Cesty a památky

Kolínsko » Vysoká » kostel Navštívení Panny Marie

kostel Navštívení Panny Marie
**

Vysoká, Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely gotické

Raně gotický kostel zasvěcený původně Nanebevzetí Panny Marie vznikl v poslední třetině 13. století, poprvé je písemně doložený v odpustkové listině pražského biskupa Tobiáše z Bechyně vydané v rozmezí let 1286-90. Píše se vní: Biskup Tobiáš z Bechyně potvrzuje 40 dní odpustků udělených brémským arcibiskupem Giselbertem, olomouckým biskupem Dětřichem, řezenským biskupem Jindřichem, pasovským biskupem Bernardem, frisinským biskupem Emichem, merseburským biskupem Jindřichem a naumburským biskupem Brunem, které udělují kostelu ve Vysoké (Wyssoka). Další písemný doklad z roku 1352 vzpomíná kostel v registru papežských desátků a v listině z 27. srpna 1382 se jako patron kostela vzpomíná kutnohorský mincmistr Petr z Písku (Petrus dictus de Piesk). Po třicetileté válce musel být kostel v roce 1651 opraven a jelikož byla zrušena zdejší fara, byl připojen k farnosti Bykáň. V letech 1693-4 byla o jedno patro zvýšena věž a okna lodi byla rozšířena do dnešní podoby. V roce 1741 byla na hřbitově vystavěna dnes již zaniklá kostnice. Kolem roku 1740 pak došlo ke změně zasvěcení kostela na současné Navštívení Panny Marie a to v souvislosti s výměnou obrazu na hlavním oltáři. V roce 1745 byla formálně obnovena fara, ale farář sídlil na faře v Suchdole, ke které byl nakonec kostel plně přifařen v roce 1751. Další oprava proběhla sice v roce 1783, ale stejně jako úpravy v nadcházejících letech nijak nijak nepozměnila podobu kostela, který se tak poměrně ojediněle dochoval převážně ve své autentické středověké podobě. Poslední oprava proběhla v roce 1941, kdy byla staticky zajištěna věž a došlo k odhalení jejího zdiva a zdiva sakristie, které bylo vyspárováno cementovou maltou.

Jednolodní kostel s širší obdélnou lodí (11 x 8 metrů), na kterou k východu navazuje odsazený čtvercový presbytář (5 x 5 metrů). K němu na severu přiléhá obdélná sakristie ukončená nesymetricky protáhlou apsidou. Ke starším hypotézám o stáří sakristie, považované v 19. a 20. století za samostatný raně románský kostel z 10. století, včleněný do pozdější novostavby současného kostela, jsou současní historici skeptičtí, pokud by se však tato hypotéza v budoucnu potvrdila, jednalo by se o jednu z nejstarších dochovaných staveb v České republice - viz též kostely v Dobřichově a Zásmukách. Na sakristii navazuje směrem k západu mohutná čtvercová hranolová gotická věž se sdruženými okénky ve 3. patře, ukončená vysokou jehlancovou střechou. Věž ovšem nebyla původně u kostela zamýšlena, protože nejprve bylo na jejím místě započato se stavbou severní boční kaple (viz popis lodi), v průběhu stavby však došlo ke změně projektu a místo kaple byla ještě před rokem 1300 postavena věž, v té době o jedno patro nižší než dnes. Z tohoto důvodu musely být její stěny v přízemí podepřeny mohutným opěrákem v severozápadním nároží, aby stěna unesla původně nepředpokládanou tíhu zdiva. Kostel je celý vystavěn z lomového zdiva o jednotné šířce 1,2 metru, v místě styku zdiva věže, lodi a sakristie částečně provázaného. Tato skutečnost napovídá,že celá stavba vznikla zřejmě v jednom období. Fasády lodi a presbytáře jsou hladké, okna v lodi s polokruhými záklenky, v presbytáři hrotitá profilovaná, s hlubokou špaletou. V polovině jižní stěny lodi je raně gotický vstupní portál* s hrotitým záklenkem a dvěma ústupky, spočívajícími na sešikmeném soklu. Stěny sakristie a věži jsou z režného lomového zdiva bez fasády, okénko ve východní stěně sakristie je oboustranně špaletované a má archaický románský tvar se stlačeným obloukovým záklenkem. Krov sedlových střech nad lodí a presbytářem tvoří hambalková konstrukce se stojatými stolicemi, střechy jsou kryté dřevěným šindelem.

V lodi se dochoval dřevěný strop z 1. poloviny 18. století a kruchta z roku 1722 (datováno na sloupku), upravená v roce 1822 (datováno na sloupku). Nejasného původu je střechovitě sešikmená nika v jihovýchodním koutu lodi; svým tvarem připomíná sedile, tomu ale neodpovídá její poloha (druhotně v ní byl zazděn náhrobník, viz dále). Naproti ní je v severovýchodním koutě lodi více než 5 metrů vysoká a zhruba 0,5 m hluboká nika s půlkruhovým záklenkem, nasvědčující tomu, že zde byla zřejmě původně zamýšlena boční kaple s oratoří, následně zrušená dodatečným rozhodnutím o stavbě věže. Loď se otevírá jednoduchým, lehce hrotitým vítězným obloukem do presbytáře, který je sklenut křížovou žebrovou klenbou. Žebra mají klínový profil a v rozích dosedají na oblé konzoly, ve vrcholu klenby se stýkají v kruhovém svorníku se šesticípou růžicí. V jižní stěně presbytáře je odkládací výklenek, v severní stěně se dochoval gotický sanktuář s původní výdřevou a kovanou mřížkou. Oltářní menza z tesaných kvádrů, překrytá kamennou deskou s římsovým přesahem, je zřejmě rovněž gotického původu. V severní stěně presbytáře je vchod do sakristie s hrotitým záklenkem a okosením stran ukončeným šikmými stříškami na soklu. Sakristie je obdélná (4,4 x 2,7 metru), valeně sklenutá, nesymetrická apsida je sklenuta konchou, pod kterou je jediné okénko. Na jižní straně apsidy je pravoúhlý odkládací výklenek, při severní straně je zděná menza s klekátkem. Nad podlahou je pak mezi menzou a severozápadním koutem kamenná nádržka s odtokovým kanálkem vedoucím mimo kostel. Tyto prvky vedly kdysi badatele k domněnkám, že sakristie byla původně samostatným kostelem, pravděpodobně však sloužila původně jako samostatná boční kaple.

V roce 2020 byly na stěnách presbytáře odkryty části dosud neznámých pozoruhodných nástěnných maleb*** ze tří časových období, jak je rozdělila PhDr. Zuzana Všetečková. Nejstarší skupina obrazů spadá do období tzv. krásného slohu na konci 14. století a jejich objednatelem a donátorem byl zřejmě Petr z Písku, vzpomínaný jako patron kostela v roce 1382. Jedná se o velký výjev Ukřižování (Kristus na kříži, vlevo postava Panny Marie, vpravo sv. Jan Evangelista) a postavy světců ve špaletách okna ve východní stěně - vpravo část postavy sv. Barbory s věží a vlevo sv. Bartoloměj s nožem v pravé ruce. Tyto malby jsou dílem neznámého malíře, dobře seznámeného se starším dílem Mistra Theodorika a rovněž principy současné tvorby tzv. Mistra Třeboňského oltáře. Do druhé fáze spadá šablonový ornament, odkrytý na jižní stěně, kterým byly starší malby kolem poloviny 15. století překryty. Nejmladší je modrá výmalba mezižeberního prostoru klenby presbytáře, zřejmě z konce 15. století nebo poloviny 17. století (musí prokázat další průzkum). Po sejmutí pozdějších nátěrů se ukázalo, že i klenební žebra byla pokryta červenou barvou s černými dělícími pruhy. V současné době je zvažováno odkrytí mladších omítek v celém kostele, neboť provedené sondy naznačují možnou výmalbu na všech stěnách presbytáře i lodi. Další průzkum kostela jistě přinese nečekané zajímavé objevy.

Z vnitřního zařízení vyniká hlavní raně barokní portálový oltář z roku 1684, zřízený nákladem bykáňského faráře Jakuba Floriana Markovského, s mladšími obrazy Navštívení Panny Marie a Nejsvětější Trojice od kutnohorského malíře Václava Polického z roku 1740 a barokní kazatelna z roku 1700. Na kruchtě jsou varhany, přenesené sem v roce 1889 (nebo nejpozději roku 1893) z kostela sv. Markéty v sousedním Suchdole. Vznikly přestavbou staršího nástroje v roce 1777 (nebo nejpozději při transferu ze Suchdola), který pocházel z roku 1719 a byl od varhanářského místra Josefa Šmída. Nápis o původu varhan byl objeven v roce 2019 po rozebrání v rámci jejich opravy. Na jižní (epištolní) straně lodi je v nice zazděn heraldický náhrobník Marie Maternové z Komárova († 25. 4. 1624) z bílého mramoru, opatřený znakem (obrněná noha a pštrosí péro) a dvěma nápisy: LETA PANE 1624 WE SSTWRTEK DEN S(WATEHO) MARKA 24 DNE MESYCZE DUBNA UMRZELA UROZE(NA) PANY MARJ [---]SSYKOWNA Z KOMAROWA MANZELKA UROZENE(H)O A STATECZNE(H)O RYTIRZE PANA GYNDRZYCHA MATERNY ZE WETNYZ A NA ZERCZJCZICH GEGIZTO TELO TUTO ODPOCZYWA / SKRZE SMRT WIECZNE(H)O SPASENY DOCHAZEGY WSSYCZKNY WERNY DOSSLO GEST Y TOTO TIELO GSAUC W ZEMY TUTO POCHRZBE(N)O KDOT GEST NA GIZ PRZEDESSLO W RADOST NESKONALOU WESSLO DO RAGE DO TE NEBESKE WLASTY KDEZTO NEGNY ZADNE STRASTY O DEGZ NAM TAM WSSEM PRZYGYTY NASS PANE KRYSTE GEZYSSE. Ve zvonovém patře věže je dubová stolice s vyrytým letopočtem 1759, ve které je z původní dvouzvonové sestavy zavěšen gotický zvon** z roku 1472 od kutnohorského zvonaře Ondřeje Ptáčka. Ozdobený je medailonem Panny Marie s Ježíškem a jedním z nejstarších známých nápisů v češtině: LETA OD NAROZENI SINA BOZJHO MCCCCLXXII TENTO ZVON GEST DIELAN SKIRZE MISTRA WONDREGE PTACZKA U HORY KUTNY A OD HORNJKUV DAROVANI. Jedná se o jeden z nejstrších zvonů Kolínska. Druhý zvon z roku 1885 se nedochoval.

Dnes filiální kostel spravovaný Římskokatolickou farností Kolín v Kolínském vikariátu. Bohoslužby se konají pouze pátou neděli v měsíci od 8:00 hodin.

Obyvatelé obce založili v roce 2004 osadní výbor Vysoká, jehož činnost převzalo v roce 2010 občanské sdružení Belveder. To pořádá v kostele kulturní akce a zasazuje se o jeho opravu. Zájemci o prohlídku mohou kontaktovat pana Petra Portla na e-mailu petr.portl@huc.cz nebo telefonu 602 202 939.

Prohlášení za památku

Kostel Navštívení Panny Marie je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 38847/2–1185.

Zdroj informací

Zavadil A. J.: Kutnohorsko slovem i obrazem, Díl druhý, Část první, Kutná Hora 1902.

Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 4. Praha. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia, 1982.

Načeradská P.: Nápisy okresu Kutná Hora, str. 111, 255. Vydal Ústav dějin umění AV ČR. Praha 2002.

Vaněk V., Kibic K.: Středověká venkovská sakrální architektura na Kutnohorsku, Praha 2012.

Slavíková H.: Restaurátorská zpráva o průzkumu východní a jižní stěny presbytáře v kostele Navštívení Panny Marie ve Vysoké. Praha 2020.

TOULAVÁ KAMERA / CESTOPISY / VIDEA

Mapa

Poloha

Kostel stojí na severním okraji vesnice v dominantní poloze na zdaleka viditelném místě v nadmořské výšce 430 metrů. Okolo vede zelená turistická značka KČT č. 3019 Kutná Hora - Ratboř - Vysoká - Bylany-Škvárovna.

GPS: 49°56'35.840"N, 15°10'42.810"E

Přístupnost

Přístupné po dohodě

Fotogalerie

Vysoká - kostel Navštívení Panny Marie, pohled od jihu (2007)Vysoká - kostel Navštívení Panny Marie, pohled od severozápadu (2020)Vysoká - kostel Navštívení Panny Marie, jihozápadní nároží (2020)Vysoká - kostel Navštívení Panny Marie, sakristie (2007)Vysoká - kostel Navštívení Panny Marie, pohled od jihovýchodu (2008)Vysoká - kostel Navštívení Panny Marie, pohled od východu (2007)Vysoká - kostel Navštívení Panny Marie, pohled od severovýchodu (2007)Vysoká - kostel Navštívení Panny Marie, nároží sakristie a věže (2007)Vysoká - kostel Navštívení Panny Marie, věž od západu (2020)Vysoká - kostel Navštívení Panny Marie, sdružená okna ve věži (2020)Vysoká - kostel Navštívení Panny Marie, jižní vstupní portál (2007)Vysoká - kostel Navštívení Panny Marie, klenba presbytáře (2008)Vysoká - kostel Navštívení Panny Marie, svorník klenby v presbytáři (2020)Vysoká - kostel Navštívení Panny Marie, konzola klenby v presbytáři (2008)Vysoká - kostel Navštívení Panny Marie sanktuář (2020)Vysoká - kostel Navštívení Panny Marie, malba Ukřižování, celek (2020)Vysoká - kostel Navštívení Panny Marie, malba Ukřižování, detail (2020)Vysoká - kostel Navštívení Panny Marie, odkrytá část postavy sv. Barbory (2020)Vysoká - kostel Navštívení Panny Marie, odkrytá část postavy sv. Bartoloměje (2020)Vysoká - kostel Navštívení Panny Marie, šablonový ornament na jižní stěně (2020)Vysoká - kostel Navštívení Panny Marie, kruchta s varhany (2008)Vysoká - kostel Navštívení Panny Marie, vročeníi na kruchtě (2008)Vysoká - kostel Navštívení Panny Marie, nápisy o výmalbě kostela na kruchtě (2020)Vysoká - kostel Navštívení Panny Marie, náhrobník Marie Maternové z Komárova (2008)Vysoká - kostel Navštívení Panny Marie, portál z presbytáře do sakristie (2008)Vysoká - kostel Navštívení Panny Marie, závěr sakristie (2008)Vysoká - kostel Navštívení Panny Marie, sakristie (2008)Vysoká - kostel Navštívení Panny Marie, zvon od východu (2020)Vysoká - kostel Navštívení Panny Marie, zvon od západu s medailonkem (2020)Vysoká - kostel Navštívení Panny Marie, pohled od západu (2020)Vysoká - kostel Navštívení Panny Marie, pohled z vrchu Vysoká (2008)Vysoká - kostel Navštívení Panny Marie, půdorys s vyznačením původně zamýšleného románského kostela

V této obci ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK