
Venkovská usedlost čp. 50, Škvorec
Datace: polovina 19. století
Sloh: venkovská architektura s pozdně barokně-klasicizujícími prvky
Autor: nezjištěn
Materiál: smíšené zdivo, kámen, cihla, omítka, dřevo, keramická krytina – bobrovky
Majitel: soukromý vlastník
Areál venkovské usedlosti čp. 50 vznikl v samém jádru Škvorce patrně v polovině až 2. polovině 19. století jako uzavřený hospodářský dvorec městského typu. Přímý stavebník, objednavatel ani autor stavby nejsou v dostupných pramenech uvedeni, podoba areálu však odpovídá majetnější usedlosti, která spojovala obytnou, hospodářskou i skladovací funkci a navazovala na starší způsob zástavby historického středu městečka. Část obytného domu sloužila již od svého vzniku také jako obchod. Ještě v roce 1989 nebyla do usedlosti zavedena voda ani kanalizace. V 90. letech 20. století prošel areál opravou.
Usedlost tvoří dvě rovnoběžně postavené přízemní zděné omítnuté budovy, mezi nimiž se nachází zcela uzavřený úzký dvorek, z obou kratších stran sevřený ohradními zdmi s průjezdovými branami. Na severozápadní straně stojí obdélné obytné stavení, na jihovýchodní straně obdobně řešený špýchar se sýpkovým polopatrem. Obě stavby kryjí sedlové střechy s polovalbami a bobrovkovou krytinou. Průčelí jsou hladce omítnutá, členěná soklem, římsami, lizénovými a šambránovými rámy, přičemž štítová průčelí mají dochované klasicizující členění s profilovanými římsami a drobnými okenními otvory. Obytný dům je vystavěn ze smíšeného zdiva a jeho nádvorní průčelí je horizontálně členěno vysokým soklem s hrubší strukturou, fasádní římsou a fabionovou korunou pod sedlovou střechou. V jihovýchodním štítu jsou prolomena dvě obdélná okna se šambránami a v prostoru omítky byl dříve velký malovaný nápis TABÁK A NÁDOBÍ. Špýchar má výrazně hospodářský charakter, jeho průčelí jsou členěna soklem, jednoduchou kordonovou a průběžnou fabionovou římsou, nádvorní fasádu rytmizují obdélné vstupy a nad nimi otvory sýpkového polopatra, část z nich s cihlovými větracími výplněmi; v omítce severního štítu byl dříve nápis BEZÍKOV a drobná malovaná kytka. Jižní průjezdová brána má segmentově zaklenutý vjezd s pískovcovými patními vrátky, ztuženými šikmými vzpěrami, a je završena sedlovou stříškou s bobrovkami, severní průjezdová brána byla později zazděná, ale dnes je opět prolomená, má mělkou segmentovou niku a segmentem zdobené horní rohy se štukovými kytkami.
Interiér obytného domu je nepodsklepený a řešený s plochostropými místnostmi. V dispozici se uplatňovala obdélná předsíň, původně spojená s krámem, dále kuchyně, nízká velká obdélná obytná místnost, komora a další nověji upravené místnosti. Do velké obytné místnosti vedl vstup z kuchyně původními prosklenými jednokřídlými dveřmi s vyleptaným nápisem BRAMBERGER, po boku přední části byla přímo přístupná komora a v téže části vznikl dříve obchod. V místě bývalé výlohy bylo později nevhodně osazeno nové čtyřkřídlé okno. Půda byla přístupná poklopem ve stropě předsíně. Špýchar měl vnitřně tři samostatně přístupné části, původně využívané jako sklady materiálu, s podlahami z betonové mazaniny, v prostřední místnosti s kamennou dlažbou. V jižní části se nacházelo kamenné valeně zaklenuté schodiště do obdélného sklepa, uzavřeného valenou klenbou, a podlahou krytou cihlami s hliněnou mazaninou. Dřevěný hambalkový krov bez vaznic měl krokve opřené do pozednice, krovy do dvora byly později nově podepřeny ležatou stolicí.
Usedlost čp. 50 patří k nejvýraznějším dokladům historické venkovsko-městské zástavby Škvorce. Její hodnota nespočívá pouze v dochované hmotě obytného domu, špýcharu a ohradních zdí s branami, ale také v mimořádně sevřené půdorysné skladbě, která uchovává obraz uzavřeného hospodářského dvorce v centru městečka. Díky své poloze se areál významně uplatňuje v urbanistickém obrazu obce a spolu s okolní historickou zástavbou připomíná proměnu Škvorce od vrchnostenského a tržního sídla k novodobému městečku 19. století. Památková hodnota usedlosti je dána dochovanou dispozicí, výraznou dvojicí polovalbových střech, charakteristickými štítovými průčelími, pozůstatky obchodního využití i autentickými stavebními detaily hospodářského zázemí. Areál tak představuje cenný, urbanisticky dominantní a v rámci obce ojediněle dochovaný příklad usedlosti, která propojuje obytnou, zemědělskou, skladovací i drobnou obchodní funkci jednoho historického hospodářského celku.
Městská usedlost byla 21. prosince 1987 zapsána do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 37935/2–4151.
Usedlost čp. 50 stojí na severovýchodní straně Masarykova náměstí.
GPS: 50°2'47.349"N, 14°43'50.143"E
Nepřístupné