Cesty a památky

Kolínsko » Třebovle » kostel sv. Bartoloměje

kostel sv. Bartoloměje
***

Třebovle, Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely gotické

Pozoruhodný raně gotický kostel postavený na sklonku 2. třetiny 13. století zřejmě příslušníky místní drobné šlechty, přičemž nelze vyloučit ani účast bohatých kouřimských měšťanů, především rod měšťana Adlotha. Poprvé je kostel písemně doložen až k roku 1352 v nejstarším dochovaném rejstříku papežských desátků jako jeden z farních kostelů kouřimského děkanátu. V letech 1378–97 se vzpomíná jako patron kostela a jeho významný donátor Kuneš z Třebovle, který přispěl na kostel nemalou finanční částkou. Z roku 1671 se pak dochoval podrobný popis kostela ve vizitační správě a poprvé je zmíněno i jeho zasvěcení sv. Bartoloměji. Kostel byl upraven v letech 1864–65, kdy byla současně přistavěna dnešní sakristie, a znovu v letech 1898–1903, kdy byly částečně sníženy štíty, kostel byl osazen současným krovem a v západním průčelí byla doplněna (nebo přemodelována starší) štuková výzdoba. Přes obě provedené úpravy si stavba zachovala původní vzhled typického raně gotického kostela českého venkova z doby vlády Přemysla Otakara II., který by měla podtrhnout i rekonstrukce, probíhající od roku 2008.

Jednolodní orientovaný kostel s obdélnou lodí a pravoúhlým, téměř čtvercovým presbytářem“[25] se „sakristií po jižní straně; původní gotická sakristie byla na severní straně presbytáře, zbourána byla v polovině 19. století. Do západního průčelí je zasazen mramorový znak města Kouřimi s chronogramem nejasného datování, zřejmě 1661 (?), zasazený do štukového rámu se čtyřmi liliemi. V jižní zdi lodi se dochoval pozoruhodný, bohatě profilovaný raně gotický vstupní portál** s klasicistními dveřmi s původním kovánim, který typově navazuje na jižní portál kostela sv. Štěpána v Kouřimi a poukazuje tak k účasti stejné kamenické dílny. Ve východní stěně presbytáře a v severní stěně lodi se dochovala dvě úzká raně gotická okénka se skosenými špaletami, okno v presbytáři je doplněno raně gotickou jeptiškou. V západním průčelí je v mělké nice umístěn mramorový klasicistní náhrobek, doplněný štukovou výzdobou. Západní štít lodi a východní štít presbytáře jsou ozazeny železnými kovanými kříži, východní štít lodi je osazen gotickým kamenným křížem, jehož původ ze zbořeného kláštera v sousední Klášterní Skalici teprve musí být prokázán.

Presbytář je sklenut jedním polem těžké křížové klenby z 2. poloviny 13. století, tvořené klínovými žebry sklenutými na masivní, mírně protažené jehlancovité konzoly, a kruhovým svorníkem v jejím středu. V presbytáři se dochoval gotický rámový sanktuář se železnými dvířky, zazděný gotický sedlový portál do bývalé sakristie a soubor pozoruhodně kvalitních nástěnných maleb*** ze 70. let 13. století, objevených Vlastimilem a Tomášem Bergerovými v letech 2002–3. Na východní stěně presbytáře byla např. odkryta velká malba trůnící Moudrosti Boží, ztvárněné sedící ženskou postavou, doplněnou starozákonními proroky (čtyři postavy s židovskými klobouky) a nápisovou páskou, v klenbě mandora (svatozář) se sedícím Ježíšem atd. Malby původně vyplňovaly celý interiér kostela, jak dokládají další sondy (Madona ochranitelka, perspektivně ztvárněná drapérie, ornamentální obrazce, několik blíže neurčených postav, nápisové pásky, loď atd.) a představují tak unikátní umělecký celek z doby vlády posledních Přemyslovců, který tč. nemá v České republice analogii. V jižní stěně presbytáře je pseudogotický sedlový portál do nové sakristie s plochým stropem. Raně gotickým hrotitým trimfálním obloukem se presbytář otevírá do plochostropé lodi, do jejíž západní části je vestavěna zděná tribuna přelomu 19. a 20. století, podklenutá plochou segmentovou klenbou nesenou dvojicí sloupů v antickém stylu. Masívní trám na zábradlí pochází ze starší (asi dřevěné) kruchty, zábradlí je prolomeno pro vystupující varhany. V půdním prostoru jsou na západním štítu rozměrné malby (francouzských) lilií v červené a šedé barvě, pocházející zřejmě z období pozdní gotiky (nebo v té době obnovené starší výzdoby), které dokládají, že loď nebyla zaklopena rovným stropem, ale že byla byla otevřena přímo do gotického krovu. V pravé dolní části raněgotického pískovcového portálu v jižní stěně lodi je druhotně vyryt letopočet 1741, křížek, dvojramenný kříž a slova: IHS a MARIA. Pod varhanní kruchtou je epitaf rodiny Milnerů s uvedením jmen Jiří Dörst, majitel skalického statku († 1821), Adolf Milner († 1828), Anna Milnerová, rozená Dörstová († 1835), Magdalena Milnerová († 1835) a Václav Milner, majitel lhoteckého statku († 1806).

V současnosti je během oprav kostel téměř prázdný, původní jednotné zařízení je pseudoslohové z roku 1905 od řezbáře Štěpána Zálešáka podle návrhu prof. Jana Kastnera, doplněné staršími barokními obrazy převážně ze 17. a 18. století. Novogotický hlavní oltář se sochou sv. Bartoloměje je tč. dočasně v lodi mezi lavicemi, pseudogotické sochy Madony a sv. Václava (pův. po stranách vítězného oblouku) od Štěpána Zálešáka jsou v depozitáři. Obraz sv. Bartoloměje pův. zavěšený v lodi je zřejmě dílenskou replikou Brandlova obrazu z chrámu sv. Bartoloměje v Kolíně, dnes uložený v depozitáři. Varhany z roku 1898 jsou od pražského varhanáře Jindřicha Schiffnera.

Kostel stojí na uměle zvýšené ostrožně, zpevněné kamennou tarasní zdí, která by mohla poukazovat na (zamýšlený) obranný charakter stavby. Zeď byla v průběhu staletí postupně zpevňována nepravidelně rozmístěnými opěrnými pilíři. V prostoru bývalého hřbitova mezi vstupní bránou a zvonicí je druhotně umístěný pískovcový náhrobek majitele panství Hlaváčova Lhota Václava Antonína Milnera († 16. 9. 1841), umístěný původně před západním průčelím kostela, od pražského sochaře Františka Neusara. Na čelní stěně je vytesán kříž s kotvou a zřasenou prohnutou roužkou, v horní polovině je nápisová deska s německým nápisem: DEM ANDENKEN DES ALS MENSCH GATTE UN VATER GLEICH WURDIG UND GEACHTETEN GUTSHERNN WENZL ANTON MILNER ZU LHOTA AM 16. SEPTEMBER 1841 IM 54. LEBENSJAHRE VERSTORBEN. DEINE ASCHE WELLEN WIR STETS EHREN UNVERGESSLICH WIRD UNS DEINE LIEBE SEIN UND MIT WEHMUTS VOLLEN DANKES ZAHREN SETZENWIR DIR DIESEN EHRENSTEIN GATTIN KINDER.

Dnes filiální kostel spadající pod správu Řimskokatolické farnosti Kostelec nad Černými lesy Kolínského vikariátu. Pravidelné bohoslužby se v kostele nekonají.

Prohlášení za památku

Areál kostela sv. Bartoloměje (kostel, hřbitovní zeď s bránou a zvonice) je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 34480/2–864.

Fotogalerie

Třebovle - kostel sv. Bartoloměje od jiho východu (19. 5. 2013)Třebovle - kostel sv. Bartoloměje, pohled od severu s bránou (2014)Třebovle - kostel sv. Bartoloměje, pohled od jihozápadu (2014)Třebovle - kostel sv. Bartoloměje od východu (19. 5. 2013)Třebovle - kostel sv. Bartoloměje, okno ve východní stěně presbytáře (2010)Třebovle - kostel sv. Bartoloměje, okno v severní stěně lodi (2010)Třebovle - kostel sv. Bartoloměje, pohled od západu (2014)Třebovle - kostel sv. Bartoloměje, znak Kouřimi v západním průčelí (2014)Třebovle - kostel sv. Bartoloměje, štukové Boží oko v západním průčelí (2014)Třebovle - kostel sv. Bartoloměje, vstupní portál v jižní stěně (2014)Třebovle - kostel sv. Bartoloměje, klasicistní náhrobek v západní stěně (2014)Třebovle - kostel sv. Bartoloměje, pohled do lodi kostela z podkruchty (2014)Třebovle - kostel sv. Bartoloměje, loď kostela s presbytářem (2014)Třebovle - kostel sv. Bartoloměje, pohled ke kruchtě s varhany (2014)
Třebovle - kostel sv. Bartoloměje, vítězný oblouk a klenba presbytáře (2014)Třebovle - kostel sv. Bartoloměje, malby v jihozápadním koutu presbytáře (2014)Třebovle - kostel sv. Bartoloměje, malby v klenbě presbitáře, mandora se sedícím Ježíšem (2014)Třebovle - kostel sv. Bartoloměje, sanktuář v severní stěně presbytáře (2014)Třebovle - kostel sv. Bartoloměje, zazděný portál do zbořené sakristie v severní stěně presbytáře (2014)Třebovle - kostel sv. Bartoloměje, vstupní portál do nové sakristie v jižní stěně presbytáře (2014)Třebovle - kostel sv. Bartoloměje, malba ve špaletě okna ve východní stěně presbytáře (2014)Třebovle - kostel sv. Bartoloměje, malba v jihovýchodním rohu na jižní stěně presbytáře (2014)Třebovle - kostel sv. Bartoloměje, malba na jižní stěně presbytáře (2014)Třebovle - kostel sv. Bartoloměje, konzola s výběhem žebra v severovýchodním rohu presbytáře (2014)Třebovle - kostel sv. Bartoloměje, odkrytá sonda s malbou na západní stěně (vpravo) na kruchtě (2014)Třebovle - kostel sv. Bartoloměje, odkrytá sonda s malbou na západní stěně (vlevo) na kruchtě (2014)Třebovle - kostel sv. Bartoloměje, odkrytá sonda malby s nápisovou páskou na západní stěně na kruchtě (2014)Třebovle - kostel sv. Bartoloměje, odkrytá sonda s malbou na západní stěně na kruchtě (2014)Třebovle - kostel sv. Bartoloměje, půdorys (2011, Miroslav Kovář NPÚ)

Zdroj informací

Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 4. Praha. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia, 1982.

Rišlink V., Jouza L., Valentová J.: Gotika na Kolínsku. Regionální muzeum Kolín 1998.

Rišlink V.: Památky Kouřimska. Vydal Rišlink Vladimír, Kouřim 2010.

Vaněk V., Kovář M., Hlaváčová H., Macek P.: Kostel sv. Bartoloměje v Třebovli ve středověku. Průzkumy památek XVII – 1/2010.

Kutil J.: Nápisy okresu Kolín, diplomová práce, str. 344. Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická. 2012.

Mapa

Poloha

Kostel stojí v dominantní poloze nad centrem obce.

GPS: 50°1'39.300"N, 14°57'43.600"E

Přístupnost

Přístupné po dohodě

V této obci ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK