Cesty a památky

Kolínsko » Nebovidy

Nebovidy

Nebovidy patří ke starým sídlům Kolínska, jejichž vznik je spojen s raně středověkou kolonizací území jižně od dnešního Kolína. První bezpečně doložená písemná zmínka pochází z roku 1268, kdy se připomíná Kunata z Nebovid (Chunatus de Nebewige), příslušník místního zemanského rodu. August Sedláček však ve svém Místopisném slovníku království českého uvádí již rok 1235, který může odrážet starší, dnes obtížně ověřitelnou zprávu o existenci vsi. Se vznikem a nejstarším vývojem obce je úzce spojován rod pánů z Nebovid, užívající ve znaku stříbrné šikmé břevno v červeném poli. Tento rod patřil mezi drobnou venkovskou šlechtu, která ve 13. a 14. století utvářela sídelní síť v zázemí významných královských a městských center středních Čech. Pozůstatkem jeho někdejšího významu je nejen dochovaná tvrz, ale i současný obecní znak vycházející z původního erbovního znamení.

Na počátku 14. století náležely Nebovidy Pavlovi z Nebovid, připomínanému v letech 1325 až 1327. V průběhu 14. století se majetek rozdělil na dvě části, z nichž každá získala vlastní tvrz. Na více než sto let se tak rozdělily i dějiny obce. V dolní části vsi vznikla tvrz, která se postupně stala hlavním sídlem panství, zatímco v horní části stála tvrz známá později pod názvem Okrouhlá. Ke znovusjednocení obou dílů došlo roku 1473, kdy Jindřich z Nebovid, předek zemanského rodu Chotouchovských z Nebovid, soustředil majetek do svých rukou a následně jej prodal Janu Plzákovi z Nebřežin. Od této doby tvořily Nebovidy opět jednotný celek. Po několika dalších změnách vlastníků získal ves i tvrz roku 1477 kutnohorský měšťan Mikuláš Rezek z Veselé, který si zvolil za sídlo dolní tvrz a horní tvrz nechal přeměnit na faru. V 16. století drželi Nebovidy Hanykéřové ze Semína, za jejichž působení byla původně gotická tvrz výrazně rozšířena a renesančně přestavěna. Významným mezníkem v dějinách obce se stal rok 1610, kdy Pavel Hrabaň z Přerubenic připojil Nebovidy k panství Červené Pečky. Tím skončila jejich role samostatného šlechtického sídla a místní tvrz postupně ztratila rezidenční funkci. Zatímco v předchozích stoletích představovala obec centrum drobného feudálního statku, v následujícím období se stala součástí rozsáhlejšího hospodářského celku.

Urbanistická podoba Nebovid je výsledkem dlouhodobého vývoje středověké zemědělské vsi, rozložené v členité krajině údolí Nebovidského potoka, levostranného přítoku Labe. Obec leží na rozhraní úrodné polabské nížiny a mírně zvlněné krajiny jižně od Kolína. Historické jádro se soustřeďuje kolem kostela sv. Petra a Pavla a areálu tvrze, které tvoří hlavní dominanty obce. Zástavba se rozvíjela podél komunikací vedoucích údolím, zatímco okolní krajina byla po staletí využívána především zemědělsky. Poloha nedaleko Kolína a zároveň v blízkosti Červených Peček přispěla k tomu, že si obec zachovala venkovský charakter, avšak současně byla vždy součástí hospodářského a kulturního zázemí významnějších regionálních center.

Po zrušení patrimoniální správy se Nebovidy od roku 1850 staly samostatnou obcí v soudním a politickém okrese Kolín. Přes různé změny správního uspořádání v průběhu 19. a 20. století zůstaly trvale součástí kolínského okresu a i dnes náleží do správního obvodu obce s rozšířenou působností Kolín. Nebovidy dnes představují pozoruhodnou obec, v níž se dochovala řada stop po středověkém a raně novověkém vývoji Kolínska.

Osobnosti

František Flos (* 27. 7. 1864 Přelouč - † 8. 1. 1961 Praha) - český učitel, dramatik, spisovatel (zakladatel dobrodružné literatury pro mládež), překladatel z francouštiny, představitel tzv. žánrového realismu, v letech 1892-93 působil jako učitel v Nebovidech.

Původ názvu

Podle výkladu Antonína Profouse vznikl název Nebovidy z označení Nebovidi, tedy „lidé, kteří vidí do nebe“. Šlo patrně o škádlivou přezdívku obyvatel vsi ležící v údolí pod strmými svahy, jimž jejich sousedé z okolních výše položených nebo rovinatých obcí přisuzovali, že místo výhledu do krajiny vidí především „do nebe“. Historické prameny zachycují název v podobách Nebewige (1268), de Nebewit (1325), de Newowyd (1337), Nebowid (1405), Nebiwyd (1367), Nebowyd (1384–1385), Nebovidy (1541) a Nebowidy (1654). Název obce si po celou dobu uchoval svůj původní význam i základní slovní tvar odvozený od označení obyvatel, přičemž v průběhu staletí se měnil především jeho pravopis a způsob zápisu v latinských a českých písemnostech, zatímco vlastní jméno Nebovidy zůstalo v podstatě zachováno.

Znak a vlajka obce

Podvýborem pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky byl dne 31. května 2005 usnesením č. 55 schválen znak a prapor obce. Znak tvoří červený štít s nakoso položeným stříbrným břevnem (znak zemanů z Nebovid), ve kterém je šíp (znak Mikuláše Rezka z Veselé) modré barvy (hlavní barvy znaků Mikuláše Rezka z Veselé a Jiřího Háši z Újezda). Vlajku tvoří červený list se třemi kosmými, k sobě přiléhajícími pruhy, bílým, modrým a bílým, z nichž je každý široký desetinu délky listu.

Administrativní údaje

Nebovidy jsou dnes samostatnou obcí, jejích součástí obec Hluboký Důl. Katastrální výměra činí 4,75 km² a žije zde 776 stálých obyvatel (1. ledna 2025).