Cesty a památky
Škvorecká lípa
Škvorec, Příroda, Památné stromy
Škvorecká lípa, Škvorec
Kategorie: památný strom
Druh: lípa srdčitá (Tilia cordata Mill.)
Datum zasazení: 1810
Výška: 13 m (2009)
Obvod kmene: 415 cm (2009)
Šířka koruny: nezjištěna
Důvod ochrany: významná krajinná dominanta
Škvorecká lípa byla vysazena v roce 1810 a po více než dvě století patřila k nejvýraznějším stromům obce. Díky svému stáří, rozměrům a poloze se stala důležitým orientačním bodem i přirozenou součástí místní paměti. Ještě na počátku 21. století šlo o mohutný a krajinářsky cenný strom, avšak po roce 2009 se jeho zdravotní stav začal rychle zhoršovat. V roce 2015 již byl hodnocen jako silně poškozený. Negativně se na jeho kondici podepsalo především dlouhodobé zimní solení přilehlé komunikace a zatékání slané vody do kořenového systému, který se nachází níže než úroveň vozovky. Současně byly zaznamenány plodnice dvou druhů dřevokazných hub, což svědčí o postupujícím narušení dřevní hmoty. Odborná hodnocení upozornila na nutnost bezpečnostního a zdravotního řezu, kontroly stávajících vazeb a jejich případného doplnění.
Strom vytváří mohutnou, široce rozloženou korunu nesenou několika silnými kosterními větvemi vyrůstajícími z robustního kmene. Koruna je výrazně asymetrická a v důsledku dlouhodobého poškození silně prosychá. Na travnaté straně byla v minulosti odlomena mohutná větev, jejíž poranění bylo zakryto dnes již nefunkční ochrannou stříškou. Další závažné poškození představuje prasklé úžlabí na straně obrácené k silnici, rovněž chráněné stříškou. Navzdory zhoršujícímu se zdravotnímu stavu si strom zachoval působivou siluetu a jeho mohutné vodorovně rozložené větve nadále vytvářejí výraznou dominantu okolního prostoru.
Škvorecká lípa představuje mimořádně cenný přírodní i kulturně-historický prvek obce. Její význam nespočívá pouze v dendrologické hodnotě, ale také v roli živého svědka více než dvousetleté historie Škvorce. Po dlouhá desetiletí spoluutvářela charakter místní krajiny a stala se jedním z nejvýraznějších vegetačních prvků v intravilánu obce. I přes zhoršený zdravotní stav zůstává symbolem kontinuity, připomínkou historické podoby sídla a významnou krajinnou dominantou, pro kterou byla vyhlášena památným stromem.
Lípa malolistá nebo také srdčitá (Tilia cordata Mill.) je rozšířena po celé Evropě s výjimkou severní poloviny Skandinávie a nejjižnějších koutů Evropy. Roste také na Korsice, Kavkaze a Krymském poloostrově. Strom je často vysazován, a tak překonává své přirozené geografické hranice. U nás roste po celém území od nížin po nižší hory. Přirozeně roste na humózních a vlhčích půdách, v lesích suťových, lužních a v dubohabřinách a dosahuje výšky kolem 30 metrů. Kmen má hladkou borku, která později ve stáří puká a praská, korunu tvoří husté větve. Při bázi kmene nebo větví často zmlazuje výmladky. Čepel listu je srdčitá, po okraji pilovitá, na rubu šedozelená. Květy jsou po 4–12 v odstávajícím květenství ležícím víceméně na listech. Kvete od června do července. Plody jsou kulovité, nevýrazně žebernaté, lehce smáčknutelné. Lípa srdčitá je už od pradávna často vysazována v kulturní krajině, při lidských sídlech jako strom návesní, rodový, památný, jako součást alejí a v Čechách je považována za národní strom. Vyniká zejména jako solitérní strom. Její měkké dřevo je využíváno v řezbářství. Květ se sbírá pro léčivé účinky (např. do čajů).
Prohlášení za památku
Ochrana byla vyhlášena usnesením Krajského národního výboru Středočeského kraje 25. ledna 1983. V Ústředním seznamu ochrany přírody je evidována pod kódem 103663.
Fotogalerie
Zdroj informací
Databáze památných stromů Agentury ochrany přírody a krajiny ČR http://drusop.nature.cz/
Mapa
Poloha
Památná lípa roste u silnice do Dobročovic.
GPS: 50°2'59.456"N, 14°43'43.577"E
Přístupnost
Volně přístupné
