Cesty a památky

Kolínsko » Škvorec

Škvorec

Škvorec patří k nejstarším sídlům v jihovýchodním zázemí Prahy. Jeho vznik souvisí s kolonizačním a hospodářským rozvojem regionu ve 13. století, kdy při důležité cestě směřující z Prahy do východních Čech vzniklo šlechtické sídlo s navazující osadou. Nejstarší písemná zmínka o Škvorci pochází ze 14. července 1279, kdy Domaslav ze Škvorce (Domaslaus de Squorz), číšník královny Kunhuty a významný zemský úředník, připojil svou pečeť k listině řešící spor mezi Půtou ze Mšena a Rýzmburka a vyšehradským kanovníkem Velislavem. Domaslav bývá považován také za zakladatele zdejšího hradu, jehož výstavba spadá právě do poslední čtvrtiny 13. století a který se stal jádrem pozdějšího škvoreckého panství.

Ve 14. století držel Škvorec rod Olbramoviců, z něhož pocházel i pražský arcibiskup Olbram III. ze Škvorce. Za jejich působení došlo k významnému rozšíření hradu a upevnění postavení místního panství. Po několika změnách vlastníků přešel majetek roku 1462 do rukou Čeňka z Klinštejna, jehož potomci vytvořili rodovou větev Škvoreckých z Klinštejna. Nejvýznamnější osobností tohoto období byl Jan Škvorecký z Klinštejna, za jehož držení byla obec 13. prosince 1497 králem Vladislavem II. Jagellonským povýšena na městys se znakem a tržními právy. Toto privilegium podpořilo hospodářský rozvoj sídla a přispělo k dotvoření jeho městského charakteru.

V 16. století přešlo panství do majetku Smiřických ze Smiřic, jednoho z nejvýznamnějších českých šlechtických rodů své doby. Zikmund Smiřický nechal kolem poloviny století původní gotický hrad přestavět na reprezentativní renesanční zámek, který se stal správním a hospodářským centrem rozsáhlého panství. Po stavovském povstání a konfiskacích majetku připadl Škvorec roku 1621 Albrechtu z Valdštejna. Ten jej již následujícího roku prodal Karlovi z Lichtenštejna, čímž bylo škvorecké panství spojeno s panstvím kosteleckým. Třicetiletá válka zasáhla obec velmi citelně. Dne 26. listopadu 1639 Švédové městys i zámek vyrabovali a zapálili. V 18. století se Škvorec stal sídlem Marie Terezie Savojské, která zde podpořila stavební rozvoj a dala mimo jiné vybudovat nový kostel sv. Anny.

Urbanistická podoba Škvorce se formovala kolem vrchnostenského sídla a rozlehlého tržiště, dnešního Masarykova náměstí. Půdorys městyse si dodnes uchoval historickou strukturu s dominantou starého zámeckého areálu, novějšího zámku, kostela sv. Anny a řady hospodářských objektů. Zástavba se rozvíjela v údolí Škvoreckého potoka, na přechodu mezi úrodnou zemědělskou krajinou Českobrodska a zalesněnými oblastmi navazujícími na Černokostelecko. Výhodná poloha v blízkosti Prahy podporovala hospodářský rozvoj obce již od středověku a významně ovlivnila její pozdější proměnu v obytné a příměstské sídlo.

Součástí kosteleckého panství zůstal Škvorec až do zrušení patrimoniální správy v roce 1848. Následně se stal součástí okresu Černý Kostelec (dnešní Kostelec nad Černými lesy), v letech 1855–1960 náležel k okresu Český Brod a při reorganizaci státní správy v roce 1960 byl začleněn do okresu Praha-východ. Významným novodobým mezníkem se stalo navrácení statutu městyse dne 10. října 2006, čímž byla symbolicky obnovena historická tradice sídla sahající do konce 15. století.

Škvorec představuje pozoruhodný příklad středověkého městyse, jehož vývoj po staletí určovalo významné šlechtické sídlo a poloha na důležité komunikační trase ve východním zázemí Prahy. Přestože se v novověku stal součástí větších lichtenštejnských držav, dodnes si zachoval řadu historických památek i původní urbanistickou strukturu. V regionu Českobrodska a Černokostelecka patří mezi sídla s mimořádně bohatými dějinami, připomínanými zejména dochovaným zámeckým areálem, historickým jádrem městyse a stopami někdejšího vrchnostenského centra.

Osobnosti

Vilém Obstzierer (* 5. 6. 1716 Škvorec - † 1761 Goa, Indie) - český jezuitský misionář, který byl v roce 1748 vybrán pro misie v zámoří, věnoval se misijní činnosti v portugalských koloniích v Indii.

Čeněk Tonder (* 23. 7. 1859 Kouřim - † 13. 4. 1934 Škvorec) - učitel a prozaik, od roku 1922 usazený ve Škvorci, autor historických povídek zasazených do rodné Kouřimi nebo do míst svého učitelského působení a autor drobných povídek, humoresek a pověstí z Posázaví a z Moravy.

František Bohumil Škorpil (* 30. 5. 1866 Škvorec - † 19. 4. 1944 Praha) - povoláním učitel, jako redaktor-kartograf vydal silniční mapu Československa a je autorem map okresu kladenského a zeměpisného atlasu, při pobytu v Kladně napsal několik historických knih týkajících se Kladenska.

Josef Křovák (* 12. 10. 1884 Pečky - † 3. 9. 1951 Škvorec) - významný český geodet a kartograf, vytvořil novou původní metodu pro vyrovnávání velkých trigonometrických sítí a propracoval zobrazovací metodiku pro čs. mapovací práce (autor tzv. Křovákova zobrazení tehdejšího Československa, které se používá dodnes.), je spoluautor nového katastrálního zákona a autor geodetických tabulek.

Stanislav Pokorný (* 12. 1. 1882 Škvorec - † 21. 12. 1967 Praha) - učitel a hudební skladatel, od roku 1908 sbormistr několika pražských a předměstských zpěváckých spolků, upravoval lidové písně pro mužský, ženský, smíšený i dětský sbor, autor sborových skladeb pro mužský a ženský sbor.

Antonín Pokorný (* 18. 1. 1890 Škvorec - † 1975 Praha) - český violista a hudební skladatel, byl členem redakční rady pro vydávání děl Z. Fibicha a A. Dvořáka a je autorem úprav skladeb pro klavír, komorních skladeb, písňových cyklů, mužských sborů, melodramů a opery.

Josef Špinka (* 17. 12. 1905 Škvorec - † 18. 3. 1983 Praha) - chirurg, aurtor pokrokových vyšetřovacích a operačních metod, věnoval se chirurgické léčbě tyreotoxikóz a problematice dětské chirurgie, za okupace pracoval v odboji, v roce 1944 zatčen gestapem a vězněn do konce války. Po válce pracoval až do důchodu jako vedoucí katedry chirurgie v Plzni.

Jiří Lacina (* 7. 4. 1934 Škvorec - † 7. 4. 2004 Pardubice) - malíř, sochař, grafik, typograf a kurátor, po roce 1968 pronásledován za protesty proti sovětské okupaci, v letech 1970-72 vězněn.

Původ názvu

Podle Antonína Profouse není původ názvu Škvorec (historicky v ženském rodu, tedy ta Škvorec, v současnosti ovšem převažuje mužský rod) zcela jednoznačný. Nejpravděpodobněji vznikl z osobního jména Škvor, patrně označujícího lokátora či zakladatele vsi, přičemž název původně znamenal „Škvorův dvorec“ či „Škvorovo sídlo“. Nelze však vyloučit ani souvislost se slovem skvorec (špaček obecný), které bylo známo ve staroslověnštině i v dalších slovanských jazycích, v přeneseném významu označuje také posměváčka nebo šprýmaře a mohlo tak odrážet vlastnosti místních obyvatel. V historických pramenech se název objevuje v podobách Squorz (1279), Skworecz (1385), Sskworecz (1388), in Sskworczi (1411), Sskworecz (1426), Sskworecz (1543), Sskworczij (1549), Sskworczie (1558), Sskworecz (1654) a později Škvořec v 19. století, přičemž dnešní podoba Škvorec byla úředně kodifikována roku 1921. Vývoj názvu tak dokládá především proměny pravopisného zachycení v jednotlivých obdobích, zatímco jeho základní slovní podoba a významové jádro zůstaly po staletí zachovány.

Znak a vlajka obce

Historický znak městyse pochází ze 17. století a tvoří modrý štít se stříbrnou kvádrovanou věží s vytaženou zlatou mříží v otevřené bráně, nad kterou jsou tři černá okna vedle sebe, věž je ukončena červenou valbovou střechou se dvěma odvrácenými praporky s vlaštovčím ocasem. Jehou současnou podobu navrhl v roce 2007 heraldik Stanislav Kasík. Podvýborem pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky byl dne 30. listopadu 2007 usnesením č. 28 schválen prapor, který vychází ze znaku. Jedná se o modrý list se dvěma vlajícími bílými klíny s vrcholy v polovině délky, v žerďové polovině je bílá kvádrovaná věž s prázdnou branou, s vytaženou žlutou mříží, se třemi černými okny vedle sebe a červenou valbovou střechou se dvěma žlutými odvrácenými praporky s vlaštovčím ocasem.

Administrativní údaje

Škvorec je dnes městysem, jehož součástí je od roku 1961 obec Třebohostice a na jeho katastru zaniklá ves Křimín. Katastrální výměra činí 12,76 km² a žije zde 2 259 obyvatel (1. ledna 2025).

Odkaz

www.obecskvorec.cz

Související cestopisy / reportáže

264. Zámek Savoia ve Škvorci

Mapa

Poloha

Škvorec leží v údolí Škvoreckého potoka, 9,5 kilometru jihozápadně od Českého Brodu (33,5 kilometru severozápadně od Kolína) v nadmořské výšce 305 metrů.