Cesty a památky
statek čp. 5
Vykáň, Venkovské domy, Zděné stavby
Statek čp. 5, Vykáň
Datace: 1529
Sloh: pozdní gotika, goticko-renesanční a renesanční prvky
Materiál: kámen, pískovec, zdivo, omítka, pálená krytina, dřevo, kov
Majitel: soukromý vlastník, rodina Kadeřávkových
Statek čp. 5 ve Vykáni patří k mimořádně cenným venkovským usedlostem, jejichž počátky jsou spjaty již s pozdně gotickým obdobím. Nejstarší písemný doklad pochází ze zápisu přerovského panství u úřadu Starého Města pražského z roku 1529, podle něhož hospodář Duchek Hřib přikoupil ke svému dvoru sousední grunt Martina Kaplana a v takto rozšířené usedlosti vystavěl novou bránu. S osobou tohoto hospodáře bývá spojováno výjimečné erbovní znamení tří hřibovitých hub, dochované na jedné z bran, ačkoli o rodu s takovým erbem se zatím nepodařilo dohledat další spolehlivé zprávy. V roce 1567 grunt koupil Hons Němec, který jej držel až do své smrti roku 1610; po něm následoval Petr Lazar a od roku 1615 Petr Uhlíř Bydžovský. V důsledku válečných událostí třicetileté války usedlost ve 30. letech 17. století zpustla a roku 1636 ji za nízkou cenu koupil vykáňský šenkýř Matěj Šeretka. V roce 1654 zde hospodařil Václav Šafařík, doložený ještě roku 1672, a roku 1694 je jako majitel uveden Václav Kadeřávek, jehož rod se s usedlostí spojil na dlouhá staletí. Ke gruntu tehdy patřilo 12 kop záhonů orné půdy, rozšířených v letech 1706–1709 o dalších 6 kop, a po smrti Václava Kadeřávka roku 1727 převzal usedlost jeho syn Michal; její cena byla tehdy stanovena na 787 zlatých a 12 krejcarů. Popis z roku 1770 zachycuje rozsáhlý hospodářský celek s obytným stavením, chaloupkou, kůlnou, maštalí, špejcharem, chlévem, plevníkem, stodolou o jednom mlatě a studnou. Starší podobu dvora zásadně proměnila přestavba provedená roku 1912, jejíž dataci připomíná letopočet vložený na sloupku vrat.
Z dnešní podoby statku je patrné, že středověké a raně novověké části byly postupně druhotně začleněny do mladší obvodové zdi a novější zástavby areálu. V uliční frontě stojí obytný dům s patrovou hmotou, sedlovou střechou a omítaným průčelím členěným římsami, lizénovými rámci, nárožní bosáží a profilovanými šambránami oken, jejichž podoba odpovídá novodobé úpravě z počátku 20. století. Nejhodnotnějšími prvky jsou však pozůstatky dvou starších bran, dochované v ohradní zdi u vjezdu do dvora. Na stávajícím sloupku vjezdu je osazen pískovcový kamenný článek se široce okosenou spodní hranou, vyrytou kamenickou nebo vlastnickou značkou v podobě překřížených písmen „Z“ a „Y“ a reliéfem nakloněného kolčího štítu se třemi plasticky vystupujícími hřibovitými plodnicemi. Pod znakem je vložena pískovcová deska s vročením 1536. Vpravo od této brány se nacházejí zbytky druhé, výtvarně mnohem náročněji pojaté brány, která byla ve 2. polovině 19. století ještě patrná, tehdy však již zazděná. Původní portál byl půlkruhově zaklenutý, měl bohatě profilované pískovcové ostění a završoval jej vysoký renesanční obloučkový štítový nástavec s volutovým frontonem. Do dneška se z něj zachovaly stojky ostění s přečnívajícími patkami, část horního zaklenutí a vrcholový volutový fronton zdobený rotujícími rozetami; jeden z kamenných článků nese opět vyrytou značku překřížených písmen „Z“ a „Y“. Novodobě je v místě brány doplněn letopočet 1536. Další doklad stavební aktivity v areálu představuje pískovcová deska s vročením 1595, druhotně zazděná na východním průčelí stodoly; její původní umístění ani přesný význam dnes nelze určit. Historickou podobu usedlosti před přestavbou pomáhá rekonstruovat akvarel O. Štěrby z 2. poloviny 19. století, na němž jsou patrné obě brány, starší hospodářská zástavba i malebný charakter uzavřeného venkovského dvora. Akvarel je v majetku rodiny Kadeřávkových, majitelů statku.
O starším vnitřním uspořádání obytné části statku vypovídá popis z roku 1770, podle něhož bylo hlavní obytné stavení zčásti roubené a zčásti kamenné a obsahovalo světnici, síň, kuchyni a dvě komory. Součástí usedlosti byla rovněž menší chaloupka se světničkou a síní a navazující hospodářské provozy, které dokládají plně rozvinutý zemědělský charakter gruntu. Právě kombinace obytné, skladovací a chlévní části, doplněná samostatnou stodolou, špejcharem, plevníkem a studnou, ukazuje, že statek tvořil v 18. století ucelený a hospodářsky soběstačný dvůr. Přestože dnešní interiéry byly nepochybně poznamenány mladšími stavebními úpravami, dochovaný popis dovoluje alespoň rámcově nahlédnout do staršího prostorového členění usedlosti a potvrzuje její význam jako dlouhodobě živého hospodářského centra.
Statek čp. 5 je jednou z nejvýznamnějších drobných památek Vykáně a zároveň mimořádným dokladem proměny venkovského šlechtického či stavovsky sebevědomého prostředí v pozdním středověku a raném novověku. Hodnota usedlosti nespočívá pouze v architektuře mladšího statku, ale především v dochovaných pískovcových článcích bran, erbovním znamení, kamenických značkách a datovaných deskách z let 1536 a 1595, které zachycují stavební vývoj areálu v průběhu 16. století. Reliéf se třemi hřiby je v prostředí venkovské usedlosti mimořádně působivým projevem osobní reprezentace vlastníka a zároveň vzácným dokladem toho, jak se i v rámci hospodářského dvora uplatňovala symbolika sociálního postavení a rodové identity. V obrazu obce statek dodnes vytváří výrazný historický prvek uliční zástavby a spolu s akvarelově doloženou starší podobou připomíná dlouhou kontinuitu vykáňského osídlení, hospodaření a místní paměti.
Prohlášení za památku
Statek čp. 5 není památkově chráněný.
Fotogalerie
Zdroj informací
Kypta J., Šulc J., Veselý J.: Pozdně gotické kamenické prvky ve venkovských usedlostech na Nymbursku. Průzkumy památek XII, str. 97 - 120. Praha 2005.
Mapa
Poloha
Statek čp. 5 leží v jižní části vsi.
GPS: 50°7'4.883"N, 14°49'8.481"E
Přístupnost
Volně přístupné
