Cesty a památky

Kolínsko » Poďousy » Votrubovský mlýn

Votrubovský mlýn

Poďousy, Industriál, Mlýny

Votrubovský mlýn, Poďousy
Datace: počátek 18. století
Sloh: venkovská hospodářsko-industriální architektura
Materiál: smíšené zdivo, cihla, omítka, dřevo, pálená krytina
Majitel: soukromý vlastník

Votrubovský mlýn je bývalý vodní mlýn a pila na Bečvárce. Mlýnské místo je písemně doložené již na počátku 18. století, kdy se v matrikách připomínají členové mlynářského rodu Cikánových. Roku 1738 byl mlýn emfyteuticky prodán Františku Cikánovi za 300 zlatých s roční činží 26 zlatých vrchnosti. Na mapách prvního, tzv. josefského vojenského mapování byl zakreslen roku 1764 a později je doložen také na mladších vojenských mapováních, císařských otiscích, indikačních skicách i mapách pozemkového katastru. V roce 1841 je jako držitel uváděn Petr Ziegelhain a mezi mlynářské rody spojené s provozem patřili vedle Cikánových také Votrubové a Králové, kteří zde působili od počátku 20. století. V roce 1930 je zde uváděn mlynář František Král a z pamětní knihy Bečvár vyplývá, že roku 1931 mlýn drželi Anna a Václav Královi. Dne 22. září 1932 v 5 hodin ráno shořela dřevěná kůlna jejich syna, mlynáře Josefa Krále (*4. 7. 1903), i s automobilem, 6. května 1934 vyhořel mlýn i s pilou a 8. října 1934 zde zemřel mladší bratr mlynáře Jaroslav Král (*21. 8. 1905). Od Josefa Krále koupil roku 1937 zpustlý mlýn i s pilou suchdolský Žid Gustav Freund, v roce 1939 se do provizorně opraveného obytného domu nastěhoval jeho syn Karel Freud s rodinou a na začátku protektorátu k nim byl na byt přidělen četnický strážmistr Karel Polánka. V roce 1942 byli Freudovi transportováni z Kolína do Osvětimi, holokaust přežila pouze Hana Freudová (*13. 5. 1915), později provdaná Klimešová. Roku 1945 byl mlýn s pilou znárodněn, Do současnosti se dochovala budova mlýna, dnes využívaná jako stodola, zatímco obytné stavení slouží jako rodinný dům s hospodářstvím.

Areál leží při potoku Bečvárce v krajinářsky výrazné poloze u bývalého mlýnského rybníka zvaného dnes Mlýnek a bývalé císařské silnice vedoucí z Prahy do Kutné Hory (dokončené roku 1740). Hlavní mlýnská budova je mohutná zděná vícepodlažní stavba obdélného půdorysu, krytá vysokou sedlovou střechou s pálenou taškovou krytinou. Hmota objektu si zachovala charakter venkovské technické stavby většího měřítka, určené pro spojení mlýnského provozu a pily. Omítané fasády jsou dnes narušené opadáváním povrchových vrstev, místy se odkrývá cihlové zdivo a starší konstrukční zásahy. Průčelí je členěno pravoúhlými okenními otvory s jednoduchými šambránami a nad nimi se uplatňuje plošně vymezený nápisový pás s dochovaným označením MLÝN A PILA, doplněný vodorovnými linkami po stranách. Štítové průčelí je završeno trojúhelným cihlovým štítem, spodní partie obsahují větší provozní vstupy a menší okna s kovovými mřížemi. Celkové výtvarné pojetí je střídmé, bez náročnější dekorace, přesto však díky proporcím, nápisu a zachované provozní dispozici zřetelně vypovídá o někdejší hospodářské funkci celého areálu.

Z dochovaného stavebního typu je patrné, že původní provoz zahrnoval samostatnou mlýnici a oddělené obytné či hospodářské části. Technologické zařízení ani vodní motor se nedochovaly, objekt je veden jako mlýn bez funkčního vodního motoru a někdejší mlýnská budova slouží novému hospodářskému využití. Vnitřní prostory je proto třeba chápat především jako pozůstatek zaniklého technického provozu, jehož strojní vybavení, vodní pohon a pila ustoupily pozdějším adaptacím a změně funkce.

Votrubovský mlýn tvoří nejvýznamnější technickou a hospodářskou památku Poďous. Připomíná dlouhou tradici vodního mlynářství na Bečvárce, vrchnostenské a později soukromé hospodaření i dramatické osudy zdejších obyvatel ve 20. století. Svou polohou u vodního toku, rybníka a staré komunikace dokládá přirozené využití krajiny pro zemědělskou výrobu, pohon mlýna i obsluhu širšího venkovského zázemí. Přestože stavba ztratila původní technologii a její současný stav již neodpovídá původnímu využití, zůstává výrazným bodem v obrazu obce a cenným svědectvím o vrstvě industriálního dědictví, která na Kolínsku často přežívá právě v podobě někdejších mlýnů, pil a hospodářských dvorů.

Prohlášení za památku

Votrubovský mlýn není památkově chráněný.

Zdroj informací

Vodní mlýny.

Pamětné kniha obce Bečváry.

Mapa

Poloha

Votrubovský mlýn čp. 23 leží severozápadně od Poďous při hlavní silnici č 2/I v nadmořské výšce 325 m n. m.

GPS: 49°57'20.926"N, 15°5'22.588"E

Přístupnost

Nepřístupné

Fotogalerie

Pučery - Votroubovský mlýn (2019)Pučery - Votroubovský mlýn (2019)Pučery - Votroubovský mlýn (2019)Pučery - Votroubovský mlýn (2019)Pučery - Votroubovský mlýn, rybník Mlýnek (2019)Poďousy - Votroubovský mlýn na mapě 1. vojenského mapování (© 1st  Military Survey, Section No. 127, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna)

V této obci ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK