Cesty a památky

Kolínsko » Bylany » tvrz (Trojanovský dvůr)

tvrz (Trojanovský dvůr)

Bylany, Tvrze, Tvrze dochované

Vznik dvora v Bylanech lze klást již do předhusitského období, kdy byla ves součástí panství pražských arcibiskupů a funkce zdejšího rychtáře byla spojena s funkcí arcibiskupského nápravníka (rychta v Bylanech je doložena již v roce 1344 za rychtáře Jakuba). Rychtářský dvůr, který lze bezpečně ztotožnit se soušasným areálem, je ale doložen až v roce 1443 jako majetek dědičného rychtáře Vaňka z Chotouně. Po roce 1420 sice logicky funkce arcibiskupských nápravníků na Českobrodsku zanikly, ovšem nápravníci si své svobodné postavení udrželi i přes husitské války a od poloviny 15. století se z nich vytváří vrstva svobodníků, resp. svobodných rychtářů, z nichž řada se různými způsoby přetransformovala mezi nižší šlechtu. Jedním z takových rodů byli i Trojanové, původem rychtářský rod v sousedních Chrášťanech. Trojan z Chrášťan prodal na konci roku 1528 veškerý majetek v Chrášťanech (celkem tři dvory a krčmu) a v roce 1529 za takto získaný kapitál koupil dvůr v Bylanech, kam přesídlil. V roce 1545 se již uvádí jako jako Trojan z Bylan a lze tedy poředpokládat, že právě za jeho vlády byla při dvoře postavena tvrz. V 60. letech 16. století je Trojan doložen jako místní rychtář, kterým byl později i jeho syn Pavel Trojan z Bylan. Za něj je tvrz poprvé doložena písemně, když ji jako dědictví po něm a jeho ženě Martě Trojanové z Dobřichova získal v roce 1580 jejich syn Samuel Trojan (* kolem 1560 – † 1620). Ten po vzoru svého otce vstoupil do služeb pánů Smiřických ze Smiřic jako panský úředník (nejprve byl hejtmanem Uhříněveského panství a v roce 1599 se stal vrchním úředníkem na Černokosteleckém panství), na jejichž přímluvu byl 14. srpna 1604 povýšen císařem Rudolfem II. spolu se svými čtyřmi bratry do šlechtického stavu s predikátem z Bylan a Rossfeldu a v roce 1611 byl jeho majetek Albrechtem Václavem Smiřickým za zásluhy dokonce osvobozen od všech platů a povinností.

S ohledem na zvyšující se prestiž rodu byla tvrz na počátku 17. století rozšířena o přístavbu jižního křídla. Po smrti Samuela Trojana v roce 1620 spravovala majetek jeho manželka Dorota Škopková z Elendberku († 1655), která ho kolem roku 1650 předala dceři Dorotě Maxmiliáně z Bylan a Rossfeldu († 1664) s podmínkou, že musí vyplatit všechny své příbuzné. Po její smrti připadla tvrz i dvůr nezletilému synovi Maxmiliánu Pavlovi, kterému byla za poručnici ustanovena babička Alžběta Talacková z Bylan a Rossfeldu. Nakonec však muselo být kvůli nezvládnutým dluhům přistoupeno v roce 1670 k prodeji majetku, díky kterému se dochoval popis sídla sepsaný zvláštní místodržitelskou komisí. Ve veřejné dražbě 9. července 1675 koupila dvůr i s příslušenstvím Kateřina Zuzana Šofmanová z Ještětic, nevlastní sestra Doroty Maxmiliány. Té se podařilo dobrým hospodařením splatit dluhy, financovat opravu bylanského kostela sv. Bartoloměje a v 1. čtvrtině 18. století i opravit zchátralou tvrz. Kateřina na svém sídle umírá v květnu roku 1714. Jelikož oba její synové zemřeli již v dětství, majetek dle závěti přešel na jejího bratrance Jana Františka Roznhajma z Janovic, který ale do Bylan nepřesídlil a v roce 1715 tvrz převedl na svého syna Františka Václava Prokopa. Ten tvrz prodal v roce 1719 Maxmiliáně Rozálii Vančurové z Řehnic, která celý majetek v závěti z roku 1723 odkázala svému synovi Antonínu Ferdinandovi Vančurovi z Řehnic. V roce 1726 sice dvůr postihl požár, v budově tvrze však stopy po požáru nebyly objeveny. Zpustlý dvůr koupil v roce 1727 kolínský měšťan Jan Václav Paroubek, jehož matka ho po jeho smrti prodala v roce 1739 „Marii Terezii Savojské z Lichtenštej­na“[34]. Ta nechala dvůr opravit a Bylany připojila trvale ke Kostelci nad Černými lesy, v bývalé tvrzi pak sídlil až do 19. století vždy jeden ze třech lichtenštejnských purkrabích.

V roce 1899 byl hospodářský dvůr odprodán tehdejšímu správci Antonínu Formánkovi a v roce 1928 byla synem Janem Formánkem budova bývalé tvrze přestavěna do dnešní podoby. Starší východní křídlo bylo strženo a na jeho místě vzniklo dvoupatrové křídlo s malou dřevěnou věžičkou, která vybíhá ze střechy na východní straně. Do kouta mezi oběma křídly bylo vestavěno zádveří s okrouhlou terasou a na východní straně byla vystavěna patrová pilířová veranda. Celá budova byla zároveň při této přestavbě sjednocena provedením nových omítek a osazena zcela novým krovem. V roce 1949 byl hospodářský dvůr znárodněn a předán do státní správy, přičemž budova bývalé tvrze byla upravena pro účely zemědělského družstva (patro severního křídla bylo rozčleněno vestavbou nových příček na několik bytů a v přízemí byla zřízena závodní kuchyně).

Po roce 1989 byl statek i s bývalou tvrzí navrácen potomkům původních majitelů a po období chátrání areál zakoupila v roce 2014 rodina Berouskových, která zahájila jeho opravu a přeměnu na zábavní park.

Původní tvrz byla prostá jednotraktová budova o síle zdí přes 1 metr, zpevněná bosovaným nárožím z pískovcových kvádrů, tvořící dnes sevrovýchodní část budovy. Na západní fasádě tohoto křídla se dochovalo původní renesanční bosování do výše 1. patra a renesanční kamenná ostění, ve východní stěně pak renesanční arkýřový prevet. Přízemí tohoto křídla je na východní straně sklenuto těžkou valenou klenbou se stýkajícími se lunetami renesančního či pozdně středověkého původu, což dokazuje, že jde o nejstarší část stavby. V areálu dvora se dále dochoval barokná špýchar s původním oknem s dževěným trámkovým ostěním a vlnkovou mříží.

Budova tvrze v Bylanech je jedním z příkladů přežívání dispozice i formy jednoduchého předbělohorského panského sídla hluboko v 17. století a je tak jednou nejzajímavějších staveb svého druhu na Kolínsku; přesto není prohlášena za nemovitou kulturní památku.

Prohlášení za památku

Tvz v Bylanech není prohlášena za památku.

Fotogalerie

Bylany - tvrz, celkový pohled (2016)Bylany - tvrz, pohled od jihu (2016)Bylany - tvrz, pohled od jihozápadu (2016)Bylany - tvrz, pohled od severu (2022)Bylany - tvrz, zazděné renesanční detaily v západním průčelí (2022)Bylany - tvrz - renesanční arkýřový prevet ve východní stěně (2016)Bylany - tvrz, klenba místnosti v přízemí (2016)Bylany - tvrz, renesanční či pozdně středověké klenby v přízemí severovýchodní části budovy (2016)Bylany - tvrz, schodiště do patra (2016)Bylany - tvrz, klenba mázhauzu z počátku 17. století (V. J. Mrvík 2011)Bylany - tvrz, mázhaus z počátku 17. století (V. J. Mrvík 2011)Bylany - tvrz, celkový pohled před opravou (2006)Bylany - tvrz, Trojanovský dvůr (1891, archiv Podlipanského muzea v Českém Brodě)

Zdroj informací

Kroupa P., Rykl M.: Tři feudální sídla na Kolínsku. Práce muzea v Kolíně - svazek 4, str. 153 - 172. Kolín 1987.

Svoboda L. a kol.: Encyklopedie českých tvrzí, I. díl A - J, str. 59. Vydalo ARGO 1998.

Mrvík J. V.: Trojanové z Bylan a Rossfeldu. Klub pro českou heraldiku a gealogii. Praha 2004.

Mrvík J. V., Hájek V.: Průzkum bývalé tvrze v Bylanech. Památky středních Čech 2013, č. 2, s. 7-18.

Mrvík J. V.: Aktuální stav areálu bývalé tvrze a hospodářského dvora v Bylanech (okres Kolín) a nová zjištění z jeho historie. Památky středních Čech 2020, č. 2, s. 65-67.

Mapa

Poloha

Tvrz čp. 15 stojí v areálu bývalého Trojanovského dvora v jižní části vsi za kostelem sv. Bartoloměje.

GPS: 50°3'47.450"N, 14°54'30.180"E

Přístupnost

Nepřístupné

V této obci ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK