CESTYAPAMATKY.CZ

Pohřebiště v Dobřichově patří k nejvýznamnějším a největším lokalitám časné doby římské nejen v Česku, ale v celém evropském barbariku (území za hranicemi Římské říše). Pohřebiště bylo objeveno v roce 1896 dělníky při těžbě štěrku a písku pro stavbu silnice. Výzkum na lokalitě provedl Jan Waněk, ředitel lichtenštejnského velkostatku v Radimi pod dohledem J. L. Píče. Jim se podařilo do roku 1906 objevit 160 žárových hrobů, z nichž 82 bylo v hliněných popelnicích a šest v bronzových nádobách importovaných z Říma (při zajišťovacím výzkumu V. Sakaře v roce 1988 již nebyly žádné další hroby objeveny).

Na pohřebišti převažují hroby s bohatší až střední výbavou, 22 % hrobů obsahovalo zbraně, často římské importy. Zvlášť vynikají bohaté hroby bojovníků nové, tzv. vojenské, šlechty v bronzových popelnicích, které odpovídají významu a postavení členů Marobudovy družiny. Mezi mnoha sty nálezy je zastoupena keramika (tvarovaná v ruce, jedna nádoba na hrnčířském kruhu), nádherné bronzové nádoby (kotle, vědra, konvice, mísy, pánve, cedníky, naběračky), stříbrné nádoby (jeden pohár s hlavou boha Pana s analogií přímo v Pompejích), početná kování picích rohů, velmi pestrá škála mnoha železných, bronzových a stříbrných spon, přezky a další kování opasků norické a germánské provenience, šperky (zlaté prsteny a závěsky), bronzové a kostěné jehlice, hrací kameny, toaletní předměty (hřebeny, pinzety, zrcadla), meče, koňské postroje a různé nástroje. Zajímavým nálezem jsou medvědí drápy. Ke zcela unikátním předmětům náleží schránka na pečetě (bully), která může být dokladem o korespondenci mezi císařským dvorem v Římě a Marobudovou říší. Pohřebiště vzniklo na přelomu letopočtů (do nejstarší fáze spadá 61 hrobů) a přetrvalo do roku 180 n. l., poté ztratilo význam a skončilo se zde s pohřbíváním.

Všechny nálezy z Pičhory byly umístěny do Národního muzea v Praze a na vrchu byl vystavěn na konci 19. století pomník archeologickému výzkumu, jediný svého druhu v ČR.

Pohřebiště Pičhora je zapsáno do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 36237/2–890.

Marobudova říše je první státní útvar na našem území, který zasáhl do evropských dějin. Vznikl mezi roky 9 až 6 př. n. l., kdy do naší země přišli germánští Markomani pod vedením Marobuda a ve středních Čechách si vytvořili centrum své budoucí říše. Díky určité náklonnosti k římskému dvoru dochází k výraznému rozvoji obchodu a řemeslnictví. Řím podporoval Marobudovu říši do doby, než se k ní začaly připojovat ostatní germánské kmeny v okolí a vznikla tak říše zahrnující území mezi Labem, Dunajem, Vislou a Baltským mořem. V roce 6 př. n. l. proto vyslal proti Marobudovi první vojenskou výpravu, ukončenou příměřím. Marobuda svrhl až v roce 19 n. l. Katvalda, jeden z jeho velmožů, nicméně v roce 20 n. l. byl i Katvalda svržen a poslán do vyhnanství. Říše se rozpadla a zanikla, Marobud dožil svůj život v Raveně v Itálii.