Cesty a památky

Kolínsko » Červený Hrádek » Lípy na Visalkách

Lípy na Visalkách

Červený Hrádek, Příroda, Památné stromy

Lípy na Visalkách, Červený Hrádek
Kategorie: památný strom
Druh: lípa srdčitá (Tilia cordata Mill.)
Datum zasazení: kolem roku 1730
Výška: 17 m (2009)
Obvod kmene: 430 cm (2009)
Šířka koruny: 11 m (2009)
Důvod ochrany: pozůstatek historické skupiny stromů tvořící významnou krajinnou dominantu; esteticky hodnotný a biologicky zajímavý jedinec

Památný strom nazývaný Lípy na Visalkách patří k nejstarším stromům na území Červeného Hrádku. Původně byl součástí skupiny tří lip vysazených pravděpodobně kolem roku 1730 na výrazném místě v otevřené krajině. Stromy byly natolik významné, že se objevují již v soupisech chráněných stromů Kolínska z let 1941, 1953 a 1960. V době vyhlášení památkové ochrany v roce 1987 však již původní trojici tvořily pouze dvě lípy, na které byla ochrana následně vztažena. Další výraznou změnu přinesl rok 2003, kdy jednu z lip o výšce 24 metry a obvodu kmene 405 centimetrů vyvrátil silný poryv větru. Z někdejší skupiny tak zůstal jediný strom, který dodnes připomíná podobu historické krajiny i někdejší význam tohoto místa.

Dochovaný strom představuje mohutného stromového veterána s charakteristicky rozložitou korunou a silným, hluboce brázděným kmenem. Při měření v roce 2009 dosahoval výšky 17 metrů, obvod kmene činil 430 centimetrů, výška koruny 14 metrů a její šířka 11 metrů. Kmen se v nižší části větví do robustních kosterních větví nesoucích nepravidelnou korunu modelovanou stářím, povětrnostními vlivy i přirozeným vývojem stromu. Navzdory vysokému stáří si lípa zachovává dobrou vitalitu a zůstává výrazným prvkem na okraji polní krajiny a patří k nejvýraznějším a nejmalebnějším místům v okolí obce, kde představuje důležitý orientační bod i živou připomínku dlouhé historie zdejší krajiny.

Lípa malolistá nebo také srdčitá (Tilia cordata Mill.) LC je rozšířena po celé Evropě s výjimkou severní poloviny Skandinávie a nejjižnějších koutů Evropy. Roste také na Korsice, Kavkaze a Krymském poloostrově. Strom je často vysazován, a tak překonává své přirozené geografické hranice. U nás roste po celém území od nížin po nižší hory. Přirozeně roste na humózních a vlhčích půdách, v lesích suťových, lužních a v dubohabřinách a dosahuje výšky kolem 30 metrů. Kmen má hladkou borku, která později ve stáří puká a praská, korunu tvoří husté větve. Při bázi kmene nebo větví často zmlazuje výmladky. Čepel listu je srdčitá, po okraji pilovitá, na rubu šedozelená. Květy jsou po 4–12 v odstávajícím květenství ležícím víceméně na listech. Kvete od června do července. Plody jsou kulovité, nevýrazně žebernaté, lehce smáčknutelné. Lípa srdčitá je už od pradávna často vysazována v kulturní krajině, při lidských sídlech jako strom návesní, rodový, památný, jako součást alejí a v Čechách je považována za národní strom. Vyniká zejména jako solitérní strom. Její měkké dřevo je využíváno v řezbářství. Květ se sbírá pro léčivé účinky (např. do čajů).

Prohlášení za památku

Ochrana byla vyhlášena usnesením Okresního národního výboru Kolín ze dne 24. června 1987, v Ústředním seznamu ochrany přírody je stojící lípa evidována pod kódem 104048/I.