Cesty a památky

Kolínsko » Suchdol

Suchdol
Znak obce

Suchdol je poprvé připomínán na latinsky psané litině z 5. listopadu 1257, kdy zde měl majetek Lutherus ze Suchdola, v roce 1266 se připomíná Radlav ze Suchdola a po něm Pešek ze Suchdola. V roce 1356 koupil Suchdol bohatý kutnohorský měšťan Tomáš Velfin, po kterém byl v dražení dalšího kutnohorského měšťana Prokopa, a od konce 14. století patřil rodině Písků nebo též Pýšků (např. Petr Pýšek z Písku byl kutnohorským mincmistrem a oblíbencem krále Václava IV.). Po roce 1431 získal Suchdol Půta z Častolovic od císaře Zikmunda, ale obratem ho prodal Janu Kerunkovi z Lomu, přezdívanému Kerunk Jednooký. V roce 1481 prodal suchdolské zboží Jan Hrabáně z Přerubenic majiteli Hradenína Petru Amchovi z Borovnice a od něj ho v roce 1508 získal Záviš Sulka z Hrádku. Kolem roku 1530 bylo suchdolské panství v držení Popelů z Vesce, za nichž byl Suchdol v roce 1562 povýšen na městys císařem Maxmiliánem II. V roce 1571 přechází Suchdol na Jiříka Voděradského z Hrušova a na Dobřeni a v majetku Voděradských zůstal do roku 1650. V průběhu třicetileté války byl městys několikrát vydrancován císařským vojskem a v roce 1639 Švédy, kteří vypálili vesnici, zpustošili dvůr i tvrz a rozehnali obyvatelstvo. V roce 1654 získal zpustlý statek Jindřich Berka z Dubé, který provedl nutnou pozemkovou reformu a zahájil obnovu panství se sídlem v Malešově. Značný rozvoj nastal po roce 1666, kdy malešovské panství získal hrabě Jan Antonín Špork a po několika rychle následujících majetkových změnách ho 1725 koupil Karel Jáchym Breda, který ho připojil k Červeným Pečkám. V roce 1738 se stává Suchdol opět na krátko střediskem samostatného panství, když ho koupil Václav Neumann z Puchholce, ale v roce 1776 ho Fridrich Karel Maxmilián z Osteina připojil k malešovskému panství, ke kterému patřil až do zrušení patrimoniální správy v roce 1848. Již 17. března 1849 se konaly první volby do obecního zastupitelstva a prvním starostou byl zvolen František Semerád.

Od roku 1849 je Suchdol samostatnou obcí okresu Kutná Hora, dne 15. března 2012 mu byl opět přiznán status městyse.

Osobnosti

Jan Václav Xaver Neumann z Pucholtze (* 1670 Malešov - † 1743 Suchdol) - v letech 1738-43 majitel Suchdola, jinak osvícenecký právník, univerzitní profesor a rektor Karlovy univerzity, nejlepší a nejbohatší právník své doby, jehož novátorské spisy uznávala celá Evropa, autor prvních prací o směnách, obligacích a hypotékách, pohřbenýje v klášteře v Zásmukách.

Jan Nepomuk Dundálek (* 28. 6. 1818 Zdounky - † 18. 2. 1880 Suchdol) - katolický kněz v Suchdole a Malešové, věnoval se místopisu Kutnohorska, o kterém napsal knihu Vrch Vysoká a okolí na Malešovsku.

František Kmoch (* 1. 8. 1848 Zásmuky - † 30. 4. 1912 Kolín) - významný český hudební skladatel a kapelník, v roce 1869 působil v Suchdole jako pomocný učitel.

Zdeněk Hájek (* 13. 3. 1894 Suchdol - † 2. 1. 1958 Brno) - historik a specialista na dějiny česko-polských vztahů v 19. a 20. století.

Jiří Sládeček (* 29. 4. 1921 Suchdol) - mimořádně významný chemik, technik, vysokoškolský pedagog, odborný publicista a po rehabilitacích v roce 1990 jmenovaný profesor. Z veškeré jeho činnosti je zřejmé, že v jeho osobě došlo k mimořádně zdařilé syntéze rozsáhlých a hlubokých vědomostí z nejrůznějších disciplín a vynikajících znalostí technologických postupů, které uplatnil jak v pedagogické činnosti, tak ve výzkumu a vývoji nových zařízení.

Původ názvu

Jméno obce je odvozeno od "suchého dolu", jako ostatní Suchdoly v Čechách. Lidově se v minulosti používal název Sukdol, v písemných pramenech se objevuje jako Zuchodol (1257), Suchodol (1312), Suhdol (1318) a nakonec Suchdol (od roku 1405).

Znak a vlajka obce

Znak získal Suchdol již v roce 1702 od císaře Leopolda I. a tvoří ho modrý štít, kde na zeleném trávníku stojí hnědý kmen zlomeného stromu s větví doleva, z níž vyrůstá zelená jedle. Podvýborem pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky byl dne 18. května 2012 usnesením č. 33 schválen i prapor obce, který tvoří dva vodorovné pruhy, modrý a zelený, v poměru 4 : 1, v žerďové části je hnědý kmen zlomeného stromu s větví k vlajícímu okraji, z níž vyrůstá zelená jedle.

Administrativní údaje

Suchdol je dnes samostatným městysem, jehož součástí jsou obce Dobřeň, Malenovice, Solopysky a Vysoká. Katastrální výměra činí 19,29 km² a žije zde 1 111 stálých obyvatel (1. ledna 2020).

Fotogalerie

Suchdol - celkový pohled z Vysoké (2008)Suchdol - náměstí (2015)Suchdol - pohled z ptačí perspektivy (2019)Suchdol - náměstí (kolem roku 1960)Suchdol - pohled na obec na vedutě Johanna Venuta (1824)

Odkaz

www.obecsuchdol.cz

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK