CESTYAPAMATKY.CZ

Za dosud nejasných okolností, zřejmě v roce 1895, objevil A. Formánek, spolupracovník J. L. Píče, kostrový dvojhrob z pozdní doby bronzové. Jedná se o nejvýznamnější nález z pozdní doby bronzové v Čechách, neboť pochování dvou osob v jednom hrobě bylo v době bronzové naprosto neobvyklé a nález 16 keramických nádob byl natolik originální, že byla podle jejich tvaru pojmenována celá, tzv. štítarská kultura, spadající do období 950 – 800 let př. n. l.

Štítarská kultura (950 / 920 až 800 př. n. l.) je nazvána podle nálezu souboru keramiky z kostrového hrobu u Štítar, který umožnil lépe poznat další vývoj mladší doby bronzové do její závěrečné fáze. Kultura je rozšířena na většině území předcházející knovízské kultury, na kterou v mnohých ohledech navazuje. Zdá se, že největší rozdíl od předchozího vývoje spočívá ve větším rozdělení tehdejší společnosti, neboť v sídlištích se setkáváme s uspořádáním objektů do skupin menších dvorců. Vedle sloupových staveb také existuje řada dalších typů objektů obytného a užitného charakteru, jejichž část je zahloubena pod povrch. Změna nastala i v pohřbívání zemřelých, neboť žárový způsob pohřbívání se změnil na pohřby těl, vybavených zbraněmi a dalšími atributy náčelnické či bojovnické skupiny. Tyto pohřby jsou předobrazem následného vývoje v kultuře bylanské.