Cesty a památky

První tvrz v Radovesnicích nechali vybudovat Maternové z Květnice, kteří ves získali na počátku 16. století. Ačkoli je tvrz písemně doložena až roku 1608, dendrochronologický průzkum prokázal, že táhlo ve východní stěně pochází již z roku 1580, což potvrzuje existenci objektu v renesančním období. Z původní tvrze se do dnešních dnů dochovala část obvodového zdiva východního křídla, později přestavěného na hospodářské stavení. Pod mladšími omítkami se zde místy objevují renesanční psaníčková a figurální sgrafita, která v roce 1989 odborně popsal Pavel Kroupa. Zachovány jsou rovněž klenby v přízemí původní stavby. Tvrz byla zpustošena během třicetileté války. V roce 1651 ji zakoupil Václav Jiří Holický ze Šternberka, který zahájil její přeměnu v barokní zámek. Současně založil zámecký park a vinici, roku 1713 pak přibyla i bažantnice, podtrhující reprezentativní i hospodářský význam sídla.

Sedmiletá válka a kolovratská přestavba

Během bitvy u Kolína roku 1757 byl zámek poškozen, což vedlo tehdejší majitelku Marií Maxmiliánu Schaffgotschovou k rozhodnutí panství prodat. Dne 1. listopadu 1759 zakoupil zámek za 91 000 zlatých hrabě Filip Krakovský z Kolovrat, nejvyšší pražský purkrabí a nositel Řádu zlatého rouna. Kolovrat nechal zámek rozsáhle opravit a stavebně sjednotit. Právě z této doby pochází jeho dnešní barokní podoba. Dendrochronologický průzkum krovů a stropních trámů potvrdil jejich stáří do let 1759–1760.

19. století: Portalés-Gardiérové a konec stavebního vývoje

Po několika změnách majitelů koupil roku 1816 Radovesnice za 260 000 zlatých Jakub Alexander hrabě Portalés‑Gardiér. Za jeho potomků byl stavební vývoj zámku postupně uzavřen. Roku 1874, za Viléma Portalés‑Gardiéra, došlo k modernizaci interiérů a zároveň ke zrušení zámecké kaple. Její zařízení bylo přeneseno do kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Veltrubech. Tím se uzavřela hlavní etapa historického vývoje zámku. V roce 1890 zakoupili zámek již za 465 000 zlatých sourozenci Arnold, Berta, Jiří a Vilemína Turnauovi. Po nich se zde vystřídalo ještě několik dalších vlastníků.

20. století: znárodnění, chátrání a téměř zkáza

Po roce 1950 přešel zámek do majetku obce a sloužil jako byty, kanceláře a knihovna. V letech 1973–1976 byly opraveny fasády a střecha, šlo však spíše o udržovací zásahy. Na počátku roku 1988 se stal zámek majetkem Odboru školství a kultury MNV v Kolíně. Zvažovalo se jeho využití pro internátní ubytování žáků Středního učiliště stavebního, avšak pro nedostatek finančních prostředků byl objekt koncem roku 1988 předán kolínskému podniku Tesla, který zde plánoval rehabilitační centrum. Zahájené práce však byly v roce 1989 ukončeny.

V roce 1993 byl zámek v rámci restitucí navrácen původním vlastníkům. V následujících letech však zůstal nevyužívaný, což vedlo k rychlé devastaci. Roku 2005 se již nacházel na pokraji zřícení a v průběhu roku 2006 došlo k propadu střechy i věže do interiéru. Zcela zpustlý byl i zámecký park a budovy bývalého hospodářského dvora.

Záchrana a obnova po roce 2007

Zásadní obrat nastal v dubnu 2007, kdy zámek zakoupila společnost ElitProfit ruského podnikatele Alexandra Sbojeva s cílem kompletní rekonstrukce a následného obytného využití. Již v roce 2008 byly staticky zajištěny zdi, dokončena nová střecha a znovu vztyčena zřícená věž. Roku 2010 byla obnovena fasáda a probíhaly práce na obou zámeckých branách a hospodářských objektech v předzámčí, včetně odkrytí a restaurování renesančních sgrafit skrytých pod barokními omítkami. Hrubé stavební práce byly završeny v prosinci 2010 a v roce 2011 se zámek opět zaskvěl ve své historické podobě.

Současnost

V letech 2011–2018 sloužil zámek jako luxusní hotelový resort určený pro náročnou a uzavřenou klientelu. Roku 2018 jej zakoupil slovenský podnikatel Peter Masarovič, který objekt upravil k obytným účelům pro svou rodinu.