Cesty a památky

31. března 2018

Dnešní cesta byla nejdelší ze všech našich výletů, vydali jsme se tzv. Gruzínskou vojenskou cestou (Sakartvelos samchedro gza, საქართველოს სამხედრო გზა) na sever z Tbilisi do Stepancmindy a ujeli jsme 350 kilometrů. Naše první zastávka je ve vesničce CILKANI (წილკანი), kde je nádherný chrám Panny Marie. Založen byl svatým Jesem Cilkanským, jedním z 13 syrských otců, na počátku 6. století. Do dnešní podoby byl přestavěn ve 12. století a ve 13. století byl vyzdoben freskami. Hlavní relikvií chrámu byla zázračná ikona Cilkanské Bohorodičky z roku 886, dnes v Uměleckém muzeu v Tbilisi. Další zastávka je u hradu ANANURI (ანანური) nad pravým břehem Žinvalské přehrady na řece Aragvi. Vystavěn byl rodem Aragvitů v 16. století a od počátku patřil k nejvýznamnějším pevnostem, chránícím cestu na Kavkaz. Tvoří ho hradba s ochozem, kostel Panny Marie, menší kostel Gvateba s věží s jehlancovou stupňovitou střechou svanetského typu, jednolodní kostel Mkurnali, obytná věž Šeupovari, zvonice, studna a nádrž (cisterna) na vodu. Přes horské středisko GUDAURI (2 196 m. n. m.), které je bývalou celnicí a poštovní stanicí na vojenské cestě, stoupáme zasněženou krajinou do KŘÍŽOVÉHO PRŮSMYKU (Džvris ugeltechili, ჯვრის უღელტეხილი), kde v nadmořské výšce 2 395 metrů překonáváme hlavní hřeben Velkého Kavkazu (též zvaném Mtiuleti hřeben). Zde na chvíli přerušujeme jízdu a jdeme na vyhlídku s pomníkem "přátelství" Ruska a Gruzie, který pamatuje dobu Sovětského svazu. Serpentýnami a tunely sjíždíme roklí řeky Baidarka do hlavního sídla oblasti SVATÝ ŠTĚPÁN (Stepancminda, სტეფანწმინდა) v nadmořské výšce 1740 metrů. Po obědě se vydáváme najatým jeepem na velmi dobrodružnou cestu ke kostelu CMINDA SAMEBA (წმინდა სამება) tedy Nejsvětější Trojice v zaniklé obci Gergeti. Postavený byl ve 14. století a úchvatná je především jeho poloha na pozadí štítu třetí nejvyšší hory Gruzie Kazbeg (5 047 m. n. v.). Naše cesta pokračovala horskými průsmyky ke GVELETSKÝM VODOPÁDŮM (Gveleti čačkeli) na říčce, vytékající z Gvelatského ledovce. Cesta zpět byla po stejné vojenské silnici a absolvovali jsme ji již bez zastávky rovnou na náš hotel v Tbilisi.