Cesty a památky

Kolínsko » Zásmuky

Zásmuky

Zásmuky patří k významnějším sídlům Kolínska, jejichž počátky sahají hluboko do vrcholného středověku, přičemž samotný vznik osady souvisí s osidlováním krajiny na okraji úrodného Polabí a pahorkatiny směrem k Sázavě. První písemná zmínka pochází z roku 1285, kdy je jako jejich majitel uváděn Sulislav ze Zásmuk, kuchmistr královny Guty Habsburské, první manželky Václava II. Osada tehdy vznikla kolem potoka Špandava v části dnes zvané Vyšehrad, a její poloha souvisela s vedlejší obchodní stezkou spojující brod přes Labe v Poděbradech s brodem přes Sázavu v Ratajích. Ve 14. století se Zásmuky dostaly do držení místního zemanského rodu. Roku 1351 je uváděn Ctibor ze Zásmuk, předek rodu Zásmuckých ze Zásmuk, kteří zde sídlili po několik generací. Jejich držba trvala po druhou polovinu 14. a první polovinu 15. století a představuje období stabilizace sídla v rámci panství drobných šlechticů. Posledním doloženým členem rodu byl Kuneš Zásmucký ze Zásmuk, připomínaný ještě v roce 1462.

Po zániku rodové držby přešel majetek neznámým způsobem na Jindřicha z Vojslavic, který Zásmuky roku 1508 prodal Oldřichovi Popelovi z Vesce a na Maloticích. V průběhu 16. století se zde vystřídalo několik majitelů, až panství získal roku 1533 Adam z Říčan, hejtman Kouřimského kraje. Právě jeho působení znamenalo zásadní mezník ve vývoji sídla, protože roku 1542 dosáhl povýšení Zásmuk na město a výrazně podpořil jeho hospodářský i urbanistický rozvoj. Období třicetileté války znamenalo pro město i celé panství těžkou ránu. Zásmuky byly opakovaně zpustošeny a podle dochovaných údajů zde zahynulo až 60 % obyvatelstva. V důsledku válečných událostí došlo k úpadku hospodářství i přerušení kontinuity osídlení, jehož obnova probíhala jen pozvolna v následujících desetiletích.

Roku 1637 přešlo zpustošené panství do rukou rodu Šternberků, kteří je drželi po více než tři století. Toto dlouhé období představuje etapu postupné obnovy a následného rozkvětu. Šternberkové věnovali pozornost nejen správě hospodářství, ale také reprezentaci sídla, což se promítlo do podoby města i jeho okolí. Zásmuky se tak opět staly přirozeným centrem širšího území. K dalšímu rozvoji přispělo v první polovině 18. století vybudování císařské silnice z Prahy do Kutné Hory, která procházela přímo přes Zásmuky. Tato komunikace, označovaná jako "Kutnohorská", posílila dopravní význam města a napomohla oživení obchodu i řemesel. Výhodná poloha na této trase přetrvala jako důležitý faktor dalšího vývoje i v novější době.

Urbanistická struktura města si dodnes uchovala charakter menšího historického centra s navazující zástavbou, které se přirozeně rozvíjelo podél hlavních komunikací. Jádro sídla tvoří prostor někdejšího trhu, k němuž se sbíhají starší komunikace, zatímco mladší zástavba se rozprostírá v jeho okolí a podél hlavních dopravních tahů. V krajině se Zásmuky uplatňují jako lokální středisko s vazbou na okolní venkovské osídlení.

Správní vývoj města odráží proměny veřejné správy v novověku i moderní době. Po zrušení patrimoniální správy v roce 1848 se Zásmuky staly samostatnou obcí v rámci nového správního systému. Historický status města byl sice v průběhu 20. století potlačen, avšak roku 1992 byl Zásmukám opět oficiálně navrácen, čímž bylo potvrzeno jejich historické i regionální postavení v rámci Kolínska.

Zásmuky jsou také zastávkou č. 16 významného regionálního projektu Tajuplná místa Podlipanska, které organizuje MAS Podlipansko, o.p.s. Pro zájemce o putování po těchto místech opředených tajemstvím a pověstmi je vydán kapesní průvodce, který zdarma získáte na informačních místech Podlipanska. Informační tabule jsme doplnili fotografiemi z našeho archivu.

Osobnosti

Matěj Milota Zdirad Polák (* 14. 2. 1788 Zásmuky - † 31. 3. 1856 Vídeňské Nové Město, Rakousko) - český obrozenecký básník, učitel a důstojník. Jako autor českých básní byl vysoce hodnocen i Jungmannem, Jiráskem nebo Palackým.

František Kmoch (* 1. 8. 1848 Zásmuky - †30. 4. 1912 Kolín) - hudební skladatel, učitel a kapelník. V reakci na styl rakousko-uherských vojenských pochodů skládal Kmoch pochody hluboce zakořeněné v české lidové hudbě, byl dirigentem kolínského Sokolského dechového orchestru.

Jan Falta (* 1859 Zásmuky - † 8. 3. 1929 Zásmuky) - stavitel a veřejný činitel, po studiu na kutnohorském gymnáziu a praxi v Hradci Králové a v otcově firmě v Zásmukách se stal samostatným stavitelem, pracoval především ve šternberských službách. Byl členem městského zastupitelstva, vlasteneckých spolků a spoluzakladatelem Občanské záložny.

Rudolf Illový (20. 12. 1881 Zásmuky –16. 1. 1943 Terezín) - český levicový novinář, redaktor sociální poezie, básník a překladatel. Zahynul v koncentračním táboře Terezín.

Bedřich Pokorný (* 5. 2. 1883 Zásmuky - † ?) - štukatér, modelista, malíř a sochař, který v Zásmukách prožil většinu svého života. V 50. letech 20. století se odstěhoval poté, co jeho manželka v roce 1952 zahynula při autonehodě a další stopy po něm mizí. Je autorem jedinečného souboru secesních reliéfů zdobících domy na Zásmucku, plastik lvů na brány statků v okolí a dalších drobných děl.

Ze Zásmuk pocházel rod otce básníka Jana Nerudy (1834 – 1891), malý Jan Neruda v Zásmukách pobýval v letech 1836–38, domovským právem byl příslušný do Zásmuk až do roku 1864.

Původ názvu

Název obce Zásmuky je podle výkladu Antonína Profouse nejasného původu. Nejde o běžně vysvětlitelný slovanský základ a je možné, že vychází z velmi starého předslovanského osobního nebo rodového jména, snad keltského či germánského původu, které bylo v průběhu staletí lidovou etymologií přetvořeno do dnešní podoby. Název se užívá jako pomnožný (Zásmuky), přičemž ve starších dokladech se objevuje i v jednotném čísle jako (ten) Zasmuk. Vývoj názvu je doložen v řadě historických forem, které odrážejí dobový pravopis i jazyk písařů, přičemž samotný základ názvu se po celou dobu výrazně nemění: Suchizlaus (1285 – v souvislosti s osobou „dictus de Zasmuk“), Zasmuk (1352 – kolem 1405), Zassmuk (1381), Petrum de Zasmuk (1409), Prokop Zasmuk (1462), na Zásmuciech (1509), na Zasmucyech (1550), Zásmuky (1624), Zasmuk, Zasmuky (1788), Zasmuky (1844) a konečně ustálené Zásmuky (1848).

Z uvedených dokladů je patrné, že název si po staletí uchoval svůj základní tvar a proměny se týkaly především pravopisných variant a kolísání mezi jednotným a pomnožným číslem. Samotný význam názvu však zůstává nejasný a patří pravděpodobně k nejstarším sídelním jménům Kolínska, která si uchovala svůj původní, dnes již obtížně interpretovatelný základ.

Znak a vlajka obce

Zásmuky získaly svůj znak zřejmě v souvislosti s povýšením na město v roce 1542, v modrém štítě je volná prázdná brána s hradbou mezi dvěma věžemi, vše stříbrné a kvádrované. Každá věž se dvěma černými okny vedle sebe a červenou stanovou střechou je zakončena zlatým křížkem. V bráně a pod ní je stříbrno-červeně polcená olbramovická (?) orlice se zlatou jetelovou pružinou. Údaje o udělení znakového privilegia se nedochovaly, a proto ani není znak uveden v Registru komunálních symbolů, v roce 2016 znak upravil podle heraldických zásad heraldikem PhDr. Zdeněk Kubík. Podvýborem pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky byla dne 8. listopadu 2016 usnesením č. 56 schválena vlajka města vytvořená heraldikem PhDr. Zdeňkem Kubíkem podle historického znaku. Vlajku tvoří modrý list s volnou prázdnou bránou se čtyřmi zuby mezi dvěma věžemi, každá věž má dvě černá okna vedle sebe a červenou stanovou střechu zakončenou žlutým křížkem. V bráně a dolní části listu je bílo-červeně polcená orlice se žlutou zbrojí, jazykem a jetelovou pružinou.

Administrativní údaje

Město Zásmuky má čtyři přidružené obce Doubravčany, Nesměň, Sobočice a Vršice, katastrální výměra činí 24,11 km² a žije zde 2 156 stálých obyvatel (1. ledna 2025).

Zásmuky

Osobnosti

Původ názvu

Znak a vlajka obce

Administrativní údaje

Odkaz

Související cestopisy / reportáže

Po stopách Františka Kmocha

Zásmuky – barokní hvězda

33. František Kmoch

100. Zásmuky

306. Zásmuky

Mapa

Poloha

V tomto městě naleznete

Fotogalerie

Nejbližší obce