Cesty a památky

Kolínsko » Zásmuky » kostel Nanebevzetí Panny Marie

kostel Nanebevzetí Panny Marie
*

Zásmuky, Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely moderní

Původně jednolodní pozdně románský až raně gotický kostel z poloviny 13. století byl ukončen západní věží a pravoúhlým presbytářem, na severu se k němu připojovala obdélná sakristie s apsidou (sakristie byla ve starší literatuře pokládána za samostatný raně středověký kostelík, tato teorie však není potvrzena podobně jako u kostelů ve Vysoké nebo Dobřichově). Kostel byl goticky přestavěn v roce 1352 a později raně barokně rozšířen v roce 1679 nákladem hraběte Adolfa Vratislava ze Šternberka, kdy byla v západním průčelí přistavěna druhá věž. V letech 1721–22 bylo za Františka Damiána ze Šternberka nově barokně upraveno západní průčelí, v rámci čehož došlo k ubourání mladší barokní věže. V letech 1739–40 pak byla za Františka Filipa ze Šternberka vybudována nová kruchta a v roce 1841 ještě zvýšena věž. Celý kostel byl až na věž zbořen v roce 1898. K původní věži byl v letech 1900-03 přistavěn za Leopolda Alberta ze Šternberka  kutnohorským stavitelem Bohuslavem Moravcem podle návrhu Matěje Krcha dnešní pseudorománský kostel, podle téhož plánu došlo i k pseudorománské úpravě starší věže.

Současná stavba je neorientované obdélné jednolodí s odsazeným presbytářem, zakončeným nižší apsidou. K západní straně presbytáře je připojena vysoká hranolová věž (52 metry, do zvonového patra vedou 104 schody a dalších 48 schodů k hodinovému stroji) zakončená jehlancovou střechou, na východní straně je umístěna sakristie se samostatným vstupem. Boční stěny lodi dělí neodstupňované opěráky, mezi kterými jsou půlkruhová okna v hlubokých nikách. Hlavní jižní průčelí je rámováno dvojicí pilastrů vynášejícími trojúhelný štít. Plochu mezi pilastry dělí vpadlá štíhlá půlkruhová pole napodobující panelování, ve štítu s trojicí velmi úzkých oken. Nad vstupem s předsazeným ústupkovým půlkruhovým portálem, v jehož tympanonu je reliéf anděla s nápisovou páskou, je kruhové okno. Pod korunní římsou obíhá zubořez. K východní stěně v úrovni kruchty je přisazeno zděné schodiště umožňující zároveň vstup do krovu. Kromě vstupu v západním průčelí je interiér přístupný ještě vstupem ve východní stěně. Horizontální dělení obstarává patrová římsa v úrovni okenních parapetů. Na vnější jižní stěně věže jsou druhotně umístěny dva náhrobníky z červeného pískovce z roku 1752 (datování je čitelné pouze u náhrobníku vpravo, jelikož se jedná o velmi podobné práce, pravděpodbná je i stejná doba vzniku). Oba mají v horní části reliéf krucifixu s květináči a rostlinou, která má tři květy, v dolní části pak lebku se skříženými hnáty, u levého náhrobníku doplněná reliéfem dvou zkřížených rostlin a planoucího srdce. Ve střední části pravého náhrobníku je částečně čitelný český nápis: L[ETA] PANĚ 1752. WOGT[ECH] [---]HESTL BYL NAROZEN Z POCT[IWEH]O LOŽE SPLOZEN. Z[---] ZGEWI SCHOPNO[ST] ZJ[---] PRWNI HODNOST W[---]  Z ZÁSMUK PŘEDSTAVEN[---] P[---]J. M[---] WAZNOLI WŽDY LIDI[---]D[---] SMRTJ AŽ [---]O[---] OSU[---]ACT S[---]HO ROKU W ZAŘIJ [---]HO USNUL W PANU BOHU [---]. CZEKA RAD[---] W[---]GNE. Ve střední části levého náhrobníku jsou zbytky těžko čitelného českého nápisu: LETA [---]EHO O[---]NOW [---]EHO [---] LETA [---] K TOMU CZ[---]ZE [---]ZE[---]. HOD[---]EZ[---] [---]NJ. ODPO[---]A [---]WSTANJ [---] OCZEKAWA.

Interiér kostela je členěn přízedními pilíři, které nesou valené klenby se styčnými trojbokými výsečemi, napodobující tak křížovou klenbu s pasy, podpořenou ještě iluzivní malbou. Mezi pilíři jsou v půlkruhových arkádách umístěna okna. Presbytář je zaklenut dvěma poli shodné klenby jako loď, apsida konchou. Na západní straně je hudební kruchta, spočívající na třech půlkruhových arkádách. Stěny jsou malovány ornamentálním dekorem, v některých místech s iluzivním kvádrováním, částečně ovlivněným secesí.

Zařízení je současné se stavbou, pořídila ho firma bratří Bušků ze Sychrova v roce 1904. Na hlavním oltáři je obraz od J. Mathausera, obraz* sv. Antonína Paduánského (originál dnes uložen na Pražském arcibiskupství) od Abrahama Godyna (?) pochází z konce 17. století a cínová, částečně zlacená křtitelnice* z roku 1687 se šternberskou hvězdou a iniciálami Adolfa Vratislava (vysoká 152 cm). V kostele bylo také původně instalováno zařízení z bývalé zámecké kaple, přenesené sem Šternberky z Častolovic (dnes uloženo na Pražském arcibiskupství): boční barokní rozvilinový oltář z roku 1700, cyklus barokním obrazů* ze života sv. Václava z doby před rokem 1700 od Kristyána Dittmana a dva vynikající barokní obrazy* Dvanáctiletý Kristus v chrámě a Poslední večeře z okruhu malíře Michaela Halbaxe. Mezi zajímavé zlatnické práce patří dva kalichy ze zlaceného stříbra, jeden z roku 1703 (výška 26,5 cm, pořízen nákladem Adolfa Vratislava ze Šternberka a jeho choti Anny Lucie Slavatové z Chlumu a Košumberka) a druhý z 1. čtvrtiny 18. století (výška 24,5 cm). Pod kruchtou jsou druhotně zazděné tři náhrobníky Říčanských z Říčan z původní stavby, všechny pravděpodobně od stejného kameníka:

  • nejvetší náhrobník (2 x 0,9 m) z roku 1552 patří Adamovi z Říčan, je ozdoben říčanským erbem a českým nápisem: LETA TISICZIHO PIETISTEHO PADESATÉHO DRUHÉHO V NEDĚLI DEN OCHTABU (tj. 20. července - poznámka) UMRZEL UROZENÝ PÁN PAN ADAM Z RZICZAN A TUTO GEST POCHOWAN. GEHOZ TO DUSI PÁN BUH RACZ BYTI MILOSTIW,
  • náhrobník z roku 1540 patří jednomu z dětí Adama z Říčan, kromě erbu v zahloubeném poli je zde částečně čitelný nápis LETA PANIE 154[---] [---] UROZENEHO PANA PANA [---] [---] GEST POCHOWAN,
  • náhrobník z roku 1566 patří Adamovi, synovi Karla Říčanského z Říčan, je zdobený říčanským znakem a českým nápisem gotickou minuskulou: LETA PANIE 1566 [---] [---] PO S[---] ZIHOL[---]ZI UMRZEL SYN UROZENY PANA [---] Z RZICZAN ADAM A TUTO GEST POCHOWAN.

Na kruchtě jsou varhany z roku 1903 od varhanáře Bohuše Paštiky ze Staré Boleslavi. Ve věži visí zvon "Maria" o průměru 1,1 m a výšce 0,87 m, ulitý kutnohorským zvonařem Tomášem Klabalem v roce 1568. Plášť je ozdoben erbem Zdislava z Říčan, Čejků z Olbramovic a Chřínovských z Chřínova, reliéfem sovy a mužské hlavy a českým nápisem gotickou minuskulou: TENTO ZWON DIELAN GEST KE CZTY A K CHWALE PANV BPHV A ZA SPRAWOWANI VROZENEHO PANA PANA ZDISLAWA RZICZANSKEHO Z RZICZAN A NA ZASMVTCZICH A MERTLINIE TOMASS ZWONARZ NA HORACH KVTINACH / YA HLAS WOLAGICZIHO NA PAVSSTI SPRAWTE CZSETV PANIE LETHA PANIE 1568.

Kostel je od 1. ledna 2005 filiální, spravován Římskokatolickou farností Uhlířské Janovice Kolínského vikariátu. Bohoslužby se konají každou neděli od 9:30 hodin a každý čtvrtek od 18:00 hodin.

Prohlášení za památku

Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl prohlášen spolu s kaplí Kalvárie kulturní památkou Ministerstvem kultury 27. 6. 2002 a je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 54871/2–4461.

Fotogalerie

Zásmuky - kostel Nanebevzetí Panny Marie, pohled od východu (2009)Zásmuky - kostel Nanebevzetí Panny Marie, pohled od západu (2016)Zásmuky - kostel Nanebevzetí Panny Marie, závěr kostela od východu (2007)Vstupní portál, detail (2009)Zásmuky - kostel Nanebevzetí Panny Marie, věž (2009)Zásmuky - kostel Nanebevzetí Panny Marie, barokní náhrobníky v jižní stěně věže (2009)Zásmuky - kostel Nanebevzetí Panny Marie, pohled k presbytáři (2016)Zásmuky - kostel Nanebevzetí Panny Marie, hlavní oltář (2016)Zásmuky - kostel Nanebevzetí Panny Marie, severní stěna (2016)Zásmuky - kostel Nanebevzetí Panny Marie, kruchta (2016)Zásmuky - kostel Nanebevzetí Panny Marie, klenba lodi (2016)Zásmuky - kostel Nanebevzetí Panny Marie, klenba presbytáře (2016)Zásmuky - kostel Nanebevzetí Panny Marie, cínová křtitelnice (2016)Zásmuky - kostel Nanebevzetí Panny Marie, cínová křtitelnice, detail (2016)Zásmuky - kostel Nanebevzetí Panny Marie, dětský náhrobník a náhrobník Adama ml. Říčanského z Říčan (2016)Zásmuky - kostel Nanebevzetí Panny Marie, náhrobník Adama st. Říčanského z Říčan (2016)

Zdroj informací

Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 4. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia, Praha 1982.

Bojarová M.: Skupina historizujících kostelů na Kolínsku, Památky středních Čech, roč. 15/2001, č. 2, str. 66. Praha 2001.

Kutil J.: Nápisy okresu Kolín, diplomová práce, str. 91, 99, 106, 253 a 283. Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická. 2012.

Záhorka J.: Hledání ideálního chrámu, sakrální architektura období historismu na Kolínsku. Národní památkový ústav a Regionálním muzeem v Kolíně. Praha / Kolín 2017.

Varhany a varhanáři v České republice.

TOULAVÁ KAMERA / CESTOPISY / VIDEA

Mapa

Poloha

Kostel stojí na severní straně náměstí před zámkem.

GPS: 49°57'18.400"N, 15°1'44.220"E

Přístupnost

Přístupné po dohodě

V tomto městě ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK