Cesty a památky

zámek
*

Polní Voděrady, Zámky, Zámky dochované

Tvrz v Polních Voděradech zřejmě vystavěl až jejich první světský majitel Jan Zikmund Myška ze Žlunic po roce 1569, neboť když majetek získal v roce 1577 jeho syn Jaroslav, tvrz již byla obývána. Od roku 1594 se zde střídá několik majitelů, až celý statek i s tvrzí koupil v roce 1642 Jan Burián Slavíkovec ze Slavíkova. Ten nechal podle některých pramenů vystavět západně od poplužního dvora a bývalé tvrze, která později beze stopy zmizela, nový barokní zámek, který má být jádrem dnešní stavby. Tento údaj však zpochybňuje výsledek průzkumu, prováděný na konci 90. let 20. století archeologem Radkem Tvrdíkem a historikem Vladimírem Rišlinkem z Regionálního muzea Kolín, který nepotvrdil u současné budovy zámku žádné barokní zdivo (viz dále), takže pravděpodobně byla pouze stará tvrz barokně opravena a i nadále obývána. Po smrti Jana Buriana odkázala jeho manželka panství svému synovi z prvního manželství, Františku Albrechtovi Mauricovi z Mohrenburgu. Jeho potomci v Polních Voděradech sídlili do roku 1736, kdy ho ve veřejné dražbě koupil František Ignác Bukovský z Hustířan. Poté následovalo několik dalších majitelů, až statek v roce 1861 koupil Václav Ignác z Eisensteinu.

Pravděpodobně až za tohoto majitele vznikla ve 2. polovině 19. století novostavba dnešního zámku a stará tvrz byla zbořena (dnes není známo přesné místo, kde stála). Výrazné úpravy se zámek dočkal na konci 19. století za Emericha z Eisensteinu, kdy byl zásadně zmodernizován a upraven v eklektickém až secesním slohu. K západní stěně staršího křídla bylo přistavěno křídlo nové s téměř čtvercovým půdorysem a vznikl nový vstup s balkonem v jižním průčelí. Vnější fasády zvýraznily římsy, okna byla oddělena plochými pilastry zakončenými bohatě zdobenými korintskými hlavicemi a opatřena nadokenními i podokenními římsami. Střední osa zámku byla nad balkonem zvýrazněna štítem s erbem Eisensteinů. V interiéru vynikal zejména velký sál v prvním patře, z něhož byl přístup na balkon.posledním majitelem byl rytíř Karel z Eisensteinu, který se z obavy před ztrátou majetku přihlásil v roce 1941 k německé národnosti. To se mu nakonec stalo osudným. Dne 16. 5. 1945 byl zatčen a předán do internačního tábora v Kolíně, jehotěhotná žena byla zatčena v Praze a rovněž uvězněna. Majetek byl rodu na základě tzv. „Benešových dekretů“ zkonfiskován, přičemž zámek získal místní národní výbor (obecní úřad) a půda již 1. července 1945 rozdělena lidu.

Zámek sloužil nadále jako bytový dům pro 6 místních rodin, bez potřebné údržby byl ale obyvatelný jen do roku 1984, kdy se z  něj odstěhovala poslední nájemnice, paní Beránková. Opuštěný zámek poté rychle chátral, stejně jako okolní park. Po roce 1990 ho od obecního úřadu získala řada spekulativních majitelů, žádný z nich však nepřikročil k žádným opravám. V roce 1997 zdevastovanou budovu zakoupila společnost Geosan Kolín s cílem zřídit zde reprezentativní sídlo firmy. Došlo však jen k zakrytí balkónu provizorní dřevěnou stříškou a památka chátrala dál. V roce 2003 ze štítu zmizel kamenný erb rytířů z Eisensteinů, pravděpodobně byl ukraden. V roce 2006 byl již vážně poškozen krov, krytina a stropy, jejichž některé části ze začaly hroutit. V roce 2007 byl proto zámek zapsán na seznam Národního památkového ústavu s nejohroženějšími památkami ČR a v dubnu téhož roku ho koupila společnost ElitProfit za účelem jeho generální rekonstrukce a následného využití pro obytné účely. V polovině roku 2012 byl sice zámek s pozemky nabídnut k prodeji za vyvolávací cenu 6 000 000 Kč, nicméně v srpnu roku 2014 započala společnost ElitProfi s rekonstrukci zámku i přilehlého parku. Rekonstrukce sice zámek zachránila z havarijního stavu, ale způsob jejího provedení je pro nedodržení památkových standardů značně kritozován památkáři.

Po dokončení rekonstrukce v roce 2016 slouží zámek jako rodinné sídlo, nicméně je nabízen k prodeji prostřednictvím realitních kanceláří Cena v roce 2016 činila 67 650 000 Kč, v roce 2017 byla snížena na 65 000 000 Kč a v roce 2019 byl k dispozici za 44 000 000 Kč. Přístupný není ani zámek, ani zámecký park.

Prohlášení za památku

Zámek byl 13. listopadu 1998 zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 49809/2–4368.

Fotogalerie

Polní Voděrady - zámek, jižní průčelí (2017)Polní Voděrady - zámek, celkový pohled (2017)Polní Voděrady - zámek od jihozápadu (2017)Polní Voděrady - zámek v parku a krajině (2017)Polní Voděrady - zámek, kaplička v zámecké zdi (2019)Polní Voděrady - zámek, probíhající oprava (2015)Polní Voděrady - zámek během oprav (2016)Polní Voděrady - zámek (2015)Polní Voděrady - zámek, jižní průčelí (31. 12. 2012)Polní Voděrady - zámek, balkon nad vstupem (31. 12. 2012)Polní Voděrady - zámek, jihozápadní nároží (2006)Polní Voděrady - zámek, detail výzdoby stěn v jižním průčelí (2006)Polní Voděrady - zámek, dveře do parku (2007)Polní Voděrady - zámek, vstupní vestibul zámku (2006)Polní Voděrady - zámek, půdorysPolní Voděrady - zámek, jižní průčelí (poč. 20. století)

Zdroj informací

Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 4. Praha. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia, 1982.

Šimek T. a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, část VI, Východní Čechy. Vydalo nakladatelství Svoboda, Praha 1989.

Úlovec J.: Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech, 1. a 2. díl. Praha, nakladatelství Libri, 2003.

Mapa

Poloha

Zámek čp. 1 stojí na východním okraji obce při silnici do Kolína, obklopen parkem.

GPS: 49°59'35.030"N, 15°5'56.860"E

Přístupnost

Nepřístupné

V této obci ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK