CESTYAPAMATKY.CZ
Tvrz stojí na břehu rybníka v západní části vsi v areálu bývalého dvora čp. 1.
Malotice - kostel sv. Matouše (0,2 km)
Malotice - socha sv. Prokopa (0,2 km)
Malotice - socha sv. Jana Nepomuckého (0,2 km)
Doubravčany - hradiště Na Šancích (1,4 km)
Ždánice - kostel sv. Havla (2,0 km)
Běšinov - naleziště z doby keltské (2,1 km)
Ždánice - slovanské hradiště (2,1 km)
Doubravčany - hradiště Na Hradišťanech (2,2 km)
Tvrz zřejmě postavili v 80. letech 14. století kutnohorští měšťané František Gyser a Martin Puš, kteří v té době Malotice vlastnili. Stavebně a typově tvrz odpovídá této době vzniku. V letech 1400 — 1410 v Maloticích vládl Jakub z Doubravice, kterého vystřídal Jindřich Rohlík z Trhlavy. A teprve za tohoto majitele se v roce 1412 tvrz poprvé písemně připomíná. K Maloticím tehdy kromě tvrze, dvora a vsi náleželo ještě příslušenství ve dvou vesnicích. Potomci Jindřicha Rohlíka vlastnili Malotice až do roku 1498, po několika majetkových změnách je získali v roce 1557 Zdislav a Karel Říčanští z Říčan, majitelé zásmuckého panství. Noví majitelé spojili Malotice se Zásmukami a tvrz přestala sloužit jako panské sídlo. I nadále však byla udržována v dobrém stavu a sloužila jako byt hospodářského úředníka. Tvrz stála ještě v roce 1583, kdy Zdislav Říčanský prodával zásmucké panství Janovi Vchynskému z Vchynic. Vchynští nechali tvrz zpustnout, k čemuž přispěly i válečné události třicetileté války.
Zpustlá tvrz je popsána v popisu zásmuckého panství z roku 1648. Z tvrze tehdy stála jen nezastřešená věž, v místech ostatních budov tvrze i přilehlého dvora zbyla jen hromada kamení, porostlá křovím.
Za Adolfa Vratislava ze Šternberka v druhé polovině 17. století byla zpustlá tvrz zčásti opravena, věž znovu zastřešena a spolu s bývalou obytnou budovou použita pro hospodářské potřeby obnoveného malotického dvora. Později byl areál tvrze ještě několikrát upravován a modernizován, takže dodnes se v původní podobě zachovala pouze věž. Majetkem Šternberků zůstala tvrz jako součást dvora až do roku 1924, kdy při první pozemkové reformě připadla zbytkovému velkostatku. Pro hospodářské účely byla využívána až do 90. let 20. století, od roku 1994 je po zrušení zemědělského družstva areál tvrze opuštěn, budovy nejsou nijak využívány a postupně chátrají.
Z původní tvrze se dochovala především dvoupatrová gotická hranolová věž z lomového kamene, krytá valbovou střechou; místnost v přízemí je přístupná hrotitým gotickým portálem, v prvním patře je místnost zaklenutá renesanční valenou klenbou a přístupná je gotickým okoseným portálem. Palác se dochoval pouze v obvodových zdech, interiér byl přizpůsoben pozdějšímu využití na sýpku; v jižní stěně se však dochovalo střílnové okénko a v patře pozůstatky po vložených srubových komorách. Z opevnění se dochovaly hradby se zbytky ochozu a jeden ze dvou rybníků, původně napájející vodní opevnění.
Malotická tvrz je vzácným příkladem gotické vodní tvrze ve středočeské oblasti a řadí se tak k nejvýznamnějším památkám svého druhu na Kolínsku. Do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR je zapsána pod číslem 40986/2–823.