CESTYAPAMATKY.CZ
Kde objekt najdete?
Na tvrzišti, které zaujímá v sousedství kostela sv. Martina výraznou polohu s nadmořskou výškou 450 metrů, dnes stojí dům čp. 46.
V NEJBLIŽŠÍM OKOLÍ NEPŘEHLÉDNĚTE
Kostelní Střimelice - márnice (0,0 km)
Kostelní Střimelice - kostel sv. Martina* (0,0 km)
Kostelní Střimelice - křížek (0,3 km)
Hradové Střimelice - zřícenina hradu (1,7 km)
Hradové Střimelice - křížek (1,9 km)
Hradec - hradiště neznámého stáří (2,6 km)
Černé Voděrady - kamenné válce (mlecí kameny)** (3,1 km)
Stříbrná Skalice - fara (3,7 km)
Stříbrná Skalice - měšťanský dům čp. 10 (3,7 km)
Kostelní Střimelice – tvrz
Další fotografie:
Tvrz v Kostelních Střimelicích nechal zřejmě kolem roku 1380 vystavět Ješek Čalín, jehož potomci na ní sídlili do roku 1454, kdy majetek získal Zdeněk Kostka z Postupic. Po něm vlastnil zdejší majetek Prokop Zajímač z Kunštátu (1493), Jan Zajímač z Kunštátu (1501) a v roce 1526 koupil zadlužený dvůr s tvrzí, mlýnem a podacím právem ke kostelu Michal Slavata z Chlumu. Tehdy se také tvrz poprvé výslovně vzpomíná. Michal Slavata připojil Kostelní Střimelice k černokosteleckému panství, čímž tvrz přestala sloužit jako panské sídlo a začala pustnout.
Písemná zpráva o tvrzi v Urbáři černokosteleckého panství hovoří o rozsáhlých zříceninách. Ačkoliv zdivo tvrze bylo použito v 18. století při rozšiřování kostela sv. Martina (ve zdech kostela i v ohradní zdi zbytky ostění a nárožních kamenů), přesto se v popisu Kouřimského kraje z roku 1794 stále hovoří o „pustém zámku“.
Tzv. Zlatá kniha, sepsaná v letech 1672–77 na příkaz knížete Karla II. z Lichtenštejna hejtmanem panství Leopoldem Lorenzem Laiterem z Tannenberka, písařem a panským porybným Šimonem Karlem Svobodou a druhým písařem Janem Kašparem Auvalským. Jedná se o nejdokonalejší urbář sepsaný v českém jazyce, který na 900 stranách obsahuje popis všech pozemků a majetků na panství, detailně popisuje všechny kostely, zámky, tvrze, dvory atd. včetně vnitřního vybavení a záznamů, kolik jsou hospodáři povinni odevzdávat úroků či daní. Do této knihy se zapisovalo i později, takže obsahuje poznámky až do roku 1725. Kniha váží 16 kg a svůj název získala podle zlaté ořízky.