Železniční vlečka Velký Osek – Karolín (zaniklá)
Datace: 1870–1871
Sloh: průmyslové stavitelství 19. století
Materiál: zemní těleso, kolejnice, dřevo, kámen, zdivo
Železniční vlečka z Velkého Oseka ke dvoru Karolín představovala mimořádně zajímavou technickou stavbu spojenou s hospodářským rozvojem kolínského panství ve druhé polovině 19. století. Byla vybudována v letech 1870–1871 jako přibližně čtyři kilometry dlouhé spojení mezi železniční stanicí ve Velkém Oseku a hospodářským dvorem Karolín, který nechal ve vysušeném prostoru někdejšího Bačovského rybníka vybudovat rytíř František Horský. Vlečka sloužila především k přepravě zemědělských produktů, krmiv, hospodářských potřeb a další produkce rozsáhlého velkostatku. Provoz byl původně animální, vozy byly po kolejích taženy koňmi nebo jinými tažnými zvířaty, což nebylo u hospodářských vleček této doby zcela běžné. Význam dráhy však překročil rámec běžného provozu dne 21. června 1873, kdy po ní přijel zvláštní vlak tažený parní lokomotivou až z Vídně. Vlakem přicestoval korunní princ Rudolf, který navštívil zdejší hospodářskou výstavu pořádanou Františkem Horským. Vlečka zůstala v provozu až do roku 1925, kdy zanikla. Její těleso se však v krajině částečně dochovalo, přestože část jeho trasy byla narušena výstavbou železniční spojky Velký Osek – odbočka Kanín v roce 1940.
Pozůstatky vlečky jsou rozptýleny v krajině mezi Velkým Osekem a zaniklým dvorem Karolín. Nejvýraznějším dochovaným prvkem je zemní násep, místy vystupující nad okolní terén v podobě mírně vyvýšeného pásu vedeného volnou krajinou i lesními porosty. V trase se dochovaly rovněž technické objekty sloužící k překonávání vodních toků a odvodňovacích příkopů. K nejcennějším patří kamenný a betonový mostek s pravoúhlým průtokovým otvorem, jehož opěry jsou vyzděny z opracovaných kamenných kvádrů a překryty deskovým překladem. V lesních úsecích je bývalé těleso dráhy dosud patrné jako vyvýšený val s pravidelně modelovanými svahy, které se zřetelně odlišují od okolního terénu. Zaniklé kolejiště již není dochováno, avšak průběh vlečky lze dobře sledovat díky charakteristickému liniovému reliéfu krajiny i starým mapovým podkladům.
Bývalá vlečka patří mezi technické památky, jejichž význam dalece přesahuje dnešní nenápadnou podobu. Připomíná období, kdy František Horský proměňoval zdejší krajinu v jeden z nejmodernějších zemědělských podniků českých zemí a kdy železnice představovala klíčový nástroj hospodářského rozvoje. Dochované náspy a mostky jsou cenným svědectvím průniku průmyslové dopravy do zemědělské krajiny Polabí a dokumentují úzké propojení velkostatkářského hospodaření s železniční sítí Rakouska-Uherska. V krajinářském obrazu mezi Velkým Osekem a místem zaniklého dvora Karolín u Volárny tvoří dodnes čitelné historické stopy, které umožňují sledovat původní komunikační vazby a připomínají někdejší hospodářský význam oblasti. Zachované relikty vlečky proto představují hodnotný technicko-historický prvek a ojedinělý doklad vývoje dopravy a zemědělství na Kolínsku v závěru 19. a na počátku 20. století.
Pozůstatky železniční vlečky nejsou památkově chráněné.
Pozůstatky tratě jsou dobře patrné zejména mezi dnešní železniční tratí sněr Hradec Králové a hájovnou Bačov.
GPS: 50°5'31.781"N, 15°12'27.779"E
Volně přístupné