Cesty a památky

Kolínsko » Škvorec » Lípy u Škvorce

Lípy u Škvorce

Škvorec, Příroda, Památné stromy

Lípy u Škvorce, Škvorec
Kategorie: skupina pěti památných stromů
Druh: lípa srdčitá (Tilia cordata Mill.)
Datum zasazení: 1770
Výška: 18–19 m (2015)
Obvod kmene: 285 cm, 224 cm, 278 cm, 208 cm a 425 cm (2015)
Šířka koruny: nezjištěna
Důvod ochrany: významná krajinná dominanta, původně tvořící součást kulturní památky (křížku)

Skupina (stromořadí) památných stromů Lípy u Škvorce tvoří skupina pěti lip srdčitých vysazených roku 1770 kolem křížku při staré cestě v otevřené krajině. Stromy byly od počátku nedílnou součástí drobné sakrální památky a společně s ní vytvářely výrazný orientační bod v krajině východně od Škvorce. Stromy dodnes připomínají podobu historické barokní krajiny, v níž byly sakrální objekty často doprovázeny výsadbou dlouhověkých stromů. Na rozdíl od řady jiných památných stromů v okolí si všechny exempláře uchovaly dobrý zdravotní stav. Při hodnocení v roce 2015 byly všechny stromy označeny jako vitální, kvetoucí a plodící.

Pětice lip vytváří mohutný a krajinářsky velmi působivý stromový celek viditelný z velké vzdálenosti. Jejich koruny se vzájemně propojují a vytvářejí souvislou zelenou hmotu, která během vegetační sezóny připomíná rozlehlý přírodní pavilon. Jednotlivé stromy dosahují výšky 18 až 19 metrů. První lípa má obvod kmene 285 cm, druhá 224 cm, třetí 278 cm a čtvrtá 208 cm. Nejmohutnějším exemplářem je pátá lípa s obvodem kmene 425 cm, jejíž robustní kmen se v nižších partiích rozvětvuje do několika silných kosterních větví. Všechny stromy mají hluboce rozbrázděnou borku, charakteristickou pro staré lípy, a vytvářejí široké koruny s množstvím silných větví. Díky dlouhodobému růstu mimo souvislou zástavbu se mohly koruny rozvíjet přirozeně do všech stran a stromořadí si tak zachovalo mimořádně autentický vzhled.

Lípy u Škvorce představují mimořádně hodnotný krajinný celek, který spojuje přírodní, historické i kulturní hodnoty. Doplňují sakrální památku, se kterou jsou po více než dvě století spojeny, a současně zachovávají pozoruhodný doklad historické výsadby stromů v otevřené zemědělské krajině. Jejich mohutné koruny utvářejí nezaměnitelnou siluetu viditelnou z okolních cest i polí a patří k nejvýraznějším vegetačním dominantám v okolí Škvorce. Stromořadí je cenným svědectvím proměn zdejší krajiny od 18. století do současnosti a zároveň živou připomínkou doby, kdy byly stromy, cesty a drobné sakrální památky vzájemně propojenou součástí každodenního života venkova.

Lípa malolistá nebo také srdčitá (Tilia cordata Mill.) je rozšířena po celé Evropě s výjimkou severní poloviny Skandinávie a nejjižnějších koutů Evropy. Roste také na Korsice, Kavkaze a Krymském poloostrově. Strom je často vysazován, a tak překonává své přirozené geografické hranice. U nás roste po celém území od nížin po nižší hory. Přirozeně roste na humózních a vlhčích půdách, v lesích suťových, lužních a v dubohabřinách a dosahuje výšky kolem 30 metrů. Kmen má hladkou borku, která později ve stáří puká a praská, korunu tvoří husté větve. Při bázi kmene nebo větví často zmlazuje výmladky. Čepel listu je srdčitá, po okraji pilovitá, na rubu šedozelená. Květy jsou po 4–12 v odstávajícím květenství ležícím víceméně na listech. Kvete od června do července. Plody jsou kulovité, nevýrazně žebernaté, lehce smáčknutelné. Lípa srdčitá je už od pradávna často vysazována v kulturní krajině, při lidských sídlech jako strom návesní, rodový, památný, jako součást alejí a v Čechách je považována za národní strom. Vyniká zejména jako solitérní strom. Její měkké dřevo je využíváno v řezbářství. Květ se sbírá pro léčivé účinky (např. do čajů).

Prohlášení za památku

Ochrana byla vyhlášena usnesením Krajského národního výboru Středočeského kraje 25. ledna 1983. V Ústředním seznamu ochrany přírody je evidována pod kódem 103659/1-5.