Cesty a památky

Kolínsko » Červený Hrádek » Lípa republiky

Lípa republiky

Červený Hrádek, Příroda, Památné stromy

Lípa republiky, Červený Hrádek
Datace: 17. září 2018
Druh: lípa srdčitá (Tilia cordata Mill.)
Typ: memoriální památka
Majitel: obec Bečváry

Lípa republiky v Červeném Hrádku je novodobou drobnou památkou připomínající významné výročí vzniku samostatného československého státu. Pamětní strom byl vysazen sborem dobrovolných hasičů v Červeném Hrádku dne 17. září 2018 u příležitosti oslav 100. výročí založení Československa. Výsadba navázala na dlouhou tradici tzv. památných či pamětních lip, které byly v českých zemích vysazovány při významných historických událostech jako symbol svobody, státnosti a národní sounáležitosti. Strom se od svého vysazení stal místem připomínajícím jubileum roku 1918 i aktivní působení místního hasičského sboru, který se o jeho vznik zasloužil.

Památka je situována ve veřejně přístupném prostoru v blízkosti zástavby Červeného Hrádku. Jejím ústředním prvkem je mladá lípa, doplněná žulovým balvanem osazeným pamětní deskou. Na desce je vyobrazen malý státní znak České republiky s dvouocasým lvem a nápis: LÍPA REPUBLIKY / 1918–2018 / K PŘIPOMÍNCE STA LET OD ZALOŽENÍ REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKO VYSADIL SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ ČERVENÝ HRÁDEK / 17. ZÁŘÍ 2018. Spojení živého stromu s trvanlivým kamenným pomníkem vytváří působivý celek, který propojuje symboliku růstu a pokračování života s trvalou připomínkou historické události. Jednoduché řešení bez nadbytečné výzdoby odpovídá moderním pamětním výsadbám a soustřeďuje pozornost na samotný význam stromu.

Lípa republiky představuje cenný novodobý prvek kulturní paměti obce. Připomíná jednu z nejvýznamnějších událostí českých dějin, vznik samostatného Československa v roce 1918, a současně dokládá snahu místních obyvatel a dobrovolných hasičů uchovávat historické tradice pro další generace. Spolu s pamětní deskou vytváří důstojné místo vzpomínky a občanské identity, které postupem času získává stále větší krajinářskou i symbolickou hodnotu. Jako živý památník navíc názorně vyjadřuje kontinuitu mezi minulostí, současností a budoucností obce.

Lípa malolistá nebo také srdčitá (Tilia cordata Mill.) LC je rozšířena po celé Evropě s výjimkou severní poloviny Skandinávie a nejjižnějších koutů Evropy. Roste také na Korsice, Kavkaze a Krymském poloostrově. Strom je často vysazován, a tak překonává své přirozené geografické hranice. U nás roste po celém území od nížin po nižší hory. Přirozeně roste na humózních a vlhčích půdách, v lesích suťových, lužních a v dubohabřinách a dosahuje výšky kolem 30 metrů. Kmen má hladkou borku, která později ve stáří puká a praská, korunu tvoří husté větve. Při bázi kmene nebo větví často zmlazuje výmladky. Čepel listu je srdčitá, po okraji pilovitá, na rubu šedozelená. Květy jsou po 4–12 v odstávajícím květenství ležícím víceméně na listech. Kvete od června do července. Plody jsou kulovité, nevýrazně žebernaté, lehce smáčknutelné. Lípa srdčitá je už od pradávna často vysazována v kulturní krajině, při lidských sídlech jako strom návesní, rodový, památný, jako součást alejí a v Čechách je považována za národní strom. Vyniká zejména jako solitérní strom. Její měkké dřevo je využíváno v řezbářství. Květ se sbírá pro léčivé účinky (např. do čajů).