Cesty a památky
tvrz (Knížecí dvůr)
Třebovle, Tvrze, Tvrze zaniklé
Na místě pozdějšího knížecího dvora zřejmě existovala tvrz Konráda z Třebovle, doložená v roce 1362. ta se později stala součástí jednoho ze dvou dvorů, které na jejím místě vznikly v raném novověku. Jedním z nich byl dvůr Bartákovský, jehož majitelem je od roku 1470 vzpomínán předek zdejší zemanské rodiny Barták z Bezdědic († 1505-10). Otcovský dvůr zdědil Havel Barták z Bezdědic († 1530), jehož manželkou byla Dorota z Jilmanic. Díky jejím výhodným finančním transakcím (v dokumentech je nazývána jako Dorota Bartačka) získala rodina značného jmění a mohla si dovolit skupovat další nemovitosti v Třebovli. Jejich starší syn Matěj Barták nejprve ke dvoru přikoupil v roce 1532 krčmu a v roce 1540 od Jana Krčína sousední Michálkovský dvůr.
Spolu se svým bratrem Jakubem pak dosáhl v roce 1543 povýšení jejich rodu do rytířského stavu. V roce 1570 se jako majitelé dvora připomínají jeho synové Adam a Jan Bartákové z Bezdědic, kteří ale neměli mužské potomky. Majitelkou se tak stala jejich sestřenice (dcera strýce Jakuba) Alžběta, manželka Václava Baderského z Újezda na Libodřicích. Ale ani oni neměli mužské potomky, podle smlouvy z roku 1588 se jedinou majitelkou stala jejich dcera Kateřina, provdaná za rytíře Jindřicha Kutovce z Úrazu. Na něj pak 10. května 1589 převedla veškerý svůj majetek. Kutovcovi na Třebovli skutečně sídlili a pravděpodobně k tomu využívali přestavěnou budovu původní tvrze. V roce 1603 ale svůj dvůr i s krčmou v Třebovli prodali za velmi vysokou částku 7 500 kop grošů míšeňských městu Kouřim.
V rámci pobělohorských konfiskací ale město o své venkovské statky přišlo a v roce 1623 dvůr s tvrzí koupil kníže Karel z Lichtenštejna. Tvrz se v areálu dvora naposledy připomíná v roce 1677 (jako zděné stavení se síní a třemi klenutými komorami, kryté šindelem), později byla upravena na obytnou a správní budovu nově koncipovaného knížecího dvora. V průběhu 18. a 19. století byl dvůr upraven do dnešní podoby. V držení Lichtenštejnů byl Knížecí dvůr do roku 1924, kdy po první pozemkové reformě připadla jeho část (i s níže položeným Dolním dvorem, který Lichtenštejnové získali v roce 1884) okresnímu úřadu v Kouřimi. Druhá část dvora s kovárnou se dostala do soukromého vlastnictví.
Od roku 1948 sloužil areál Knížecího dvora až do 90. let 20. století pro potřeby zemědělského družstva. Poté jeho jednu část získal obecní úřad, který postupně odstraňuje veškeré stavby na jeho pozemcích, a druhá část s obytnou budovou byla v roce 2004 vydána po vleklém sporu v restituci bývalému majiteli. Od něho tuto část koupil v roce 2008 Petr Sedláček.
V letech 2016-18 byly všechny části knížecího dvora, až na obytnou budovu (bývalou tvrz?) a kašnu, zbořeny.
Fotogalerie
Zdroj informací
Mrvík Vladimír J.: Z rytířů sedláky - ze sedláků rytíři. Obec Třebovle (okres Kolín) a místní nižší šlechta v raném novověku. Historický sborník Pražského okolí. Muzeum Brandýs nad Labem 2020.
Mapa
Poloha
Knížecí dvůr (jeho pozůstatky) čp. 22 zaujímá plochu v jihovýchodní části vsi proti kostelu.
GPS: 50°1'38.450"N, 14°57'47.290"E
Přístupnost
Nepřístupné
