Filingrův křížek (zaniklý), Škvorec
Datace: 1916
Sloh: lidová sakrální památka počátku 20. století
Autor: neznámý
Materiál: žula, litina, ocel
Majitel: soukromí vlastníci
Filingrův křížek patřil mezi drobné sakrální památky škvorecké krajiny a vznikl roku 1916 nákladem rodiny Filingrovy, jak dodnes dokládá dochovaný nápis na podstavci. Vztyčen byl jako projev lidové zbožnosti a úcty, která byla v období první světové války často spojována s prosbami o ochranu rodin i návrat blízkých z válečných bojišť. Křížek stával při místní komunikaci a po několik desetiletí tvořil přirozený orientační bod v okolní krajině. Jeho osud se uzavřel v roce 1955, kdy byl úmyslně stržen traktorem. Od té doby leží v rozvalinách a nikdy již nebyl obnoven. Přesto se část jeho hmotné podstaty dochovala. Významný objev byl učiněn v roce 2000 na zahradě domu čp. 22, kde byl nalezen fragment původního litinového kříže. Ten zde po zničení památky ukryla a zakopala paní Božena Pokorná, čímž alespoň část památky uchránila před úplným zánikem.
Z původního křížku se dodnes zachovala pouze žulová základna a hranolový žulový sokl o rozměrech 57 × 30 × 44 cm. Na jeho čelní straně je vytesán nápis: K PAMÁTCE VĚNUJE RODINA FILINGROVA R. 1916, který představuje cenný autentický doklad okolností vzniku památky i jména jejích donátorů. V terénu je dále patrná zarůstající kamenná základna s otvorem pro ocelovou kulatinu, sloužící původně jako vzpěra nesoucí vlastní litinový kříž. Na základě dochovaných fragmentů lze soudit, že šlo o běžný typ drobného venkovského kříže kombinující kamenný podstavec s litinovým křížem, jaký byl na přelomu 19. a 20. století rozšířen v mnoha obcích středních Čech. Původní výtvarná podoba dnes již bohužel není známá v úplnosti.
Přestože je Filingrův křížek dnes zaniklou památkou, jeho význam pro dějiny Škvorce zůstává značný. Dochované zbytky připomínají nejen existenci drobných sakrálních staveb, které po generace utvářely obraz zdejší krajiny, ale také dramatické osudy mnoha podobných památek ve druhé polovině 20. století. Nápis se jménem rodiny Filingrovy uchovává paměť na fundátory, zatímco příběh Boženy Pokorné dokládá snahu místních obyvatel zachránit alespoň část historického dědictví navzdory nepříznivým okolnostem. I ve své torzální podobě představuje lokalita cenné svědectví o zaniklé podobě kulturní krajiny Škvorce a o vztahu místních obyvatel k víře, tradicím a historické paměti obce.
Křížek není památkově chráněný.
Psota J. ml., Kyselová P., Bednář M., Jindřich J.: Drobné památky v Úvalech a okolí, str. 155-156. Klub přátel historie a přírody Úval a okolí 2009.
Zbytky Filingrova křížku jsou patrné u silnice do Hradešína nad osadou Filingrov.
GPS: 50°2'36.163"N, 14°44'44.560"E
Volně přístupné