoje s komorou, pod kterými se v přízemí rozprostíraly klenuté místnosti, sloužící jednak jako kuchyně s chlebovou pecí, jednak jako zbrojnice. Okna paláce byla opatřena tabulovým sklem a zdi zdobeny sgrafitem. Dochoval se i unikátní zápis, že vnitřní vybavení tvrze (bachraté almary a truhlice železem pobité, masívní lipové stoly se stolicemi, lože na stupních se sloupky, polštáři opatřené a pro zbrojnici na ukládání vejchysty zbrojné stojany na hákovnice, kuše, halapartny, píky a věšáky na kordy, kudláče, šavlice, čáky a helmice) zhotovil jakýsi truhlářský mistr Linhart. Přístup do panského bytu byl buď přímo schodištěm z přízemí jižního křídla (později zazděným), nebo síní východního křídla. Třebaže tvrz byla rozlohou poměrně skromná, svědčí testament Šimona Mírka ze Solopysk z roku 1591 o tom, že plaňanské panství bylo výnosné. Kromě poplužního dvora zde byl nájemní mlýn, pivovar se sladovnou a výsadní krčma. K panství dále patřil dvůr v Pečkách, dvůr Mostiště z majetku sázavského kláštera i rybníky v Přebozech a Žherech. Plaňanské panství koupil roku 1624 jako konfiskát kníže Karel z Lichtenštejna, ale ještě v roce 1650 vymáhali synové a dědicové Jiřího Mírka na české komoře vyplacení nepropadlého jmění. Poplužní dvůr s tvrzí zůstal v držení Jiřího manželky Kateřiny, rozené Salavové z Lípy. V roce 1654 však již patřila Lichtenštejnům celá obec, a protože tvrz nebyla potřebná jako panské sídlo, byla v 1. pol. 18 století přestavěna a rozšířena na sýpku podle projektu lichtenštejnského stavitele Tomáše Vojtěcha Budila. V této podobě se sýpka v zásadě dochovala dodnes, přestože drobné úpravy proběhly v 19. století a na počátku 20. století. Hospodářským účelům sloužila budova až do 90. let 20. století a po zrušení zemědělského družstva připadla v 90. letech 20. století obci. V současnosti je sýpka opuštěná a chátrá, na zasedání zastupitelstva v prosinci 2016 bylo usnesením č. 8 - XXII/2016 jednomyslně rozhodnuto o zpracování stavebně technickém a historického průzkumu stavby s cílem její revitalizace a památkové ochrany, na kterou byl v roce 2017 vynaložen první milion Kč.

Sýpka je obdélnou jednopatrovou zděnou stavbou o rozměru 15 x 27,5 metrů, postavená ze smíšeného zdiva a krytá valbovou střechou. Jižní část sýpky tvoří původní renesanční zdivo obytného paláce až do výšky 1. patra, na jižní stěně se dochovaly zbytky renesanční sgrafitové výzdoby, která zůstala zachována pod mladšími barokními omítkami. Fasády jsou členěny pravidelně rozmístěnými okny v sedmi a dvou osách, v oknech jsou původní barokní mříže a dřevěné trámové zárubně, doplněné dvoukřídlými dřevěnými okenicemi z poč. 19. století (v severovýchodní části je jedna opatřena nápisem „…v Plaňanech“). Kolem oken na východní a severní straně se dochovaly pozůstatky paspart, a kromě severního průčelí obíhá celou stavbu profilovaná korunní římsa.

Pod jižní částí (bývalá tvrz) se dochovaly dva renesanční sklepy, sklenuté segmentovými klenbami, do patra vede dvouramenné renesanční schodiště s trámovými stupni, sklenuté na mezipodestě nízkou segmentovou klenbou se styčnými trojbokými výsečemi. V objektu se dochovaly čtvery původní barokní jednokřídlé dveře.

Stropy přízemí i patra tvoří prkenné záklopy, nesené trámy, částečně jsou tyto konstrukce původní barokní, zbytek z počátku 20. století. Krov sýpky je barokní ze 40. let 18. století a tvoří ho ležaté stolice a ondřejské kříže. V jižní části sýpky se uvnitř dochovaly náběhy špalet zazděných renesančních oken, také ve zdivu barokní části se místy vyskytují druhotně použitá ostění.

Bývalá Mírkovská tvrz, přestavěná na sýpku, je významnou památkou, náležející do období stavebních úprav dvorů černokosteleckého panství v 1. pol. 18. století, z nichž dodnes většina zanikla. Je také navíc první přímo doloženou hospodářskou stavbou, navrženou Tomášem Vojtěchem Budilem, který byl jinak autorem realizací řady kostelů na černokosteleckém panství (kostel sv. Andělů strážných v Kostelci nad Černými lesy, kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Lstiboři, kostel sv. Havla ve Štolmíři, kostel sv. Anny ve Škvorci, kostel sv. Václava v Horních Krutech a pod.)

Prohlášení za památku

Sýpka se zbytky tvrze byla 17. března 2017  zapsána do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 106060.

Fotogalerie

Plaňany - Mírkovská tvrz a sýpka od severovýchodu (2018)Plaňany - Mírkovská tvrz a sýpka od východu (2018)Plaňany - Mírkovská tvrz a sýpka od jihovýchodu (2018)Plaňany - Mírkovská tvrz a sýpka od jihu (2018)Plaňany - Mírkovská tvrz a sýpka, zbytky sgrafit (2018)Plaňany - Mírkovská tvrz a sýpka, jižní průčelí se sgrafity (2018)Plaňany - Mírkovská tvrz a sýpka, sgrafita na jižní stěně (2018)Plaňany - Mírkovská tvrz a sýpka, druhotně použité kamenné prvky z bývalé tvrze (2018)Plaňany - Mírkovská tvrz, renesanční sklep (2018)Plaňany - Mírkovská tvrz, renesanční schodiště do prvního patra (2018)Plaňany - Mírkovská tvrz, renesanční klenba schodiště (2018)Plaňany - Mírkovská tvrz a sýpka, prostor prvního patra k severu (2018)Plaňany - Mírkovská tvrz a sýpka, prostor prvního patra k jihu (2018)Plaňany - Mírkovská tvrz a sýpka, barokní okno (2018)Plaňany - projekt rekonstrukce sýpky a bývalé tvrze od jihu (2018)Plaňany - projekt rekonstrukce sýpky a bývalé tvrze od jihozápadu (2018)Plaňany - projekt rekonstrukce sýpky a bývalé tvrze od severozápadu (2018)Plaňany - projekt rekonstrukce sýpky a bývalé tvrze, interiér (2018)Plaňany - projekt rekonstrukce sýpky a bývalé tvrze, interiér (2018)Plaňany - projekt rekonstrukce sýpky a bývalé tvrze, budoucí historická expozice v podkroví (2018)Plaňany - Mírkovská tvrz, půdorys renesančních sklepů (kresba J. Úlovec)Plaňany - Mírkovská tvrz, půdorys sýpky se zbytky tvrzePlaňany - Mírkovská tvrz, nákres přestavby od Tomáše Vojtěcha Budila (40. léta 18. století)Plaňany - Mírkovská tvrz, kresba půdorysu přízemí od Tomáše Vojtěcha Budila (40. léta 18. století)

Zdroj informací

Vrána B.: Plaňany, Žabonosy, Hradenín, Blinka - historický přehled, str. 76 - 78. Vydal MNV Plaňany 1972.

Šimek T. a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; Východní Čechy. Praha, nakladatelství Svoboda, 1989.

Svoboda L. a kol.: Encyklopedie českých tvrzí, II. díl K - R, str. 578-579. Vydalo ARGO 2000.

Mapa

Poloha

Sýoka se zbytky tvrze stojí v ulici Pode Dvorem v centru Plaňan u rybníka na Blince.

GPS: 50°2'57.940"N, 15°1'41.900"E

Přístupnost

Nepřístupné, probíhá oprava

V tomto městysi ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK