Cesty a památky

Kolínsko » Dobřichov » kostel Nejsvětější Trojice

kostel Nejsvětější Trojice
**

Dobřichov, Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely románské

Podle starších pramenů měl být kostel postaven v rozmezí od 10. (dokonce jako opevněný na Slavníkovském hradišti) do 12. století, což má dokládat sakristie současné stavby s apsidou, budící dojem kdysi samostatné stavby (viz též podobné domněnky u kostelů ve Vysoké nebo Zásmukách). Tuto hypotézu poprvé vyslovil v roce 1855 Karel Vlastimil Zap a po celé 19. a 20. století byla historiky přejímána. Stejně jako v případě sakristie kostela ve Vysoké, i zde tyto romantické domněnky spolehlivě vyvrátily nejnovější průzkumy. První písemná zpráva o kostele pochází z roku 1352, kdy je uveden jako farní v registru papežských desátků. Samotná stavba však vznikla v rozsahu východní části lodi a presbytáře již v průběhu 1. pol. 13. století, pravděpodobně kolem roku 1250. Sakristie (sloužící původně také jako samostatná severní kaple) pak byla přistavěna až v průběhu 14. století, v jejím zdivu nebyly nalezeny žádné románské či předrománské prvky a gotická klenba nevykazuje prvky jejího dodatečného vložení do starší stavby. Ve stejné době došlo i ke sklenutí presbytáře. Kolem roku 1495, kdy vesnici držel král Vladislav Jagellonský, byla provedena blíže neznámá pozdně gotická přestavba, možná i zaklenutí lodi kostela (?), na což by mohly poukazovat svorníky druhotně zazděné ve vnější zdi lodi kostela (viz dále). Barokní úpravu kostela realizoval ve 40. letech 18. století (Bohumila Králová ji klade do let 1757–64) kolínský stavitel Josef Jedlička, který je pravděpodobně autorem i vnitřní štukové výzdoby. Nejasnosti panují také kolem existence věže. Ta měla být podle starších údajů přistavěna v roce 1776 podle návrhu buď Františka Tomáše Jedličky nebo Jana Antonína Jedličky. Podle nejnovějších poznatků ale byla věž přistavěna až v letech 1829-30 při klasicistních úpravách kostela (viz dále), kdy nahradila starší dřevěnou samostatně stojící zvonici. Zajímavý je záznam z 25. května 1785, který popisuje vykradení kostela, při kterém byly odcizeny předměty z drahých kovů (svícny, kalichy, monstrance atd.). V roce 1818 byla rozšířena kruchta a v roce 1826 byly vybudovány schody ke kostelu z návsi. V roce 1830 získal kostel současnou fasádu a jeho stavební vývoj se tím uzavřel. Kostel byl opraven v letech 1998-2000.

Kostel má podlouhlou obdélnou loď (17,8 x 9,6 metrů) se zaoblenými nárožími, na kterou navazuje odsazený téměř čtvercový presbytář (6,35 x 6,2 metrů), v západním průčelí věž a po severní straně sakristie, z níž vystupuje polokruhovitá apsida. Západní vchod ve věži je orámován jednoduchým ostěním a římsovou stříškou, celé první patro pak lemují po stranách lizény. Římsu mezi prvním a druhým patrem tvoří lizénový pás, do kterého je na jižní straně vloženo kruhové okénko. Na severní straně nahrazuje toto okénko pouze štukový reliéf. Obdélná okna druhého patra, zakončená polokruhově, zdobí po stranách lizény a nad okny štukové edikuly. Hranolová věž je mírně nesymetricky přistavěná k západnímu průčelí a je zastřešena barokní střechou mansardového typu se sraženými nárožími. Loď kryje sedlová střecha s krovem datovaným do roku 1830, severní přístavbu se sakristií pak pultová střecha, navazující na střechu lodi. Do západní části severní vnější zdi kostelní lodě jsou druhotně vsazeny tři pozdně gotické kamenné články z doby kolem roku 1495 (zřejmě konzole původní klenby lodi) a to deska s dvojitým písmenem W s korunkou (znak krále Vladislava Jagellonského), deska s poprsím muže a třetí se zcela setřeným dekorem. Kolem kostela se dochovaly zbytky valů nejasného původu i stáří a pozůstatky zrušeného hřbitova.

Dnes plochostropá loď je sklenuta barokním zrcadlovým stropem, který nasedá na zdvojené pilastry s volutovými hlavicemi, dělící vnitřní stěny lodi na tři části. Ty také nesou pod náběhem stropního fabionu mohutnou, několikrát vyžlabenou konvex-konkávně zprohýbanou římsu, která je typově shodná se suprafenestrami kolínských měšťanských domů, je tedy pravděpodobně rovněž dílem Josefa Jedličky. Loď je osvětlena třemi okny, dvěma na severním a jedním na jižní straně. Čtyři nástropní obrazy jsou od Josefa Mrkvičky z roku 1859 a představují biblické výjevy: Abrahám obětuje Izáka, Zázračné nasycení zástupů, Oběť Noemova a Potopa světa. V západní části lodi je klasicistní hudební kruchta, nesená dvěma dřevěnými omítanými sloupy s patkou, které mají na hlavici lotosové lístky. Podle dochovaných detailů tato kruchta nahradila starší barokní kruchtu, pravděpodobně bohatě štukově pojatou (zřejmě od Josefa Jedličky). Od lodi je polokruhovým vítězným obloukem a dvěma stupni oddělen vyvýšený presbytář, sklenutý jedním polem gotické křížové klenby. Její klínová vyžlabená žebra se stýkají v předsazeném kruhovém svorníku a vybíhají ze stěn bez konzol. Prostor presbytáře je osvětlen třemi barokními okny uprostřed všech tří stran, která nahradila původní gotická okna. V severovýchodním koutu presbytáře je pozdně gotický sanktuář* z roku 1500 s kovanou mřížkou. Od severu na loď navazuje autenticky zachovaná obdélná sakristie (7,1 x 3,65 metry), přístupná z lodi barokním portálkem. Je sklenutá dvěma poli křížové gotické klenby s výrazně hrotitými čely, navzájem oddělených meziklenebním žebrem. Žebra dosedají na náročněji zpracované konzole, z nichž dvě jsou kružbové a dvě zdobené rostlinným motivem, také oba svorníky mají ornamentální výzdobu (východní je zdoben pětilistem, západní rotujícími plaménky). Na východní straně je apsida s druhotně proraženým vchodem, sklenutá konchou, k vnitřnímu prostoru sakristie se připojuje nesymetricky. Nad sakristií byla přistavěna barokní oratoř, samostatně přístupná po schodišti na západní straně. Do lodi se oratoř otevírá půlkruhově sklenutým oknem s mříží, které poněkud narušuje symetrii interiéru.

Hodnotné vnitřní zařízení** kostela obsahuje zejména hlavní rokokový oltář z roku 1744 a boční oltář sv. Jana Nepomuckého s obrazem** od Ignáce Raaba z roku 1766. Kazatelna s motivem mušle a volut, jež korespondují se štukovou výzdobou lodi kostela, pochází z roku 1766, cínová křtitelnice z roku 1777 a několik zajímavých obrazů z 18. století. Na hudební kruchtě jsou varhany z roku 1890 od Jana Tučka z Kutné Hory. Ve zvonovém patře věže se dochoval zvon "Václav" z roku 1489 od zvonaře Ondřeje Ptáčka z Kutné Hory, zdobený latinským nápisem kolem koruny: ANNO DOMINI MCCCCLXXXLX HEC CAMPANA FUSA EST AD HONOREM DEI SANCTI TRINITAS PER MAGISTRVM ANDREAM DICTVM PTACZEK.

Dochované detaily ze 14 a 15. století dokládají vysokou úroveň architektury dobřichovského kostela v období středověku.

Od 1. ledna 2005 filiální kostel spadající pod správu Řimskokatolické farnosti Pečky v Kolínském vikariátu. Bohoslužby se konají první sobotu v měsíci od 14:30 hodin v období platnosti letního času a od 15:00 hodin v období letního času.

Prohlášení za památku

Kostel Nejsvětější Trojice je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 28177/2–719.

Fotogalerie

Dobřichov - kostel Nejsvětější Trojice od západu (2008)Dobřichov - kostel Nejsvětější Trojice od jihovýchodu (21. 7. 2012)Dobřichov - kostel Nejsvětější Trojice od severovýchodu (21. 7. 2012)Dobřichov - kostel Nejsvětější Trojice od jihu (2017))Dobřichov - severní stěna lodi s druhotně zazděnými gotickými detaily (2017)Dobřichov - kostel Nejsvětější Trojice od západu (2008)Dobřichov - kostel Nejsvětější Trojice, presbytář a uvažovaná apsidu původního kostela (2008)Dobřichov - kostel Nejsvětější Trojice, sakristie a apsida jako uvažovaný předrománský kostel (21. 7. 2012)Dobřichov - kostel Nejsvětější Trojice, možné zbytky uvažovaného opevnění na severu (21. 7. 2012)Dobřichov - kostel Nejsvětější Trojice, konzola s lidskou tváří v jižní stěně lodi kostela (21. 7. 2012)Dobřichov - kostel Nejsvětější Trojice, konzola se znakem krále Wladislava Jagelonského v severní stěně (2017)Dobřichov - kostel Nejsvětější Trojice, gotické okno v severní stěně presbytáře (2008)Dobřichov - kostel Nejsvětější trojice, interiér lodi (21. 7. 2012)Dobřichov - kostel Nejsvětější Trojice, panská oratoř (21. 7. 2012)Dobřichov - kostel Nejsvětější Trojice, varhany na kruchtě (21. 7. 2012)Dobřichov - kostel Nejsvětější Trojice, severní stěna lodi (21. 7. 2012)Dobřichov - kostel Nejsvětější Trojice, křtitelnice (21. 7. 2012)Dobřichov - kostel Nejsvětější Trojice, oltář sv. Jana Nepomuckého (21. 7. 2012)Dobřichov - kostel Nejsvětější trojice, pohled do presbytáře (21. 7. 2012)Dobřichov - kostel Nejsvětější Trojice, klenba presbytáře (21. 7. 2012)Dobřichov - kostel Nejsvětější Trojice, gotický sanktuář (21. 7. 2012)Dobřichov - kostel Nejsvětější Trojice, klenba sakristie (21. 7. 2012)Dobřichov - kostel Nejsvětější Trojice, půdorys (B. Králová, K. Kibic ml. 2009)Dobřichov - kostel Nejsvětější Trojice, půdorys (A. Merhautová 1971)

Zdroj informací

Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 1. Praha. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia 1977.

Rišlink V., Jouza L., Valentová J.: Kolínsko v raném středověku. Regionální muzeum Kolín 1997.

Kibic K., Králová B.: Ke stavební historii kostela Nejsvětější Trojice v Dobřichově. Památky středních Čech číslo 2/24, str. 61-70. Praha 2009.

Kutil J.: Nápisy okresu Kolín, diplomová práce, str. 68. Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická. 2012.

Mapa

Poloha

Kostel stojí v dominantní poloze na nejvyšším místě obce Dobřichov v nadmořské výšce 230 m., viditelný je z dalekého Polabí.

GPS: 50°4'31.600"N, 15°1'59.740"E

Přístupnost

Přístupné po dohodě

V této obci ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK