Cesty a památky

Kolínsko » Červený Hrádek » Lípy u Červeného Hrádku

Lípy u Červeného Hrádku

Červený Hrádek, Příroda, Památné stromy

Lípy u Červeného Hrádku, Červený Hrádek
Kategorie: památné stromy
Druh: lípa srdčitá (Tilia cordata Mill.)
Datum zasazení: před rokem 1850
Výška: 16 m a 17 m (2009)
Obvod kmene: 270 cm a 190 cm (2009)
Šířka koruny: 11 m a 12 m (2009)
Důvod ochrany: historické hraniční stromy červenohrádeckého panství, významná krajinná dominanta, součást kulturní památky – křížku na Visalkách, biologicky a esteticky hodnotné stromy

Skupina dvou památných stromů Lípy u Červeného Hrádku byla vysazena před rokem 1850 za Jana Nepomuka mladšího z Kunvaldu, tehdejšího majitele červenohrádeckého panství. Stromy vznikly současně s křížkem na Visalkách a od počátku tvořily součást promyšlené krajinné kompozice vyznačující hranici panství. Po více než půldruhém století zůstávají významným svědkem historického utváření zdejší krajiny. Jejich hodnota byla potvrzena vyhlášením památkové ochrany, která chrání nejen samotné stromy, ale také jejich historickou vazbu na drobnou sakrální památku a původní uspořádání krajinného prostoru.

Obě lípy rostou po stranách křížku a vytvářejí působivou přírodní kulisu, která je patrná z velké vzdálenosti. Strom stojící vpravo od křížku dosahoval při měření v roce 2009 výšky 16 metrů, obvodu kmene 270 centimetrů, výšky koruny 12 metrů a její šířky 11 metrů. Strom vlevo od křížku byl vysoký 17 metrů, obvod kmene činil 190 centimetrů, koruna dosahovala výšky 14 metrů a šířky 12 metrů. Oba jedinci mají mohutné kmeny s hluboce rozbrázděnou borkou a rozložité koruny, které se nad křížkem téměř spojují v jeden celek. Jejich zdravotní stav je podle dostupných údajů dobrý. V otevřené zemědělské krajině tvoří výrazný orientační bod a společně s křížkem vytvářejí jeden z nejmalebnějších krajinných motivů v okolí Červeného Hrádku.

Lípy u Červeného Hrádku představují mimořádně hodnotný celek spojující přírodní, historické a krajinářské kvality. Jako někdejší hraniční stromy červenohrádeckého panství připomínají historické členění krajiny a hospodářský vývoj zdejšího regionu. Společně s křížkem na Visalkách vytvářejí harmonickou kompozici drobné sakrální architektury a vzrostlé zeleně, která se stala jedním ze symbolů Červeného Hrádku. Jejich význam spočívá nejen v biologické hodnotě památných stromů, ale také ve schopnosti uchovávat paměť místa a spoluutvářet charakter krajiny, který si navzdory moderním proměnám zachoval svou historickou autenticitu.

Lípa malolistá nebo také srdčitá (Tilia cordata Mill.) LC je rozšířena po celé Evropě s výjimkou severní poloviny Skandinávie a nejjižnějších koutů Evropy. Roste také na Korsice, Kavkaze a Krymském poloostrově. Strom je často vysazován, a tak překonává své přirozené geografické hranice. U nás roste po celém území od nížin po nižší hory. Přirozeně roste na humózních a vlhčích půdách, v lesích suťových, lužních a v dubohabřinách a dosahuje výšky kolem 30 metrů. Kmen má hladkou borku, která později ve stáří puká a praská, korunu tvoří husté větve. Při bázi kmene nebo větví často zmlazuje výmladky. Čepel listu je srdčitá, po okraji pilovitá, na rubu šedozelená. Květy jsou po 4–12 v odstávajícím květenství ležícím víceméně na listech. Kvete od června do července. Plody jsou kulovité, nevýrazně žebernaté, lehce smáčknutelné. Lípa srdčitá je už od pradávna často vysazována v kulturní krajině, při lidských sídlech jako strom návesní, rodový, památný, jako součást alejí a v Čechách je považována za národní strom. Vyniká zejména jako solitérní strom. Její měkké dřevo je využíváno v řezbářství. Květ se sbírá pro léčivé účinky (např. do čajů). V českém prostředí je lípa tradičně spojována s venkovskou krajinou, obecní pospolitostí a národní symbolikou, takže její význam daleko přesahuje čistě přírodovědnou hodnotu.

Prohlášení za památku

Ochrana byla vyhlášena usnesením Středočeského krajského národního výboru ze dne 25. ledna 1983, v Ústředním seznamu ochrany přírody je skupina stromů evidována pod kódem 104083/I,II.