Fara v Zibohlavech se poprvé uvádí v listině z 8. května 1359, kdy odsud odcházel kněz Božetěch a zibohlavskou farnost přenechával knězi Velislavovi. Ten zde byl do roku 1365, kdy ho vystřídal kněz Pavel, který zde byl až do 11. října 1378. V té době patřila zibohlavská farnost ke kolínskému děkanátu. Za husitských válek ale fara zanikla a do Zibohlav (a nedalekých Lošan) docházeli kněží z Kutné Hory. V roce 1531 se vzpomíná protestantský luteránský kněz Jan Lahvička, instalovaný do Zibohlav z nařízení císaře Ferdinanda I. Ten působil v Kolíně i v Kutné Hoře a v roce 1541 se stal děkanem v Nymburce.
V roce 1573 byla v Zibohlavech postavena nová farní budova, ale nejsou k dispozici záznamy, že by v ní byl usazen nějaký duchovní správce, fara byla později prodána a přestavěna na obytný dům, k čemuž slouží dodnes. Po zahájení protireformace v roce 1622 do Lošan opět dojížděli kutnohorší arciděkani, v roce 1623 se vzpomínáMatouš Apien (Apianus) z Milesu, který sehrál klíčovou roli při rekatolizaci okolí Kutné Hory. Ten se dostal se zibohlavskými občany do sporu ohledně zádušního dvora a platu ve výši 225 kop grošů.
Od roku 1680 posluhovali v Zibohlavech kněží ze Solopysk, v roce 1695 pak byly Zibohlavy přifařeny k Nebovidům. Podle domluvy s nebovidským farářem sem ale v letech 1720 - 74 docházeli faráři z Kolína. Poté, co byla 1. dubna 1774 v Lošanech opět zřízena lokálie s knězem Josefem Karlem z Kutné Hory, byly Zibohlavy ve věcech duchovní správy připojeny k Lošanům, které byly v roce 1856 povýšeni na farnost.
Bývalá fara je dnešní dům čp. 6 ve Farní ulici.
GPS: 50°0'3.390"N, 15°9'27.250"E
Nepřístupné