Území Škvorce zaujímá významnou polohu v intenzivně osídlené krajině na rozhraní Pražské plošiny a Českobrodska, při vodním toku Škvoreckého potoka a v blízkosti důležitých historických komunikací směřujících z Prahy do východních Čech. Archeologické nálezy dokládají přítomnost člověka od doby laténské až po novověk, přičemž zjištěné situace potvrzují dlouhodobou sídelní atraktivitu lokality. Významným poznatkem je rovněž zjištění pravěkého osídlení přímo v prostoru pozdějšího historického jádra, což svědčí o mimořádné kontinuitě využívání zdejšího území. Středověké a novověké centrum městyse je dnes evidováno jako území s archeologickými nálezy nejvyšší kategorie a patří mezi významné archeologické lokality regionu.
1. Nálezy z neolitu (kultura s lineární keramikou)
Přestože byly dlouhou dobu známy především nálezy z mladších období, archeologické poznatky získané v historickém jádru Škvorce prokázaly také existenci osídlení z nejstaršího období zemědělských kultur. V prostoru návsi byly zaznamenány archeologické situace náležející kultuře s lineární keramikou, tedy období mladší doby kamenné z 6. tisíciletí př. n. l. Tyto nálezy potvrzují, že poloha při vodním toku a na úrodných půdách přitahovala osadníky již v počátcích zemědělského osídlení středních Čech. Dosavadní poznatky však neumožňují přesnější rekonstrukci rozsahu ani charakteru tehdejšího sídliště.
2. Nálezy z doby keltské (doba laténská)
Severně od obce, v ohybu Škvoreckého potoka, bylo zjištěno sídliště z doby laténské datované přibližně do 4.–1. století př. n. l. Lokalita dokládá přítomnost keltského osídlení v prostoru dnešního Škvorce a zapadá do obrazu hustého osídlení středních Čech v závěrečných staletích pravěku. Dosud zde nebyl proveden systematický archeologický výzkum, a proto nejsou známy podrobnější údaje o rozsahu sídliště ani o jeho vnitřní struktuře. Přesto představuje důležitý doklad využívání zdejší krajiny v období laténské kultury a naznačuje, že území Škvorce bylo součástí širší sídelní sítě keltského osídlení ve východním zázemí Prahy.
3. Nálezy z období vrcholného středověku (13. století)
V letech 1999–2000 proběhl v místech severovýchodní terasy dnečného zámku archeologický výzkum, který odkryl významné pozůstatky středověkého hradu s mohutnou válcovou věží, bergfritem. V severní partii byly odkryty pozůstatky menšího, původně snad patrového obytného paláce. Archeologové v prostoru zámeckého nádvoří odkryli řadu fragmentů kamenického vybavení jako malovaná vyžlabená klenební žebra nalezená ve sklepních místech severního křídla nebo obsažená jako sekundárně užitý stavební materiál v mladších konstrukcích dokládají existenci paláce s křížovou klenbou ukončenými místnostmi, vzniklé ve druhé polovině 13. století a náležející k dílům vyspělých pražských stavebních hutí.
4. Nálezy z pozdního středověku a raného novověku (15. - 16. století)
Významný záchranný archeologický výzkum proběhl v roce 1999 v severozápadní části Masarykova náměstí při pokládce nových kabelových rozvodů. Výzkum vedl archeolog Městského muzea v Čelákovicích Jaroslav Špaček. Během prací bylo zdokumentováno větší množství archeologických objektů a mocná kulturní vrstva obsahující četné fragmenty komorových a nádobkových kachlů. Převážná část nálezů pochází z druhé poloviny 15. a počátku 16. století. Technologické zpracování i reliéfní výzdoba kachlů odpovídají produkci známé z širšího regionu středních Čech a dokládají poměrně vysokou úroveň bydlení i vybavení domácností v období vrcholného rozkvětu škvoreckého městečka po jeho povýšení na městys roku 1497. Nálezový soubor představuje cenný pramen k poznání každodenního života místních obyvatel na přelomu středověku a novověku.
Pavlík Č., Špaček J: Soubor gotických reliéfních kachlů z obce Škvorec, okr. Praha-východ, Archaeologia historica. Brno 2013.
GPS: 50°3'23.591"N, 14°44'15.508"E