Cesty a památky

Kolínsko » Stříbrná Skalice » kostel sv. Jakuba

kostel sv. Jakuba
****

Stříbrná Skalice, Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely románské

Románský kostel z doby před rokem 1150, přestavěný nejprve kolem roku 1180 a pak pozdně románsky kolem roku 1230. V roce 1352 je kostel doložen jako farní a fara je vzpomínána i po celé 15. století. V následujícím období byl kostel již jen drobně upravován; v 16. století byla přestavěna původní panská tribuna na kruchtu, v roce 1708 bylo vystavěno šnekové schodiště na věž, přistavěna předsíň a sakristie a nově byla zastřešena věž. Sakristie původně přiléhala ke vstupnímu portálu v severní zdi, který byl při restaurování kostela v letech 1950–53 po zboření sakristie zazděn. V letech 1999 – 2001 byla opravena střecha, věž a zajištěna statika zdiva lodi i apsidy.

Jednolodní obdélný kostel s dvakrát odstupněnou apsidou a s hranolovou věží v západním průčelí. Apsida a loď nejsou omítnuty. Apsida je členěna lyzénami s obloučkovým vlysem, které stejně jako částečně zachovaný portál v severní stěně lodi pocházejí z přestavby v roce 1240. Nad portálem se ve vnější severní stěně dochovala řada kamenných reliéfů*** se zvířecími motivy, pocházející z konce 12. století. Reliéfy mají pozoruhodnou podobnost, jak v obsahu, tak i ve formě výzdoby, s benediktýnským kostelem sv. Jakuba v Řeznu (Regensburgu). V 90. letech 20. století byly plastiky nahrazeny kopiemi.

Loď kostela je plochostropá, půlkruhovitým obloukem se do ni otevírá podvěží s pozdně románskou tribunou. Původní tribuna byla dřevěná, přístupná jednak schodištěm z lodi a také dnes zazděným portálem v severní zdi lodi z přilehlého dvorce. Původní dřevěná tribuna byla zřejmě zničena požárem sousedního dvorce, o čemž by mohl svědčit ohořelý trám v nadpraží vchodu. Triumfální oblouk je odstupňovaný a apsida je sklenuta konchou. V lodi a presbytáři se dochovaly unikátní románské nástěnné malby**** objevené v roce 1944, které v nadcházejících letech restauroval František Fišer. Malby jsou provedeny ve dvou fázích, časově od sebe vzdálených zhruba padesát až šedesát let. Malby z prvé fáze pocházejí z doby dokončení kostela po polovině 12. století (cca 1180) a zahrnují výzdobu apsidy, triumfálního oblouku a většinu maleb jižní a severní stěny; tyto malby jsou dílem dvou mistrů, jejichž práce se liší rozdílnou kompozicí, jinou charakteristikou figur i jiným způsobem kresby. Malby prvé fáze jsou svým stylem blízké salcburskému malířství kolem poloviny 12. stol. Druhá fáze maleb pochází z doby kolem roku 1240, malby pokrývají západní stěnu, podkruchtí, tvoří emporovou draperii a malby na severní a jižní stěně; ani tyto malby nejsou dílem jednoho umělce a vědomě napodobují starší malby. Popis vyobrazení:

  • apsida: nejvýše je byzantskou tradicí ovlivněná Mandorla s postavou Krista a Panny Marie, kterou nesou čtyři andělé, pod ní pás apoštolů s poprsím Krista, držícího v levé ruce Desatero a v pravé holubici Ducha svatého, a nejníže je výjev z legendy o sv. Jakubovi s vyobrazením jeho stětí před králem Herodem Agripou;
  • triumfální oblouk: vegetabilní ornament se stylizovanou palmetou, rozvilinou a jetelovitým listem, na levém cviklu je vyobrazen Abel, přinášející beránka, jemuž žehná Boží ruka;
  • jižní stěna lodi: christologický cyklus, který začíná v horním pásu Zvěstováním Panny Marie, za románským okénkem je to Navštívení Panny Marie, Narození Krista, Zvěstování pastýřům a pokračuje ve druhém pásu Klaněním Tří králů, další scéna je zničená později proraženým oknem a končí scénou s Útěkem do Egypta, ve spodním pásu je pak Vraždění neviňátek (nad Herodem se dochoval  nápis HIC.FATV.REX);
  • severní stěna: dvě scény z Kristových pašijí - Poslední večeře a Zajetí Krista a barokní malba sv. Norberta z přestavby po roce 1708;
  • kruchta a podkruchtí: legenda o sv. Mikuláši, očistec a další ikonograficky nejasné zlomky.

Kromě původní románské kamenné menzy v apsidě je kostel bez vnitřního zařízení, vyjma varhan pocházejících z pol. 18. století. Ty byly původně určeny pro Sázavský klášter, po jehož zrušení v roce 1785 byly přeneseny do kostela sv. Jana Nepomuckého ve Stříbrné Skalici. V roce 1847 byly radikálně přestavěny pražským varhanářem Johannem Wiktorou a v roce 1892 byly přeneseny do kostela sv. Jakuba v Rovné. V letech 1944–46 varhany opravila firma Tuček, později včak téměř podlehly zkáze, ale v letech 2010–12 byly zrestaurovány. Ve věži je zavěšen zvon Sv. Jakub Větší z roku 2015 od zvonaře Petra Rudolfa Manouška z Prahy-Zbraslavi, autorem reliéfní výzdoby je Tomáš Kocourek ze Stříbrné Skalice. Zvon váží 203 kg, průměr je 693 mm, odlit je ze slitiny 78 % mědi a 22 % cínu, laděný je do tóniny Cis 2.

Kostel sv. Jakuba se dochoval ve vzácné románské podobě a představuje díky své unikátní umělecké výzdobě (kamenné reliéfy a malby) z konce 12. století jednu z nejvzácnějších románských památek v České republice. Skutečnost, že nejstarším dokladem románského malířství v ČR je výzdoba hradní kaple sv. Kateřiny ve Znojmě z roku 1134, pouze podtrhuje umělecký význam jen o několik let mladší výzdoby kostela sv. Jakuba v Rovné (ve startší literatuře se také uvádí údaj, že z 271 románských staveb v ČR jich má pouze 9 románskou výmalbu; tyto počty se však mohou měnit, neboť některé dnes neznámé malby teprve možná čekají na objevení). Kromě svého umělecko-historického významu je kostel také neobyčejně půvabnou stavbou v nádherném prostředí nedaleko řeky Sázavy. Doufám že takovým i navždy zůstane.

Prohlídku kostela si lze domluvit u starosty obce PhDr. Miroslava Šmieda PhD. na e-mailu: info@stribrnaskalice.cz nebo tel. 321 693 130, 737 854 295 nebo 736 643 090.

Prohlášení za památku

Kostel sv. Jakuba byl 31. 12. 1965 zapsán spolu s márnicí a ohradní hřbitovní zdí do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 25178/2–857.

Fotogalerie

Stříbrná Skalice-Rovná - kostel sv. Jakuba, pohled ze severozápadu (2018)Stříbrná Skalice-Rovná - kostel sv. Jakuba, pohled z ptačí perspektivy od jihovýchodu (2018)Stříbrná Skalice-Rovná - kostel sv. Jakuba, pohled od severozápadu (2018)Stříbrná Skalice-Rovná - kostel sv. Jakuba (2018)Stříbrná Skalice-Rovná - kostel sv. Jakuba, pohled od jihu (2019)Stříbrná Skalice-Rovná - kostel sv. Jakuba, pohled od jihovýchodu (2018)Stříbrná Skalice-Rovná - kostel sv. Jakuba, pohled od západu (2018)Stříbrná Skalice-Rovná - kostel sv. Jakuba, apsida a část zvířecích reliéfů (2007)Stříbrná Skalice-Rovná - kostel sv. Jakuba, severní stěna kostela (2007)Stříbrná Skalice-Rovná - kostel sv. Jakuba, plastiky zvířat v severní stěně (2018)Stříbrná Skalice-Rovná - kostel sv. Jakuba, plastiky zvířat v severní stěně, detail (2018)Stříbrná Skalice-Rovná - kostel sv. Jakuba, plastiky zvířat v severní stěně, detail (2007)Plastiky zvířat v severní stěně, detail (2007)Stříbrná Skalice-Rovná - kostel sv. Jakuba, plastiky zvířat v severní stěně, detail (2007)Stříbrná Skalice-Rovná - kostel sv. Jakuba, románský portál v severní stěně na původní můstek (2007)Stříbrná Skalice-Rovná - kostel sv. Jakuba, severní vstupní portál (2007)Stříbrná Skalice-Rovná - kostel sv. Jakuba, detail výzdoby severního vstupního portálu (2007)Stříbrná Skalice-Rovná - kostel sv. Jakuba, interiér, pohled k apsidě (2018)Stříbrná Skalice-Rovná - kostel sv. Jakuba, interiér, pohled ke kruchtě (2018)Stříbrná Skalice-Rovná - kostel sv. Jakuba, výzdoba apsidy (2018)Stříbrná Skalice-Rovná - kostel sv. Jakuba, detail výzdoby apsidy (2018)Stříbrná Skalice-Rovná - kostel sv. Jakuba, výzdoba klenby apsidy (2018)Stříbrná Skalice-Rovná - kostel sv. Jakuba, výzdoba západní stěny s kruchtou a varhanami (2018)Stříbrná Skalice-Rovná - kostel sv. Jakuba, severní stěna lodi s barokním obrazem sv. Norberta a vstupem na lávku (2018)Stříbrná Skalice-Rovná - kostel sv. Jakuba, severní stěna lodi s barokním obrazem sv. Norberta (2018)Stříbrná Skalice-Rovná - kostel sv. Jakuba, detail výzdoby jižní stěny (2018)Stříbrná Skalice-Rovná - kostel sv. Jakuba, sanktuář (2018)Stříbrná Skalice-Rovná - kostel sv. Jakuba, klenba předsíně (2018)Stříbrná Skalice-Rovná - kostel sv. Jakuba, vstup na kruchtu (2018)Stříbrná Skalice-Rovná - kostel sv. Jakuba, pohled od jihovýchodu s původními omítkami (Antonín Podlaha, Soupis památek historických 1907)Stříbrná Skalice-Rovná - kostel sv. Jakuba, pohled do presbytáře kostela před odkrytím románských maleb (Antonín Podlaha, Soupis památek historických 1907)Stříbrná Skalice-Rovná - kostel sv. Jakuba, půdorys kostela

Zdroj informací

Všetečková Z.: Středověká nástěnná malba ve středních Čechách. Vydal NPÚ v Praze 2011.

Odkaz

os-skalice.webnode.com

Mapa

Poloha

Kostel stojí na hraně výrazné ploché ostrožny o rozměru 100×100 metrů, která jihovýchodně od centra města převyšuje o 15 metrů údolí nad soutokem Jevanského a Oplanského potoka.

GPS: 49°53'45.090"N, 14°51'35.890"E

Přístupnost

Přístupné po dohodě

V této obci ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK