Cesty a památky
socha sv. Prokopa
Škvorec, Sochy a sousoší
Socha sv. Prokopa, Škvorec
Datace: 1725–1730
Sloh: vrcholné baroko
Autor: Jan Jiří Šlanzovský
Materiál: pískovec
Majitel: městys Škvorec
Socha sv. Prokopa patří k nejvýznamnějším barokním památkám Škvorce. Vznikla v letech 1725–1730 nákladem kněžny Marie Terezie Savojské a jejího manžela Tomáše Emanuela Savojsko-Carignanského, tehdejších držitelů škvoreckého panství. Dílo je dnes na základě odborného výzkumu připisováno významnému baroknímu sochaři Janu Jiřímu Šlanzovskému, starší literatura i památkové podklady jej dlouhou dobu mylně spojovaly s dílnou Matyáše Bernarda Brauna. Socha byla vztyčena na vyvýšeném místě mezi Starým a Novým zámkem, kde představovala výrazný projev reprezentace vrchnosti i úcty ke sv. Prokopovi, jednomu z hlavních zemských patronů českých zemí. Roku 1795 prošla památka úpravou, kterou provedl sochař podepsaný iniciálami „F. M.“, jejichž nositel nebyl dosud identifikován. Na jaře roku 2008 poškodila sochu větev odpadlá ze stromu během bouře, která urazila světci ruku. V roce 2014 byla socha odborně restaurována, tyto práce přispěly k zachování jedné z nejcennějších barokních skulptur na území obce.
Socha z pískovce stojí na vysokém architektonicky členěném soklu sestávajícím z masivního čtvercového podstavce, užšího hranolového dříku a profilované římsy nesoucí samotnou skulpturu. Na čelní straně podstavce je umístěn reliéf aliančního znaku objednavatelů – lichtenštejnského erbu se srdečním štítkem a savojského erbu se stříbrným křížem v červeném poli, obklopený dekorativní drapérií a završený knížecí korunou. Nad ním je patrný dnes již silně zvětralý letopočet připomínající pozdější úpravu z roku 1795. Svatý Prokop je zobrazen v mírně podživotní velikosti jako biskup s mitrou na hlavě, oděný do dlouhého roucha, alby a bohatě zřaseného pluviálu. Dynamicky pojatá figura spočívá na levé noze, zatímco pravá je pokrčena. Pravou ruku se vztyčeným křížem světec pozvedá nad postavu ďábla, který se krčí u jeho nohy, a symbolicky tak připomíná legendární Prokopovo vítězství nad silami zla. Levou rukou si přidržuje splývající plášť, jehož hluboce modelované záhyby vytvářejí výrazný pocit pohybu. Celá kompozice je založena na šroubovitě stočené ose těla a představuje mimořádně kvalitní ukázku vrcholně barokního sochařského projevu.
Socha sv. Prokopa je nejen významnou kulturní památkou, ale také jedním z nejhodnotnějších uměleckých děl ve Škvorci. Představuje pozoruhodný doklad vrcholně barokního sochařství první třetiny 18. století a současně připomínku mecenášské činnosti savojských majitelů zdejšího panství. Umístění mezi oběma zámeckými areály jí propůjčuje mimořádný urbanistický význam a činí z ní jednu z dominant historického jádra obce. Díky vysoké výtvarné kvalitě, zachovanému heraldickému programu i doložené autorské atribuci Janu Jiřímu Šlanzovskému náleží mezi nejcennější drobné sochařské památky širšího regionu a představuje důležitou součást kulturního dědictví Škvorce.
Prohlášení za památku
Socha byla 31. 12. 1966 zapsána do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 25909/2–2173.
Fotogalerie
Zdroj informací
Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 3, str. 500. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia, Praha. 1980.
Psota J. ml., Kyselová P., Bednář M., Jindřich J.: Drobné památky v Úvalech a okolí, str. 145-146. Klub přátel historie a přírody Úval a okolí 2009.
Mapa
Poloha
Socha stojí na prostranství před Starým zámkem, ale původně stávala (do roku 1961) o asi 70 metrů severněji na vyvýšenině při cestě k zámeckému rybníku mezi Starým a Novým zámkem.
GPS: 50°2'44.754"N, 14°44'3.319"E
Přístupnost
Volně přístupné
