CESTYAPAMATKY.CZ

Pozoruhodný románský kostel bazilikálního typu z poloviny 12. století, který se dodnes dochoval v téměř původním stavu. Na přelomu 15. a 16. století došlo k destrukci celé jižní stěny, která byla od základu znovu vystavěna s použitím nových i původních kamenů tak, aby byl zachován původní ráz románské stavby; jedná se o pozoruhodný příklad citlivého přístupu ke staré stavbě. Do této nově vystavěné stěny byl vložen boční gotický portál se znakem. Po roce 1700 vzniklo točitého schodiště na kruchtu, nově byla zaklenuta hlavní loď a byl osazen nový vstupní portál v západním průčelí. Stavební vývoj kostela byl ukončen v letech 1752–55 při částečné barokní úpravě z popudu kněžny Marie Terezie Savojské z Lichtenštejna, při které byly nově zastřešeny obě věže a přistavěna sakristie. V letech 2009–11 proběhla generální oprava kostela z Programu rozvoje venkova ČR, slavnostně ukončená bohoslužbou 6. března 2011, celebrovaná generálním vikářem Michaelem Slavíkem.

Trojlodní neomítnutá stavba z pískovcových kvádrů, s hladkým dvouvěžovým západním průčelím a třemi apsidami v jedné rovině, je 13,20 metrů dlouhá a 8,5 metrů široká. V jižní stěně lodi je vsazen krásný gotický boční vstupní portál* z roku 1504 (datovaný), ozdobený znakem místní zemanské rodiny Vrbíků z Tismic, sídlící na sousední tvrzi. Portál je vynikající ukázkou pozdně gotické kamenické tvorby, kdy bez ohledu na neveliký funkční význam tohoto vchodu byly použity nejaktuálnější stylové formy, představující motiv protínajících se prutů s tordovanými patkami. Vlastní znak Vrbíků z Tismic je skvělá ukázka sasky orientované pozdní gotiky s renesančními, téměř manýristickými prvky. Apsidy s původními (dnes však zazděnými) okny jsou členěny lizénami a ukončeny jsou obloučkovým vlysem s římsou. Loď i věže jsou hladké. Západní průčelí s dvouvěžím není tak zdobné jako východní část s apsidami, ale udivuje svou strohou krásou. Nad vstupním barokním portálem je zazděné původní románské okno (zazděno bylo po přistavění kruchty v lodi).

Hlavní loď bazilikálního trojlodí je od bočních lodí oddělena románskými arkádami, které spočívají střídavě na pilířích a sloupech, což je prvek známý především v Porýní; v Čechách se jedná o naprostý unikát. Sloupy arkád vyrůstají z klasických atických patek se čtyřmi nárožními lístky. Stěny lodě jsou členěny vpadlými poli, a sklenuta je barokní valenou klenbou stýkajícími se lunetami z roku 1755. Barokní hudební kruchta je z roku 1700, kdy nahradila původní románskou emporu, apsidy jsou sklenuty konchou. Fresky na klenbě a v apsidách bočních lodí jsou z 2. pol. 18. století od Jana Svobody a představují na klenbě hlavní lodi: Korunování P. Marie, P. Marie útočiště a orodovnice a P. Maria Tismická, v apsidách Bůh Otec a Duch svatý, P. Marie, sv. Anna a Jáchym a sv. Jan Nepomucký. Fresky byly přemalovány v polovině 19. století kutnohorským malířem Vysekalem v duchu tehdy módního nazarenismu. Malované girlandy na sloupech jsou ze 17. století a na triumfálním oblouku se dochoval fragment pozdně románské nástěnné malby** s postavou biskupa (sv. Vojtěcha?).

Pozůstatky vnitřního zařízení kostela jsou převážně barokní. Hlavní oltář pochází z roku 1755, v jeho středu ale vyniká gotická socha Tismické madony (dnes nahrazena kopií) přinesená do Tismic roku 1419. Boční oltáře a kazatelna jsou rokokové, cínová křtitelnice vysoká 98 cm z roku 1786 je signována J.M.B. (Josef Mitterbacher). Do vnitřního severního podvěží je vsazen renesanční náhrobek (vlevo) Václava Güntera z Moren a na Vrátkově z roku 1582 a druhý z roku 1609 s nečitelným českým nápisem, dole se nachází erb se zkříženými klíči. V severní věži visí nejstarší zvon** Kolínska z roku 1442, vysoký 52 cm, s průměrem 62 cm a s nápisem: „Ke cti Boží a Panny Marie“.

Tismický kostel je dosud poměrně neznámou stavbou, která však podle historiků umění představuje jednu z nejvýznamnějších památek České republiky, zaujímající ve své kategorii i přední místo v Evropě. Kostel je příkladem vyvinuté ideální formy románské baziliky a je zajímavé, proč takováto stavba vznikla v dnes nepříliš významné vesnici. Typově totiž odpovídá vyššímu sociálnímu prostředí, neboť kostely bazilikálního typu se ve 12. století v Čechách stavěly téměř výhradně jako biskupské, kapitulní nebo klášterní chrámy. Bohužel se nezachovaly písemné prameny, které by dokázaly na tuto otázku odpovědět. Lze se pouze domnívat, že stavbu baziliky si vymínil její zakladatel, který tento stavební typ vyžadoval k reprezentaci svého společenského postavení. Kdo byl tímto zakladatelem nevíme, ale zdá se že to mohl být buď přímo český král Vladislav II., nebo jeden z jeho následovníků – možná český kníže a pražský biskup Jindřich Břetislav. Určité souvislosti s pražským biskupstvím může nasvědčovat i skutečnost, že nedaleký Český Brod byl v raném středověku střediskem biskupských statků. Kostel v Tismicích tak mohl být přímou součástí biskupského, knížecího nebo královského dvorce, o jehož existenci ale bohužel postrádáme jakýkoliv přímý doklad (nepřímým dokladem je pak pouze zaniklá románská empora), který nepřinesl ani archeologický výzkum okolí kostela v letech 2008–10. Při tomto výzkumu bylo prozkoumáno 28 hrobů a do hloubky 2 metrů nebyly nalezeny žádné doklady lidské činnosti starší než 14. století. U kostela se tedy v průběhu raného a vrcholného středověku ani nepohřbívalo, což pouze podtrhuje výše uvedené domněnky ohledně vzniku stavby; kostel se stal farním až druhotně ve 14. století, kdy v Tismicích sídlili drobní feudálové Vrbíkové z Tismic.

Od 1. ledna 2005 filiální kostel spadající pod správu Řimskokatolické farnosti Český Brod v Kolínském vikariátu. Bohoslužby se konají první neděli v měsíci a v sobotu před třetí nedělí v měsíci od 17.30 hodin.

Prohlídka kostela je možná buď po předchozí dohodě na obecním úřadě, e-mail: ou.tismice@volny.cz nebo telefon 605 488 049, nebo v době před či po bohoslužbě.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl v roce 1958 byl zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 30313/ 2–863.