Cesty a památky

Kolínsko » Bylany » kostel sv. Bartoloměje

kostel sv. Bartoloměje
*

Bylany, Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely barokní

Původně gotický kostel z doby kolem roku 1300, v písemných pramenech je poprvé zmiňován v roce 1364. Z roku 1671 se dochoval popis (NA Praha, kn. B 41/3) kostela od tehdejšího děkana Alexandra Sperata, který se zmiňuje o tom, že stavba je zanedbaná, skrz opadanou omítku je vidět kamenné zdivo a celý kostel i věž jsou kryty šindelem. Hlavní vchod byl v té době ze severní strany, krytý cihlovou předsíní (dnes zaniklou). Stěny byly prolomeny pouze pěticí oken, klenutý byl pouze presbytář, loď byla kryta prkenným stropem. V kostele byly tehdy dva oltáře, hlavní oltář v presbytáři byl vyzdoben obrazy dvou cherubínů, držících kalich, Panny Marie, sv. Mikuláše, sv. Bartoloměje a sv. Martina. Při kostele v té době působil i literátský sbor, který doprovázel každou mši svatou hudbou a zpěvem z kůru. Přestavby se kostel dočkal po roce 1714, kdy byl upraven nákladem Kateřiny Zuzany Šofmanové z Ješetic. Do dnešní pozdně barokní podoby pak byl radikálně přestavěn v letech 1769-70, přičemž bylo rovněž nahrazeno původní bedněné patro věže zděnou konstrukcí se zvonovou stolicí a současným krovem. V roce 1771 byla rozebrána a znovu sklenuta klenba v presbytáři. Z původní gotické stavby se mimo zdiva pod barokními omítkami nic nedochovalo. Do současné podoby byl kostel upraven v roce 1904. V letech 2017-19 proběhla rekonstrukce krovu a střechy věže kostela.

Jednolodní obdélný kostel s masivní hranolovou věží nad pravoúhlým presbytářem“[25] a „sakristií v jeho ose. Věž je kryta bání. Vnější stěny kostela jsou členěny lizénovými rámci, západní průčelí je ukončeno volutovým štítem s přesným datováním přestavby (1769). Ve vnější jižní stěně jsou od roku 1889 zazděny tři poškozené náhrobníky, původně umístěné v podlaze kostela (zleva):

  • náhrobník Kateřiny Elišky († 24. 11. 1613) a Marie († 14. 12. 1613) Trojanových z Bylan a Rossfeldu  z červeného nučického pískovce, v dolní polovině jsou zbytky reliéfního erbu Trojanů z Bylan (na štítu tři kopečky a běžící kůň) a v horní velmi špatně čitelný devítiřádkový nápis: LETA 1613 W PODZYM VSNULY W PANU PANNY DCERY VROZENEHO PANA SAMUELE TROJANA BILANA Z ROSFELDU TOTIŽTO KATERŽINA ELISSKA W NEDIELY PRZED SWATAU KATERŽINAU A MARIA V SOBOTU PO SWATAU LUCZYGY A TUTO GSAU POCHOWANY,
  • náhrobník  Alžběty Talackové z Bylan a Rossfeldu († cca 1675) z červeného nučického pískovce, v dolní polovině jsou zbytky reliéfního erbu Trojanů z Bylan, v horní části je nápisové pole se zbytky českého nápisu: [---] J[---] W 19[---]WJM ZJE WYKUPJTEL MUG ZJW GEST A ZJE W POSLEDNIJ DEN Z ZEMJE W [---] A [---] J [---]ZEN BUDU [---]ZIJ[---]AW[---] SE [---] A WZRZYM BOHA SWEHO,   
  • náhrobník Jiříka Chlumčanského z Přestavlk (1626).

Vnitřek kostela je sklenut valeně se stýkajícími se lunetami, kruchta na jednom oblouku je podklenuta rovněž valeně se stýkajícími se lunetami, presbytář je sklenut křížovou klenbou bez žeber.

Z průměrného zařízení vyniká kazatelna* z 2. poloviny 18. století s medailony sv. Františka z Assisi a sv. Antonína Paduánského a barokní obrazy křížové cesty. Původní vrcholně barokní tabernákl** hlavního oltáře z roku 1699 s aliančními erby Jana Kryštofa Šofmana z Hamerlesu a jeho ženy Kateřiny Zuzany Šofmanové z Ješetic byl v roce 1770 přenesen do kostela ve Skramníkách a dnes je ve sbírkách Regionálního muzea v Kolíně. Současný hlavní oltář je z roku 1904 od bratří Bušků ze Sychrova, do kterého byl vložen obraz sv. Bartoloměje od Adolfa Liebschera z roku 1879 ze staršího oltáře. Na kruchtě jsou varhyny z roku 1879 od Karla Schiffnera, přestavěné v roce 1904 varhanářskou firmou Rejna-Černý. V dubové stolici ve věži je zavěšen zvon "Jan Nepomuk" z roku 1673 od Bedřicha Michaela Schönfelda z Prahy (vysoký 57 cm, průměr 76 cm) s hladkou šestiramenou korunu, pod kterou je rostlinný ornament a latinsko-německý nápis o zvonaři a době vzniku: SOLI DEO GLORIA DVRS FEIR BIN ICH GEFLOSSEN FRIDRICH MICHAEL SCHONFELT IN DER ALT STAT PRAG HAT MICH GEGOSSEN ANNO 1673. Na plášti je DÁLE reliéfní krucifix a postava sv. Jana doplněná českým nápisem: TENTO ZWON GEST ODLIT KE CZTI HCKWALE SWATECHO MILECHO GANA.

Dnes filiální kostel spadající pod správu Řimskokatolické farnosti Český Brod v Kolínském vikariátu. Bohoslužby se konají v sobotu před druhou nedělí v měsíci od 17.30 hodin.

Prohlášení za památku

Kostel sv. Bartoloměje byl s ohradní zdí hřbitova a márnicí zapsán 30. října 1986 do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 46595/2–3122.

Fotogalerie

Bylany - kostel sv. Bartoloměje od severozápadu (2010)Bylany - kostel sv. Bartoloměje od jihu (2007)Bylany - kostel sv. Bartoloměje, západní průčelí (2018)Bylany - kostel sv. Bartoloměje, náhrobníky na jižní stěně kostela (2018)Bylany - kostel sv. Bartoloměje, jižní fasáda s náhrobky (2006)Bylany - kostel sv. Bartoloměje, věž od jihovýchodu (2006)Bylany - kostel sv. Bartoloměje, pohled do lodi kostela (2018)Bylany - kostel sv. Bartoloměje, presbytář (2018)Bylany - kostel sv. Bartoloměje, klenba presbytáře (2018)Bylany - kostel sv. Bartoloměje, pohled ke kruchtě (2018)Bylany - kostel sv. Bartoloměje, varhany (2018)Bylany - kostel sv. Bartoloměje, kazatelna (2018)Bylany - kostel sv. Bartoloměje, hlavní oltář (2018)Bylany - kostel sv. Bartoloměje, okno (2018)Bylany - kostel sv. Bartoloměje, okno (2018)Bylany - kostel sv. Bartoloměje, okno (2018)Bylany - kostel sv. Bartoloměje, okno (2018)Bylany - kostel sv. Bartoloměje, tabernákl, dnes ve sbírkách Regionálního muzea v Kolíně (16. 7. 2011)Bylany - kostel sv. Bartoloměje, plán na přestavbu z roku 1770 (SOA Praha)

Zdroj informací

Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 1. Praha. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia 1977.

Kutil J.: Nápisy okresu Kolín, diplomová práce, str. 175, 198, 199. Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická. 2012.

Mapa

Poloha

Kostel stojí v jižní části vsi nad středem obce.

GPS: 50°3'49.780"N, 14°54'29.190"E

Přístupnost

Přístupné po dohodě

V této obci ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK