Cesty a památky

Kolínsko » Vysoká » kostel Navštívení Panny Marie

kostel Navštívení Panny Marie
**

Vysoká, Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely gotické

Původně raně gotický kostel doložený v odpustkové listině pražského biskupa Tobiáše z Bechyně z 80. let 13. století. Další písemný doklad je z roku 1352, kdy je kostel doložen v registru papežských desátků. Původní domněnky kolem stáří sakristie kostela, která byla v 19. a 20. století považována za samostatný raně románský kostel z 10. století, včleněný do pozdější novostavby současného kostela, již byly prakticky vyvráceny (pokud by tato hypotéza byla pravdivá, jednalo by se o jednu z nejstarších dochovaných staveb v České republice - viz stejné domněnky o stáří kostelů v Dobřichově a Zásmukách). Po třicetileté válce musel být kostel v roce 1651 opraven a jelikož byla zrušena fara, byl připojen k bykáňské farnosti. V letech 1693-4 byla upravována věž a došlo k rozšíření oken lodi do dnešní podoby. V roce 1741 byla na hřbitově vystavěna dnes již zaniklá kostnice. V roce 1751 byl kostel přidružen k faře v Suchdole, v roce 1783 byl pak opraven. Ovšem tyto opravy ani úpravy v nadcházejících letech nijak nezměnily podobu kostela, který se tak poměrně ojediněle dochoval převážně ve své autentické středověké podobě. Poslední oprava proběhla v roce 1941, kdy byla staticky zajištěna věž.

Jednolodní kostel s širší obdélnou lodí (11 x 8 metrů), na kterou k východu navazuje odsazený čtvercový presbytář (5 x 5 metrů). K němu na severu přiléhá obdélná sakristie ukončená nesymetricky protáhlou apsidou. Na sakristii navazuje směrem k západu mohutná čtvercová hranolová gotická věž se sdruženými okénky ve 3. patře, ukončená vysokou jehlancovou střechou. Věž ale nebyla původně u kostela zamýšlena, nejprve bylo započato se stavbou severní boční kaple (zazděný portál z lodi) Až po dodatečném rozhodnutí kolem roku 1300 o jejím zvýšení až do dnešní podoby musely být její stěny v přízemí podepřeny mohutným opěrákem v severozápadním nároží. Stěny všech dochovaných částí kostela jsou z lomového kamene (u sakristie a věže přiznaného) a mají jednotnou šířku 1,2 metru. Tento fakt spolu se skutečností, že zdivo lodi, sakristie i věže je v místě styku provázané, dokládá, že celá stavba vznikla současně. Fasády jsou hladké, okna hrotitá profilovaná, s hlubokou špaletou. V polovině jižní stěny lodi je nádherný hrotitý raně gotický vstupní portál* se dvěma ústupky, které spočívají na sešikmeném soklu. Okénko ve východní stěně sakristie je oboustranně špaletované, má archaický románský tvar se stlačeným obloukovým záklenkem. Krov sedlových střech nad lodí a presbytářem tvoří hambalková konstrukce se stojatými stolicemi, střechy jsou kryté dřevěným šindelem.

V lodi se dochoval dřevěný strop z 1. poloviny 18. století a kruchta z roku 1722 (datováno na sloupku), upravená v roce 1822 (datováno na sloupku). Nejasného původu je střechovitě sešikmená nika v jihovýchodním koutu lodi; svým tvarem připomíná sedile, tomu ale neodpovídá její poloha (druhotně v ní byl zazděn náhrobník, viz dále). Loď se otevírá jednoduchým, lehce hrotitým vítězným obloukem do presbytáře, který je sklenut křížovou žebrovou klenbou. Žebra mají klínový profil a v rozích dosedají na oblé konzoly, ve vrcholu klenby se stýkají v kruhovém svorníku se šesticípou růžicí. Na severní a jižní stěně presbytáře jsou odkládací výklenky, jeden z nich byl pravděpodobně původně pojatý jako náročněji zpracovaný sanktuář. Oltářní menza z tesaných kvádrů, překrytá kamennou deskou s římsovým přesahem, je zřejmě rovněž gotického původu. Na severní stěně presbytáře je vchod do sakristie hrotitým portálkem s okosením nad šikmými stříškami soklu. Sakristie je obdélná (4,4 x 2,7 metru), valeně sklenutá, nesymetrická apsida je sklenuta konchou, pod kterou je jediné okénko. Na jižní straně apsidy je pravoúhlý odkládací výklenek, při severní straně je zděná menza s klekátkem. Nad podlahou je pak mezi menzou a severozápadním koutem kamenná nádržka s odtokovým kanálkem vedoucím mimo kostel. Tyto prvky vedly kdysi historiky k domněnkám, že sakristie byla původně samostatným kostelem. Po vyvrácení této teorie se zdá, že tento prostor mohl sloužit i jako soukromá kaple.

Z vnitřního zařízení vyniká hlavní raně barokní portálový oltář z roku 1648 s mladšími obrazy Navštívení Panny Marie a Nejsvětější Trojice od kutnohorského malíře Václava Polického z roku 1740 a barokní kazatelna z roku 1700. Na kruchtě jsou varhany neznámého stáří, přenesené sem v roce 1893 z kostela v Suchdole. Na jižní (epištolní) straně lodi je v nice zazděn heraldický náhrobník Marie Maternové z Komárova († 25. 4. 1624) z bílého mramoru, opatřený znakem (obrněná noha a pštrosí péro) a dvěma nápisy: LETA PANE 1624 WE SSTWRTEK DEN S(WATEHO) MARKA 24 DNE MESYCZE DUBNA UMRZELA UROZE(NA) PANY MARJ [---]SSYKOWNA Z KOMAROWA MANZELKA UROZENE(H)O A STATECZNE(H)O RYTIRZE PANA GYNDRZYCHA MATERNY ZE WETNYZ A NA ZERCZJCZICH GEGIZTO TELO TUTO ODPOCZYWA / SKRZE SMRT WIECZNE(H)O SPASENY DOCHAZEGY WSSYCZKNY WERNY DOSSLO GEST Y TOTO TIELO GSAUC W ZEMY TUTO POCHRZBE(N)O KDOT GEST NA GIZ PRZEDESSLO W RADOST NESKONALOU WESSLO DO RAGE DO TE NEBESKE WLASTY KDEZTO NEGNY ZADNE STRASTY O DEGZ NAM TAM WSSEM PRZYGYTY NASS PANE KRYSTE GEZYSSE. Ve věži visí zvon od zvonaře Ondřeje Ptáčka z Kutné Hory z roku 1472, ozdbený medailonem Panny Marie s Ježíškem a českým nápisem: LETA OD NAROZENI SINA BOZJHO MCCCCLXXII TENTO ZVON GEST DIELAN SKIRZE MISTRA WONDREGE PTACZKA U HORY KUTNY A OD HORNJKUV DAROVANI. Na vzpěře dubové zvonové stolice je vyryt letopočet 1759.

Filiální kostel spravovaný Římskokatolickou farností Kolín v Kolínském vikariátu. Bohoslužby se konají pouze pátou neděli v měsíci od 8:00 hodin.

Obyvatelé obce založili v roce 2004 osadní výbor Vysoká s předsedkyní Marií Chocholovou v čele; hlavním cílem je záchrana a oprava a následné využití kostela Panny Marie. U paní Marie Chocholové si lze domluvit prohlídku kostela, telefon 604 860 499.

Prohlášení za památku

Kostel Navštívení Panny Marie je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 38847/2–1185.

Fotogalerie

Vysoká - kostel Navštívení Panny Marie, pohled od východu (2006)Vysoká - kostel Navštívení Panny Marie od severovýchodu (2006)Vysoká - kostel Navštívení Panny Marie, závěr sakristie a věž (2006)Vysoká - kostel Navštívení Panny Marie, závěr sakristie s oknem (2006)Vysoká - kostel Navštívení Panny Marie od jihu (2006)Vysoká - kostel Navštívení Panny Marie, vstupní jižní průčelí (2006)Vysoká - kostel Navštívení Panny Marie, vstupní portál (2006)Vysoká - kostel Navštívení Panny Marie, klenba presbytáře (2008)Vysoká - kostel Navštívení Panny Marie, konzola v presbytáři (2008)Vysoká - kostel Navštívení Panny Marie, vchod do sakristie (2008)Vysoká - kostel Navštívení Panny Marie, sakristie, domnělý původní románský kostel (2008)Vysoká - kostel Navštívení Panny Marie, náhrobník Marie Maternové z Květné (2008)Vysoká - kostel Navštívení Panny Marie, kruchta s varhanami (2008)Vysoká - kostel Navštívení Panny Marie, zvon ve věži (2008)Vysoká - kostel Navštívení Panny Marie, půdorys

Zdroj informací

Zavadil A. J.: Kutnohorsko slovem i obrazem, Díl druhý, Část první, Kutná Hora 1902.

Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 4. Praha. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia, 1982.

Načeradská P.: Nápisy okresu Kutná Hora, str. 111, 255. Vydal Ústav dějin umění AV ČR. Praha 2002.

Vaněk V., Kibic K.: Středověká venkovská sakrální architektura na Kutnohorsku, Praha 2012.

TOULAVÁ KAMERA / CESTOPISY / VIDEA

Mapa

Poloha

Kostel stojí na severním okraji vsi v dominantní poloze, zdaleka viditelný.

GPS: 49°56'35.840"N, 15°10'42.810"E

Přístupnost

Přístupné po dohodě

V této obci ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK