Cesty a památky
železniční nádraží
Bečváry, Industriál, Železnice
Železniční nádraží, Bečváry
Trať: 014 Kolín - Ledečko
Datace: 1886–1887
Sloh: historizující průmyslová a dopravní architektura
Materiál: cihelné a kamenné zdivo, omítka, dřevo, železo
Majitel: Správa železnic, státní organizace
Železniční stanice v Bečvárech vznikla v letech 1886–1887 jako součást rozvoje místních drah a hospodářské infrastruktury v jihovýchodní části Kolínska. Její zřízení inicioval již roku 1881 majitel zásmuckého panství hrabě Leopold Albert ze Šternberka, který usiloval o prodloužení již existující tratě z Peček do Zásmuk a vybudování nákladiště v Bečvárech. Hlavním důvodem byla potřeba efektivní přepravy cukrové řepy a cukru mezi šternberskými cukrovary v Zásmukách a Bečvárech. Původní projekt převzala roku 1883 Společnost státní dráhy (StEG), která zajistila potřebná povolení a získala v listopadu 1886 koncesi na prodloužení tratě. Dne 1. srpna 1887 byl zahájen provoz nákladních vlaků na nové vlečce. Zásadní proměna nastala roku 1900, kdy se na stanici napojila nově otevřená místní dráha Kolín–Čerčany–Kácov, jejímž hlavním iniciátorem a akcionářem byl opět hrabě Leopold Albert ze Šternberka. Od 14. prosince 1900 se Bečváry staly významným železničním uzlem regionu a o rok později byla dosavadní vlečka do Zásmuk změněna na veřejnou trať pro osobní i nákladní dopravu. V roce 1908 přešla trať pod správu c. k. státních drah, po vzniku Československa ji převzaly Československé státní dráhy a od roku 1993 České dráhy. Od 1. ledna 2003 je vlastníkem tratí i stanice Správa železnic. Zatímco provoz na trati do Ledečka zůstává zachován, pravidelná doprava na trati do Zásmuk a Bošic byla ukončena v prosinci 2006 a je využívána pouze příležitostně.
Stanice se nachází na severním okraji obce při železniční trati směřujícím z Kolína do Posázaví. Hlavní výpravní budova představuje typický příklad venkovské nádražní architektury z přelomu 19. a 20. století. Jednopatrová stavba obdélného půdorysu je vystavěna z cihelného zdiva a kryta sedlovou střechou. Fasády jsou řešeny střídmě, s důrazem na pravidelný rytmus okenních a dveřních otvorů, jejichž členění vychází z dobového historizujícího tvarosloví. K budově přiléhají další provozní objekty sloužící původně železničnímu provozu a manipulaci se zbožím. Celý areál si navzdory řadě provozních úprav zachoval charakter venkovské koncové a později přestupní stanice z období největšího rozvoje místních drah v českých zemích.
V interiéru výpravní budovy se původně nacházely čekárny, pokladna, kanceláře železniční správy a služební byt přednosty stanice. V průběhu 20. století byly prostory přizpůsobovány měnícím se provozním potřebám železnice a část původního vybavení zanikla. Přesto si objekt v základních rysech uchoval původní dispoziční schéma charakteristické pro nádražní budovy své doby, kdy vedle veřejných prostor sloužil také jako zázemí pro zaměstnance dráhy.
Bečvárské nádraží patří k nejvýznamnějším technickým a dopravním památkám obce. Jeho vznik zásadně ovlivnil hospodářský rozvoj regionu, zejména provoz místního cukrovaru a navazujících zemědělských podniků. Současně představuje hmotnou připomínku podnikatelských aktivit hraběte Leopolda Alberta ze Šternberka, který se významně zasloužil nejen o rozvoj železniční dopravy v okolí Zásmuk, ale i o propojení zdejších hospodářských center s celostátní železniční sítí. Nádraží dodnes tvoří výrazný orientační bod na okraji obce a spolu s tratí do Ledečka připomíná období, kdy železnice představovala hlavní motor hospodářského a společenského života zdejší krajiny.
Prohlášení za památku
Železniční stanice Bečváry není památkově chráněná.
Zdroj informací
Mapa
Poloha
Železniční stanice s výpravní budovou čp. 48 leží na západním okraji Bečvár.
GPS: 49°57'21.941"N, 15°4'15.209"E
Přístupnost
Volně přístupné
