Cesty a památky

Kolínsko » Třebovle » kostel sv. Bartoloměje

kostel sv. Bartoloměje
***

Třebovle, Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely gotické

Pozoruhodný raně gotický kostel postavený na sklonku 2. třetiny 13. století zřejmě příslušníky místní drobné šlechty, přičemž nelze vyloučit ani účast bohatých kouřimských měšťanů, především rod měšťana Adlotha. Poprvé je kostel písemně doložen až k roku 1352 v nejstarším dochovaném rejstříku papežských desátků jako jeden z farních kostelů kouřimského děkanátu. V letech 1378–97 se vzpomíná jako patron kostela a jeho významný donátor Kuneš z Třebovle, který přispěl na kostel nemalou finanční částkou. V 17. století byla loď uzavřena barokním plochým stropem, do té doby byla otevřena do krovu. Z roku 1671 se pak dochoval podrobný popis kostela ve vizitační správě a poprvé je zmíněno i jeho zasvěcení sv. Bartoloměji; zasvěcení před tímto datem neznáme, podle dochovaných nástěnných maleb lze usuzovat, že mohl být zasvěcen Panně Marii (presbytář) nebo sv. Petrovi (loď), vyloučeno však není ani kontinuální zasvěcení sv. Bartoloměji. Kostel byl upraven v letech 1864–65, kdy byla současně přistavěna dnešní sakristie, a znovu v letech 1898–1903, kdy byly částečně sníženy štíty, kostel byl osazen současným krovem a v západním průčelí byla doplněna (nebo přemodelována starší) štuková výzdoba. Přes obě provedené úpravy si stavba zachovala původní vzhled typického raně gotického kostela českého venkova z doby vlády Přemysla Otakara II., který podtrhla i celková rekonstrukce z let 2008-16.

Jednolodní orientovaný kostel s obdélnou lodí o rozměru 8 x 6,7 metru a pravoúhlým, téměř čtvercovým presbytářem o rozměru 4,19 x 4,67 se sakristií po jižní straně. Původní gotická sakristie byla na severní straně presbytáře, zbourána byla v polovině 19. století. Do západního průčelí je zasazen mramorový znak města Kouřimi s chronogramem nejasného datování, zřejmě 1661 (?), zasazený do štukového rámu se čtyřmi liliemi. V jižní zdi lodi se dochoval pozoruhodný, bohatě profilovaný raně gotický vstupní portál** s klasicistními dveřmi s původním kovánim, který typově navazuje na jižní portál kostela sv. Štěpána v Kouřimi a poukazuje tak k účasti stejné stavební huti. Ve východní stěně presbytáře a v severní stěně lodi se dochovala dvě úzká raně gotická okénka se skosenými špaletami, okno v presbytáři je doplněno raně gotickou jeptiškou. V západním průčelí je v mělké nice umístěn mramorový klasicistní náhrobek, doplněný štukovou výzdobou. Západní štít lodi a východní štít presbytáře jsou ozazeny železnými kovanými kříži, východní štít lodi je osazen gotickým kamenným křížem, jehož původ ze zbořeného kláštera v sousední Klášterní Skalici teprve musí být prokázán.

Presbytář je sklenut jedním polem těžké křížové klenby z 2. poloviny 13. století, tvořené klínovými žebry sklenutými na masivní, mírně protažené jehlancovité konzoly, a kruhovým svorníkem v jejím středu. V presbytáři se dochoval gotický rámový sanktuář s původním kováním na dřevěných dvířkách, zazděný gotický sedlový portál do bývalé sakristie. V jižní stěně presbytáře je pseudogotický sedlový portál do nové sakristie s plochým stropem. Raně gotickým hrotitým trimfálním obloukem se presbytář otevírá do plochostropé lodi, do jejíž západní části je vestavěna zděná tribuna přelomu 19. a 20. století, podklenutá plochou segmentovou klenbou nesenou dvojicí sloupů v antickém stylu. Masívní trám na zábradlí pochází ze starší (asi dřevěné) kruchty, zábradlí je prolomeno pro vystupující varhany. V pravé dolní části raněgotického pískovcového portálu v jižní stěně lodi je druhotně vyryt letopočet 1741, křížek, dvojramenný kříž a slova: IHS a MARIA. Pod varhanní kruchtou je epitaf rodiny Milnerů s uvedením jmen Jiří Dörst, majitel skalického statku († 1821), Adolf Milner († 1828), Anna Milnerová, rozená Dörstová († 1835), Magdalena Milnerová († 1835) a Václav Milner, majitel lhoteckého statku († 1806).

V kostele se dochoval ojedinělýí soubor pozoruhodně kvalitních nástěnných maleb*** ze 70. – 80. let 13. století, objevených Vlastimilem a Tomášem Bergerovými v letech 2002–3, které původně pokrývaly všechny stěny kostela. Nejlépe se zachoval cyklus maleb na východní stěně presbytáře, kde je v horní polovině zachycen výjev klanění Tří králů (vlevo od okna mudrcové s dary, vpravo pak Panna Maria s Ježíškem a sv. Josefem), v dolní části vlevo je to Zvěstování Panny Marie a vpravo výjev Dvanáctiletý Ježíš v jeruzalémském chrámě, jak diskutuje s učiteli poté, co se o pesachu ztratil rodičům (Z. Všetečková malbu ze sond mylně považovala za trůnící Moudrosti Boží, zobrazenou jako sedící ženskou postavu se starozákonními proroky v židovských kloboucích). Ve špaletách východního okna jsou zobrazeny dvě světice, vlevo zřejmě sv. Agáta a vpravo sv. Barbora. Na jižní stěně presbytáře je dobře patrná ornamentální bordura, která nad vchodem do sakristie odděluje výjevy v horní a dolní polovině zdi. Vlevo nahoře je zobrazen Křest Krista v Jordánu a vpravo nahoře Zajetí Krista. V dolní polovině je vlevo od portálu dveří Svatba v Káni galilejské a na druhé straně málo zřetelná kresba se Stromem života. Z maleb v jednotlivých polích klenby presbytáře lze bezpečně interpretovat pouze výjev Krista všemohoucího (Pantokratos, Maiestas Domini) v mandorle, coby pozůstatek byzantské tradice v malířství, která do západní Evropy pronikala od počátku 13. století a u nás přetrvala až do přelomu 13. a 14. století. Ostatní výjevy v klenbě nelze spolehlivě dešifrovat, zajímavostí jsou tak hvězdy, které strop pokrývají a překrývají i jednotlivé postavy; jedná se zřejmě o pozdější doplnění výmalby v 15. století. Na epištolní (pravé) straně vítězného oblouku je zobrazena velká sedící postava sv. Petra jako prvního papeže a na jižní stěně mezi rohem a oknem je namalována legenda o sv. Petru a kouzelníkovi Šimonu Mágovi (Šimonovi z Gitty), jejíž součástí je rozkročená postava ďábla a postava krále, zřejmě císaře Nera. Na dalších místech lodi jsou pak fragmenty blíže neurčených biblických výjevů, Madona ochranitelka, perspektivně ztvárněná drapérie, ornamentální obrazce vycházející ze soudobé knižní malby, několik blíže neurčených postav, nápisové pásky a podobně. Na západní stěně v prostoru kruchty jsou vyobrazeny lidské postavy, zřejmě donátoři stavby či výzdoby kostela, mezi anděli, porušené vloženým stropem; malby pokračují v prostru půdy, kde je doplňuje rozměrné zobrazení (francouzských) lilií v červené a šedé barvě, zřejmě přemalované v 15. století. To dokládá, že kostel byl původně bez stropu, otevřený do vysokého krovu. Odkryté malby představují unikátní umělecký celek z doby vlády posledních Přemyslovců, který tč. nemá v České republice analogii.

Po ukončené rekonstrukci vnitřní výmalby je interiér kostela téměř prázdný, z původního vybavení se dochovaly pouze kostelní lavice a část novogotického hlavního oltáře (druhotně umístněného u severní stěny lodi) z roku 1905 od řezbáře Štěpána Zálešáka podle návrhu prof. Jana Kastnera. Pseudogotické dřevěné sochy sv. Bartoloměje (z hlavního oltáře), Madony a sv. Václava (pův. po stranách vítězného oblouku) od Štěpána Zálešáka jsou uložené v depozitáři. Obraz sv. Bartoloměje pův. zavěšený v lodi je zřejmě dílenskou replikou Brandlova obrazu z chrámu sv. Bartoloměje v Kolíně, dnes je rovněž uložený v depozitáři. Varhany z roku 1898 jsou od pražského varhanáře Jindřicha Schiffnera.

Dnes filiální kostel spadající pod správu Řimskokatolické farnosti Kostelec nad Černými lesy Kolínského vikariátu. V kostele se koná poutní mše pouze jedenkrát za rok u příležitosti svátku sv. Bartoloměje.

Prohlášení za památku

Areál kostela sv. Bartoloměje (kostel, hřbitovní zeď s bránou a zvonice) je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 34480/2–864.

Fotogalerie

Třebovle - kostel sv. Bartoloměje, pohled id jihovýchodu (2019)Třebovle - kostel sv. Bartoloměje z ptačí perspektivy (2019)Třebovle - kostel sv. Bartoloměje, celkový pohled na areál od jihovýchodu (2019)Třebovle - kostel sv. Bartoloměje od jihozápadu (2019)Třebovle - kostel sv. Bartoloměje, západní průčelí (2019)Třebovle - kostel sv. Bartoloměje, štukové Boží oko v západním průčelí (2019)Třebovle - kostel sv. Bartoloměje, štuková výzdoba v západním průčelí a znak Kouřimi (2019)Třebovle - kostel sv. Bartoloměje, vstupní portál v jižní stěně (2019)Třebovle - kostel sv. Bartoloměje, gotické okno v severní zdi (2019)Třebovle - kostel sv. Bartoloměje, gotické okno ve východní stěně presbytáře (2019)Třebovle - kostel sv. Bartoloměje, klasicistní náhrobek v západní stěně (2014)Třebovle - kostel sv. Bartoloměje, pohled do lodi z kruchty (2019)Třebovle - kostel sv. Bartoloměje, vítězný oblouk a presbytář (2019)Třebovle - kostel sv. Bartoloměje, klenba presbytáře a vítězného oblouku (2019)Třebovle - kostel sv. Bartoloměje, presbytář (2019)Třebovle - kostel sv. Bartoloměje, klenba presbytáře a výmalba špalety raně goticého okna (2019)Třebovle - kostel sv. Bartoloměje, výmalba východní stěny presbytáře (2019)Třebovle - kostel sv. Bartoloměje, malby v jihovýchodním nároří presbytáře (2019)Třebovle - kostel sv. Bartoloměje, Zajezí Krista a Strom života v jihozápadním nároží presbytáře (2019)Třebovle - kostel sv. Bartoloměje, svatba v Káni galilejské (2019)Třebovle - kostel sv. Bartoloměje, pohled z presbytáře do lodi (2019)Třebovle - kostel sv. Bartoloměje, sanktuář (2019)Třebovle - kostel sv. Bartoloměje, zazděný portál v severní stěně presbytáře do zrušené sakristie (2019)Třebovle - kostel sv. Bartoloměje, pseudogotický portál do nové sakristie (2019)Třebovle - kostel sv. Bartoloměje, epitaf rodiny Milnerů v lodi kostela (2019)Třebovle - kostel sv. Bartoloměje, kruchta s varhany (2019)Třebovle - kostel sv. Bartoloměje, malby na severní stěně lodi (2019)Třebovle - kostel sv. Bartoloměje, kresba ďábla na jižní stěně lodi (2019)Třebovle - kostel sv. Bartoloměje, výmalba západní stěny na kruchtě (2019)Třebovle - kostel sv. Bartoloměje, malby lilií na západní stěně štítu, dnes v krovu (2019)Třebovle - kostel sv. Bartoloměje, krov kostela, pohled k východu (2019)Třebovle - kostel sv. Bartoloměje, půdorys (2011, Miroslav Kovář NPÚ)

Zdroj informací

Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 4. Praha. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia, 1982.

Rišlink V., Jouza L., Valentová J.: Gotika na Kolínsku. Regionální muzeum Kolín 1998.

Rišlink V.: Památky Kouřimska. Vydal Rišlink Vladimír, Kouřim 2010.

Vaněk V., Kovář M., Hlaváčová H., Macek P.: Kostel sv. Bartoloměje v Třebovli ve středověku. Průzkumy památek XVII – 1/2010.

Všetečková Z.: Středověká nástěnná malba ve středních Čechách. Vydal NPÚ v Praze 2011.

Kutil J.: Nápisy okresu Kolín, diplomová práce, str. 344. Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická. 2012.

Mapa

Poloha

Kostel stojí v dominantní poloze nad centrem obce.

GPS: 50°1'39.300"N, 14°57'43.600"E

Přístupnost

Přístupné po dohodě

V této obci ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK