Cesty a památky

Kolínsko » Suchdol » zámek

zámek
**

Suchdol, Zámky, Zámky dochované

Tvrz se poprvé připomíná v roce 1402, a to v souvislosti s jejím obléháním vojsky uherského krále Zikmunda. V té době byl (od roku 1394) majitelem Suchdola kutnohorský měšťan Petr Píšek, stoupenec krále Václava IV. Jeho rodině pak náležel Suchdol až do husitských válek. Tvrz byla vystavěna na čtvercovém půdorysu, jehož vrcholy byly obráceny ke světovým stranám. Byla obklopena hradbou, vodním příkopem a valem. Vstup do tvrze byl od severovýchodu po mostě přes příkop dvojitou branou, jejíž vnější portál byl v hradební zdi. Její průjezd tvořil zřejmě samostatnou přízemní budovu. Vstup do tvrze byl chráněn hlavní věží obdélníkového půdorysu, umístěnou ve východním nároží tvrze jižně od vstupní brány. Na jihovýchodní straně přiléhal k věži a obvodové hradbě jednopatrový gotický palác. V západním rohu tvrze stála menší věž. Mezi touto věží a vstupní branou při severozápadní hradbě byla jednopatrová hospodářská budova, jejíž nádvorní strana byla v přízemí otevřena gotickou arkádou. Jihozápadní strana areálu tvrze byla uzavřena pouze hradbou. Z gotické tvrze se zachovaly v dnešním zámku vnější obvodové zdi jihovýchodní a jihozápadní strany, některé příční a nádvorní zdi jihovýchodního křídla, kamenná sedátka ve zdi v přízemí bývalé věže a část vnějšího portálu vstupní brány.

Po husitských válkách se majitelé Suchdola rychle střídali, kolem roku 1510 tvrz vlastnil hejtman Pražského hradu Záviš Sulka z Hrádku, který podnikl první raně renesanční přestavbu – mimochodem se jedná o první projev renesance na Kolínsku. V tomto případě však ještě nešlo o záměrné použití nového slohu, ale o náhodné řešení, neboť objednavatel získal pro úpravu tvrze nepoužité architektonické články z probíhající Rejtovy přestavby královského paláce na Pražském hradě. Další majitel, Jan Pařízek z Pařízku prodal Suchdol v roce 1530 Václavovi Popelu z Vesce, který zemřel v roce 1547. Při dělení rodového majetku mezi jeho syny v roce 1551 převzal Suchdol Jan Popel. Teprve za Popelů z Vesce byla tvrz přestavěna v honosný renesanční zámek. Upraveny byly především obytné prostory ve věži a přilehlém paláci, přičemž na vnější straně těchto staveb byla prolomena nová okna s umělecky ztvárněnými raně renesančními ostěními**. Dále bylo postaveno nové jednopatrové křídlo při jihozápadní hradbě, které bylo použito jako jeho vnější stěny. Do tohoto křídla byla pojata i věž v západním rohu tvrze. Další jednopatrová přístavba vznikla na volném prostranství mezi severní stranou hlavní věže a budovou s průjezdem vstupní brány. Přízemí této přístavby bylo zaklenuto dosud zachovalou valenou klenbou s lunetami. Stejné zaklenutí tehdy dostal i průjezd vstupní brány a přilehlá budova stájí. Jednotlivé části stavby byly v nádvoří propojeny dřevěnými pavlačemi a dostaly renesanční sgrafitovou fasádu, dodnes zachovalou. Budova zámku byla zakončena atikou kryjící pultové zastřešení jednopatrových budov. Z hmoty stavby vystupovala pouze dvoupatrová věž.

Jan Popel z Vesce musel pro dluhy v roce 1571 Suchdol prodat majiteli Dobřeně Jiřímu Voděradskému z Hrušova. Ten však byl v roce 1580 popraven pro nezákonné peněžní obchody a část jeho majetku byla zkonfiskována. Suchdol však byl ponechán jeho synům Václavovi a Bohuslavovi, kteří se usadili na zdejším zámku. Při dělení rodového majetku v roce 1593 zůstal Suchdol Bohuslavovi Voděradskému. Ten zemřel v roce 1612 jako poslední mužský příslušník rodu a Suchdol zdědila jeho dcera Kateřina Polyxena, provdaná z Donína, která panství zadlužila. Proto bylo v roce 1631 prodáno Egidiovi Fuksovi z Neuenburga. V roce 1647 po několika změnách majitelů koupil Suchdol Jindřich Volf Berka z Dubé a spojil jej se svým malešovským panstvím. Zámek byl tehdy ve velmi špatném stavu. Zdi přízemí byly podmáčené vodou, která sem vzlínala z neudržovaných vodních příkopů, místnosti prvního patra byly bez oken a dveří. Jindřich Volf Berka z Dubé dal zpustlý zámek opravit, přičemž byla snížena věž na úroveň ostatních budov a opravený zámek sloužil jako sídlo hospodářského úředníka, spravujícího suchdolský dvůr; sami majitelé zde pobývali jen zřídka.

Takto byl zámek využíván až do roku 1738, kdy ho v dražbě zadluženého červenopečeckého panství Karla Jáchyma Bredy koupil profesor pražské univerzity Václav Neumann z Puchholce. Suchdol se tak stal opět centrem samostatného statku a zámek obydlím majitele. Zámek je v kupní smlouvě popisován jako kamenná, do čtverhranu stavěná budova, krytá šindelem a obehnaná vodním příkopem. V přízemí zámku byly sklepy, kuchyň, komora, klenuté světnice a chlév, v prvním patře několik místnosti obývaných písařem. Zbytek prvního patra byl používán jako sýpka. Václav Neumann z Puchholce si zvolil za své obydlí jihozápadní křídlo zámku, které nechal upravit barokně. Z těchto úprav se dochovala některá dveřní a okenní ostění v této části zámku a barokní krb. Jednotlivé části zámku byly tehdy dostavěny do stejné výše a zastřešeny jednotnou barokní valbovou střechou. Vodní příkopy kolem zámku byly zrušeny a v jejich místě zřízena zahrada, ohrazená směrem ke vsi barokní zdí.

Václav Neumann zemřel v roce 1743 a jeho synové prodali Suchdol roku 1776 majiteli malešovského panství hraběti Janu Fridrichovi Karlovi Maxmiliánovi z Osteina. Po tomto prodeji začal zámek chátrat, neboť Osteinové a od roku 1809 Dahlberg-Osteinové jej využívali jen k hospodářským účelům. Velmi nepříznivě se na stavu zámku podepsalo zřízení cukrovaru, který byl v jeho budovách provozován v letech 1839-75. Ředitelem cukrovaru byl archeolog F. J. Beneš, ale ani on nemohl zabránit, aby bylo v interiéru zcela přestavěno východní nároží zámku, zahrnující původní věž tvrze a přilehlou renesanční přístavbu. Po zrušení cukrovaru byl zámek používán již jen jako sýpka a skladiště. Tehdy byl přestavěn interiér jihozápadního křídla a odstraněny spojovací pavlače v nádvoří. Budova byla zastřešena dnešní nízkou valbovou střechou. Na konci 90. let 19. století byla stržena severozápadní hradba a při ní stojící hospodářské budovy. V jejich místech, ale zčásti i na zasypaném příkopu, byla postavena nová budova kravína, do jejíž nádvorní části byla pojata část gotické zazděné arkády, která byla ponechána z původní hospodářské budovy. Současně byla stržena střecha a klenby v bráně a přilehlé stáji a byly zde bez využití ponechány jen obvodové zdi.

V roce 1925 koupila zámek obec Suchdol od Památkového úřadu a tehdy byl bývalý kravín na severozápadní straně přestavěn na sokolovnu. V roce 1946 byla v jihozápadním křídle zámku umístěna škola a pro tento nový účel byly upraveny interiéry. V průběhu 50. a na počátku 60. let 20. století byl opraven jihovýchodní trakt, ve kterém byly zřízeny byty, knihovna a obřadní síň obecního úřadu. Při těchto úpravách byla obnovena též původní sgrafitová omítka. V roce 1962 byla stržena barokní zahradní zeď z konce 17. století, čímž došlo k propojení zahrady s prostorem návsi. Těmito úpravami byl stavební vývoj zámku ukončen.

Prohlášení za památku

Zámek byl 3. května 1958 zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod katalogovým číslem 24795/2–1176.

Zdroj informací

Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 3. Praha. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia, 1980.

Šimek T. a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; Východní Čechy. Praha, nakladatelství Svoboda, 1989.

Durdík T. a kol.: Encyklopedie českých tvrzí, III. díl S - Ž, str. 774-775. Vydalo ARGO 2005.

Mapa

Poloha

Zámek čp. 1 stojí uprostřed městyse na náměstí.

GPS: 49°57'11.140"N, 15°9'58.880"E

Přístupnost

Přístupné po dohodě

Fotogalerie

Suchdol - zámek, jižní průčelí (2016)Suchdol - zámek z ptačí perspektivy (2019)Suchdol - zámek, jihozápadní nároží zámku (2007)Suchdol - zámek, jihovýchodní nároží (2016)Suchdol - zámek, třídílné renesanční okno v jižním průčelí (2016)Suchdol - zámek, dvoudílné renesanční okno v jižním průčelí (2016)Suchdol - zámek, třídílné renesanční okno ve východním průčelí (2016)Suchdol - zámek, brána od východu (2015)Suchdol - zámek, brána z nádvoří (2015)Suchdol - zámek, průjezd gotické brány před zastřešením (2006)Suchdol - zámek, zazděná renesanční okna v nádvoří (2015)Suchdol - zámek, gotický portál v průjezdu brány (2015)Suchdol - zámek (2016)Suchdol - zámek, půdorys s vyznačením gotického a renesančního zdiva (1974 Z. Louda)

V této obci ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK