CESTYAPAMATKY.CZ

Ves Bečváry pravděpodobně vznikla koncem 11. století, poprvé je doložena v listině z 28. srpna 1265 jako majetek Horyny z Bečvář, který svědčil při prodeji Pňova. Ve 14. a 15. století byla ves rozdělena na několik dílů a na počátku 16. století se Bečváry staly součástí panství Červený Hrádek. V roce 1564 po smrti Smila Myšky ze Žlunic, majitele Červeného Hrádku, si jeho děti majetek rozdělily. Dvůr a ves Bečváry a další dvě vsi připadly Karlu Častovi Myškoví ze Žlunic, který z nich vytvořil samostatné panství. V roce 1591 je postoupil svému bratrovi Jaroslavu Myškovi, který si zvolil Bečváry za své sídlo a při dvoře zbudoval tvrz. V roce 1623 byl Jaroslavu Myškovi statek Bečváry pro účast na protihabsburském odboji změněn v manství. Tehdy bečvárský statek zahrnoval kromě tvrze, dvora a vsi Bečváry ještě příslušenství ve třech vesnicích. V roce 1627 prodal Jaroslav Myška Bečváry Janu Oktaviánovi Kinskému ze Vchynic, který Bečváry připojil k zásmuckému panství. Vzhledem ke své poloze na důležité komunikaci trpěly Bečváry během třicetileté války častými přesuny vojsk. V důsledku toho zpustly a v roce 1654 se uvádějí v berní rule jako pusté. V roce 1669 koupil zpustlou obec Jan Fridrich z Trautmannsdorfu, spojil ji s červenopečeckým panstvím, a osadil novými osadníky přesídlenými z litomyšlska. V roce 1738 opět vytvořil Jan Josef z Pfeffershofenu z Bečvár samostatné panství, ke kterému patřily Drahobudice, Hatě, Horní Jelčany a Dolní Jelčany. Od něj ho koupil v roce 1753 Jiří Hiileprandt z Prandau, který 10. května 1763 celé panství prodává generálu Arnošu Gideonu Laudonovi. Ten zde častěji pobýval až od roku 1773, kdy ukončil svou vojenskou kariéru. Za jeho vlády, snad i v souvislosti s náklady na stavbu zámku, došlo na panství k růstu robotních povinností. Proto se bečvárští poddaní aktivně účastnili v roce 1775 nevolnického povstání.

V katastru obce se nachází Podbečvárský mlýn, bývalý panský mlýn, doložený roku 1682 v purkrechtní knize červenopečeckého panství. V roce 1852 je vzpomínán v majetku Františka a Jana Liškových, mlít se v něm přestalo kolem roku 1950. Dnes je mlýn v soukromém vlastnictví a slouží k rekreačním účelům. U mlýna stávala lípa malolistá (Tilia cordata Mill.) zasazená kolem roku 1700 s výškou 19 metrů a obvodem kmene 625 cm. Od roku 1994 byla vyhlášena za památný strom Podbečvárská lípa, v roce 2009 však byla zničena vychřicí.

Název obce pravděpodobně pochází od slova „bečvář“, které ve středočeském nářečí znamená „bednář“. Obyvatelé zdejší obce tedy zřejmě vyráběli bednářské výrobky.

Bečváry, které v roce 1899 zcela splynuly se sousedními Bečvárkami, jsou dnes samostatnou obcí, jejích součástí jsou obce Poďousy, Červený Hrádek, Dolní Jelčany, Horní Jelčany, Hatě a samota Zadní Hrádek. Katastrální výměra činí 16,28 km² a žije zde 994 stálých obyvatel (3. července 2006).