Cesty a památky

Kolínsko » Veltruby » kostel Nanebevzetí Panny Marie

kostel Nanebevzetí Panny Marie

Veltruby, Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely moderní

Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Veltruby
Datace: 1843–1846
Sloh: pozdní klasicismus
Materiál: zděné zdivo, omítka, kámen, dřevo, pálená krytina, břidlice
Majitel: Římskokatolická farnost Kolín

Historie veltrubského kostela navazuje na starší duchovní tradici místní části Jezeřany, kde je již roku 1352 doložen středověký kostel Navštívení Panny Marie. Jeho patron, baron Albert Steiger z Mürsingu, jej nechal roku 1841 zbořit a o dva roky později zahájil výstavbu nového chrámu v poloze mezi Veltruby a Jezeřany, aby lépe odpovídal tehdejším potřebám farnosti. Novostavba byla dokončena roku 1846 a dne 19. dubna ji vysvětil arcibiskupský vikář Josef Balatý pod původním patrociniem Navštívení Panny Marie. K významným osobnostem zdejší farnosti patřil zejména farář Josef Vobořil (* 7. 10. 1853 Uhlíře u Nové Paky – † 8. 5. 1906 Veltruby), který roku 1893 inicioval úpravy kostela provedené kolínským stavitelem Josefem Karabáčkem. Neutěšený stavební stav způsobený podmáčeným podložím si vyžádal další rozsáhlou opravu v letech 1929–1930 pod vedením kolínského stavitele Petříčka. Zásadní proměna interiéru proběhla při generální opravě roku 1980. Dne 14. prosince téhož roku při slavnostním vysvěcení za účasti pražského arcibiskupa kardinála Františka Tomáška získal chrám dnešní zasvěcení Nanebevzetí Panny Marie. Od 1. ledna 2005 je filiálním kostelem Římskokatolické farnosti Kolín a pravidelné bohoslužby se zde konají každou neděli.

Kostel představuje pozdně klasicistní stavbu mimořádně čistého a střídmého výrazu. Leží na travnaté ploše vymezené částečně zdí a oplocením v sousedství bývalé fary. Jednoduchá obdélná stavba je orientována presbytářem k severozápadu a z její kompaktní hmoty vystupuje pouze předsíň sakristie při jihozápadní straně. Nad jihovýchodním průčelím se zvedá hranolová věž zakončená vysokou jehlancovou střechou krytou tmavou břidlicí. Průčelí oživuje obraz z roku 1848 zobrazující Krista kráčejícího se svými učedníky obilným polem a nad ním umístěné velké půlkruhové okno osvětlující kruchtu. Boční stěny člení vysoká segmentově zakončená okna a jednoduché kordónové i korunní římsy. Celá stavba vychází z uměřeného klasicistního pojetí, jehož elegance spočívá především v proporcích a harmonickém členění hmot. Podle dochované dokumentace byl objekt z důvodu vysokého stavu spodní vody založen na dřevěném roštu, obdobně jako typově příbuzný kostel sv. Jana Nepomuckého v Ohařích. Před kostelem stojí barokní socha sv. Václava a křížek, které vhodně doplňují sakrální areál.

Interiér patří k nejzajímavějším prostorům na Kolínsku díky spojení prosté architektury a mimořádně pestré výbavy. Obdélná loď s plochým stropem je otevřena do čtvercového presbytáře stlačeným vítězným obloukem neseným pilastry s římsovými hlavicemi. Po stranách presbytáře se nacházejí dvě oratoře, pod nimiž jsou umístěny sakristie a provozní prostory. Na jihovýchodní straně je vložena zděná kruchta s dekorativním geometrickým zábradlím a varhanním nástavcem vystupujícím až ke stropu. Strop lodi zdobí obraz Nanebevzetí Panny Marie z doby kolem roku 1930 od dosud neznámého místního autora.

Vybavení kostela vznikalo postupně z několika zdrojů. Část mobiliáře pochází ze zaniklého kostela v Jezeřanech, další byla roku 1873 přenesena ze zrušené kaple zámku v Radovesnicích I. Původní hlavní oltář z roku 1893 vytvořený Antonínem Suchardou ml. s obrazem od Antonína Mühla nahradil roku 1980 monumentální oltář Strom života navržený bratry Ladislavem a Janem Kamarýtovými. Šest metrů vysoký a dva a půl metru široký oltář zhotovili truhláři František Sodoma z Veltrub a Josef Herčík z Velkého Oseka z různých druhů dřeva symbolizujících rozmanitost lidské společnosti. Dominantní kovový kříž objímá celý oltář a nese sochu Krista přenesenou z kostela sv. Prokopa v Sázavě. Vedle něj je umístěn barokní obraz Nanebevzetí Panny Marie z 18. století, který kostelu roku 1882 darovala Marie Novotná z Kolína. Mimořádnou hodnotu mají oba boční oltáře. Pravý oltář Početí Panny Marie z roku 1676 s iluzivním mramorováním zdobí ikonograficky pozoruhodný obraz Neposkvrněného početí Panny Marie, na němž stojí Panna Maria na hadovi ukrytém v růžovém keři, zatímco pod ní klečí sv. Anna a sv. Jáchym. Levý oltář zhotovil roku 1873 řezbář Josef Douša a je v něm umístěn obraz Ukřižování Krista z doby kolem roku 1710 s mimořádně realisticky modelovanou muskulaturou Kristova těla. U jihozápadní stěny se nachází Lurdská jeskyně se sochou Panny Marie od kutnohorského řezbáře Bohumila Beka z roku 1912, doplněná dvojicí jemně řezaných rokokových andělů-světlonošů z doby kolem roku 1740. Protější oltář, přenesený sem roku 1966 z kostela Nejsvětějšího srdce Ježíšova ve Velkém Oseku, ukrývá kopii Pražského Jezulátka z roku 1723 a dvojici barokních relikviářů s ostatky svatých mučedníků. Významnými součástmi inventáře jsou také obraz sv. Václava a sv. Ludmily od Antonína Mühla, varhany z roku 1846 opravené roku 1886 Janem Tučkem z Kutné Hory, křížová cesta z roku 1980 od Ladislava Kamarýta a vzácný gotický zvon* od kutnohorského zvonaře Ondřeje Ptáčka, ulitý mezi lety 1480–1500 pro původní jezeřanský kostel. Ke kostelnímu pokladu náleží rovněž kalich** ze zlaceného stříbra z roku 1669, darovaný roku 1874 patronem kostela Jakubem Alexandrem Portalésem-Gardiérem, dnes uložený v depozitáři Arcibiskupství pražského.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je nejvýznamnější památkou Veltrub a současně jedním z nejpozoruhodnějších venkovských kostelů Kolínska. V jeho architektuře se odráží klasicistní stavební tradice první poloviny 19. století, zatímco interiér představuje jedinečnou galerii sakrálního umění od pozdní gotiky přes baroko až po tvorbu druhé poloviny 20. století. Společně s bývalou farou, sochou sv. Václava a křížkem vytváří duchovní a urbanistické centrum obce. V siluetě Veltrub zaujímá nezaměnitelné místo štíhlá věž kostela, která je viditelná z široké polabské krajiny a tvoří tak jeden z nejvýraznějších orientačních bodů zdejšího regionu.

Prohlášení za památku

Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl 30. 10. 1986 zapsán je spolu se sochou sv. Václava do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 18554/2-878.